|
| loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Kragujevac |position=left |width=240 |lat=43.983333 |long=20.883333 |float=center |caption=}}
}}
'''Kragujevac''' ([[srbština|srbsky]] '''Крагујевац''') je [[město]] v [[Srbsko|Srbsku]], hlavní městosídlo [[Šumadijský okruh|Šumadijského okruhu]] na řece [[Lepenica]]. Nachází se v [[Centrální Srbsko|centrálním Srbsku]], zhruba 95 km jihovýchodně od [[Bělehrad]]u, 110 km severozápadně od [[Niš]]e a 150 km severně od [[Priština|Prištiny]].
== NázevJméno ==
NázevJméno města odkazuje na ptáka [[krahujec obecný|krahujce]].,<ref>[https://www.ikragujevac.com/kultura/51251-znate-li-poreklo-imena-vaseg-grada-foto.html Článek na portálu ikragujevac.com {{sr}}]</ref> Nejspíšezde bylozřejmě pojmenovánojako vjméno dávnýchnebo dobáchpřízvisko jakoosoby. místoV shromažďováníbosenské nebosrbštině hnízděníslovo těchto''kraguj'' ptákůoznačovalo sokola, ve slovinštině ''kragulj'' znamenalo jestřáb. Do [[osmanská turečtina|osmanské turečtiny]] bylo převzato v podobě ''Karagovinca''. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Etymologický slovník jazyka českého
| vydání = 3
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1971
| počet stran = 868
| strany = 288
| isbn =
}}</ref>
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Kragujevace}}
Poprvé je městosídlo zmiňované vev roce [[středověk1476]]u, z [[Osmanská říšestředověk|tureckýchv]] zdrojů, v roce [[1476]]tureckých –pramenech: tehdy to byla malá [[osada]]. PodleArcheologické archeologickýchnálezy nálezůdokládají všakpřítomnost celáčlověka v [[Šumadija|Šumadiji]] bylajiž osídlenav době [[Paleolit|paleolitu]] již před 40 000 lety, v době [[paleolit]]u. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od Osmanskéosmanské nadvlády v roce [[1818]], když ho [[Miloš Obrenović]] ustanovil hlavním městem nového [[Srbsko|srbského státu]] (do 1841). Roku [[1835]] tu také byla prohlášenavyhlášena nová srbská [[ústava]].
Vedle toho, že byl Kragujevac politickým centrem státu, rozvíjel se i jako jeho kulturní metropole: vznikla zde první střední škola v zemi ([[Prva kragujevačka gimnazija]])<ref>{{Citace monografie
V 2. polovině [[19. století]] se tehdejší hlavní město rozvíjelo jako [[metropole]] rozvíjejícího se státu, stejně jako jiná města v [[Evropa|Evropě]]. Kromě hlavního, politického vlivu na celé [[Srbsko]] byl také důležitý jako kulturní centrum země; vznikla zde první střední škola v zemi ([[Prva kragujevačka gimnazija]]), první [[lékárna]] a první [[Tiskárna (podnik)|tiskárna]]. Z města pocházeli, či v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici ([[Jovan Ristić]], [[Mirko Jovanović]], [[Đorđe Dimitrijević]] a další).<ref name="GENS2-272"/> V souvislosti s vznikem gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.<ref name="GENS2-272">{{Citace monografie ▼| příjmení = Šesták
| jméno = Miroslav
| příjmení2 = Hladký
| jméno2 = Ladislav et al.
| titul = Dějiny jihoslovanských zemí
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok vydání = 1998
| počet stran =
| strany = 193
| isbn = 80-7106-266-9
▲V 2. polovině [[19. století]] se tehdejší hlavní město rozvíjelo jako [[metropole]] rozvíjejícího se státu, stejně jako jiná města v [[Evropa|Evropě]]. Kromě hlavního, politického vlivu na celé [[Srbsko]] byl také důležitý jako kulturní centrum země; vznikla zde první střední škola v zemi ([[Prva kragujevačka gimnazija]])}}</ref>, první [[lékárna]] a první [[Tiskárna (podnik)|tiskárna]]. Z města pocházeli , činebo v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici ([[Jovan Ristić]], [[Mirko Jovanović]], [[Đorđe Dimitrijević]] a další).<ref name="GENS2-272"/> V souvislosti sse vznikemzaložením gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.<ref name="GENS2-272">{{Citace monografie
| příjmení = Stamenković
| jméno = Srboljub
}}</ref>
Druhou polovinu 19. století charakterizuje rozvoj průmyslu. Roku [[1851]] tu byla úspěšně otevřena zbrojní a muniční [[továrna]] na zbrojní výrobu; ta tak utvářela charakter výrobymístního průmyslu po celý konec [[19. století]] i pro začátek [[20. století|století minulého]]. Po napojeníspojení města na železniciželeznicí s [[Bělehrad]]em a [[Niš]]í v roce [[1886]] začal růst i [[vývoz]] do zahraničí. V roce [[1905]] získalo město i vodovodní řad.<ref name="GENS2-272"/>
První vážnou škodu utrpělo město za [[První světová válka|1. světové války]]. Do KragujevaceKragujevce byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství [[Srbská armáda|armády]],; město ztratilo 15 % svých obyvatel. Tu největší katastrofu mělo alevšak ještě před sebou –: o více jak 20 let později, za [[Druhá světová válka|2. světové války]] [[21. říjen|21. října]] roku [[1941|1941,]] tu němečtí [[fašista|fašisté]] zabili 7 300 jeho obyvatel.<ref name="GENS2-272"/><ref name="KUS-148">{{Citace monografie
| příjmení = Borković
| jméno = Milan
}}</ref>
Po válce byla nutná obnova, rozvíjela dále se dálerozvíjel i [[průmysl]]. Vznikla [[automobilka]], textilní a kožedělné závody; velká část jejich výroby zsměřovala nich šla opěttaké na vývoz (proslulé automobily [[Yugo]]). V době své největší slávy, automobilka [[Zastava]] zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až [[Válka v Jugoslávii|občanská válka v 90. letech]] a následné [[Embargo|hospodářské sankce]]. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo [[Operace Spojenecká síla|bombardování letectvem NATO]] v roce [[1999]]. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu [[FIAT (automobilka)|Fiat]], město stále trápí ohromná [[nezaměstnanost]].
== Charakter města ==
Kragujevac je známý hlavně díky již zmíněnéuvedené [[automobilka|automobilce]] [[Zastava]], která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku [[1999]] se jednalo o šest malých, čii velkýchvětších závodů)<ref name="GENS2-272"/>. Většina zástavby je ze tří různých období –: nejstarší je z tureckých dob, dálenaleznou jesee možné najítzde také [[secese|secesní]] památky a velká část města, včetně [[radnice]], byla vybudována po válce v moderním stylu z [[ocel]]i a [[beton]]u. Od roku [[1976]] je Kragujevac [[univerzita|univerzitním]] městem; místní [[Kragujevacká Univerzita|univerzita]] má 8 fakult.
== Osobnosti města ==
| 