Rudolf Khevenhüller-Metsch: Porovnání verzí

Pocházel z významného šlechtického rodu [[Khevenhüller-Metsch]] s majetkem v [[České království|Čechách]], narodil se jako nejmladší syn knížete Richarda Khevenhüller-Metsche (1813–1877), matka Antonie Marie (1818–1870) patřila ke [[Slezsko|slezské]] šlechtické rodině [[Lichnovští z Voštic|Lichnovských z Voštic]]. Původně sloužil v armádě a již v roce 1866 byl poručíkem, o rok později vstoupil do diplomatických služeb a své působení zahájil na nižších postech ve [[Florencie|Florencii]], [[Paříž]]i a [[Brusel]]u. V letech 1875–1877 byl spolu se svým starším bratrem poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]], v armádě byl již mimo aktivní službu povýšen na rytmistra a jako diplomat byl v letech 1878–1879 legačním radou v [[Petrohrad]]ě. Do vyšších funkcí postoupil jako generální konzul v [[Bulharské carství|Bulharsku]] (1879–1881). V roce 1881 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a poté byl vyslancem v [[Srbské království|Srbsku]] (1881–1886) a v [[Belgie|Belgii]] (1888–1902). V roce 1902 byl odeslán do penze, ale nakonec ještě v letech 1903–1910 vykonával funkci rakousko-uherského velvyslance ve [[Francie|Francii]]. Byl též [[Tajný rada|c.k. tajným radou]] a [[Císařský komorník|komořím]], v roce 1902 byl jmenován doživotním členem [[Panská sněmovna|panské sněmovny]]. V roce 1908 obdržel [[Řád zlatého rouna]].

Jeho starší bratr kníže [[Johann Karl Khevenhüller-Metsch|Jan Khevenhüller-Metsch]] (1839–1905) byl poslancem českého zemského sněmu a [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]], kromě statků v Rakousku vlastnil v Čechách velkostatek [[Komorní Hrádek]]. Jejich švagry byli kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), majitel velkostatku [[Křivoklát]] a hrabě Rudolf Chotek (1822–1903), majitel velkostatku [[Dolná Krupá]] v Horních Uhrách a člen [[Sněmovna magnátů|uherské panské sněmovny]].