Rozsudek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 28:
Rozsudkem soud zásadně rozhoduje vždy o celém předmětu řízení, tedy o všem, čeho se žalobce v žalobě domáhal. Výjimečně, je-li to z hlediska hospodárnosti řízení účelnější, může soud nejprve rozhodnout jen o části uplatněného nároku nebo jen ve vztahu k určitému účastníkovi řízení v postavení samostatného společníka ''částečným rozsudkem''. Tento postup může být vhodný např. v případě, kdy určitá část uplatněného nároku již není mezi účastníky sporná, po rozhodnutí o ní může být částečný rozsudek vykonán, zatímco o zbytku se řízení vede dále. Jinou výjimkou z vyčerpání celého předmětu řízení rozsudkem je ''mezitímní rozsudek'', v němž je rozhodnuto pouze o základu věci.<ref>§ 152 odst. 2 o. s. ř.</ref> Takový postup je účelný v případech, kdy je spornou jak otázka samotné existence nároku, tak i jeho výše. Typickým příkladem může být rozhodování ve sporech o náhradu [[újma|újmy]], kdy se mezitímním rozsudkem vysloví závěr, zda v daném případě je vůbec odpovědnost za škodu dána či ne, v kladném případě se po [[právní moc]]i mezitímního rozsudku v pokračujícím řízení stanoví výše náhrady škody. Částečný nebo mezitímní rozsudek musejí být ve svém úvodu jako takové označeny, aby bylo zřejmé, že se nejedná o rozhodnutí o celém předmětu řízení. Nebylo-li rozsudkem rozhodnuto o všech podstatných otázkách, lze vydat ''doplňující rozsudek''.<ref>§ 166 o. s. ř.</ref>
Zvláštními druhy civilních rozsudků jsou také rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání. [[Rozsudek pro uznání]] soud učiní, jestliže žalovaný v průběhu řízení uzná uplatňovaný nárok či jeho základ a pokud to nevylučuje povaha nároku. Je-li nárok uznán jen z části, soud může vydat rozsudek pro uznání jen na návrh žalobce.<ref>§ 153a o. s. ř.</ref> [[Rozsudek pro zmeškání]] (též ''kontumační rozsudek'') může být učiněn v případě, kdy se žalovaný, kterému byla řádně a včas doručena žaloba a předvolání, bez důvodné a včasné omluvy nedostaví k prvnímu jednání ve věci. Žalobce, který se k jednání dostavil, pokud to nevylučuje povaha uplatňovaného nároku, může navrhnout, aby jeho tvrzení o skutkových okolnostech byla považována za nesporná a aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.<ref>§ 153b o. s. ř.</ref> Oba tyto zvláštní druhy rozsudků musí být ve svém úvodu také příslušným způsobem označeny, ale jejich odůvodnění obsahuje kromě předmětu řízení pouze důvody, proč bylo rozhodnuto právě tímto způsobem. Stručné odůvodnění obsahují také rozsudky, proti kterým není odvolání přípustné (tzv. bagatelní spory o plnění nepřevyšující 10 000 Kč<ref>§ 202 odst. 2 o. s. ř.</ref>) nebo proti kterým se všichni účastníci řízení práva odvolání vzdali.<ref>§ 157 odst. 3 a 4 o. s. ř.</ref>
== Odkazy ==
| |||