Brno hlavní nádraží: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
Řádek 59:
Brno hlavní nádraží je průjezdnou, respektive smíšenou [[Železniční stanice|stanicí]], ve které jsou čtyři [[nástupiště]] se šesti nástupními hranami průjezdná (traťová) a k nim jsou na západní straně přidruženy čtyři [[Kusá kolej|kusé koleje]] na dvou nástupištích 5. a 6., odkud jsou vypravovány [[regionální vlak]]y na trať 240 směr Střelice - Jihlava, na trať 244 směr Střelice - Hrušovany n. J. a na trať 250 směr Břeclav. Těleso průjezdné části je zakřiveno do tvaru mírně prohnutého obráceného S, a jeho přímé (rovné) úseky nejsou o mnoho delší než 110 m (u každého z nástupišť se délka mírně liší). Nástupiště sledují přibližně tvar odbavovacích a provozních budov v minulosti dvou různých a jen obtížně spolupracujících drážních společností. Celková délka průjezdné části [[Železniční stanice|stanice]] přesahuje zhruba 300 m, určit jednoznačně konec nástupišť je obtížné, neboť některá z nich se zejména na jihozápadním konci příliš zužují. Šířka [[Násyp|drážního tělesa]] od jižního [[Fasáda|pláště]] výpravních budov po hranu [[Terasa (stavba)|terasy]] je proměnná, ale zhruba 60 metrů. Průjezdovou [[kolej]]í ve směru na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] je kolej 6 a ve směru na Břeclav kolej 3 na 2. ostrovním nástupišti.
 
Brno má dvě ostrovní nástupiště široká přibližně 9&nbsp;m. Nástupní hrana je ve výšce 350&nbsp;mm nad hlavou kolejnice, která odpovídají [[ČSN|normě]]<ref>[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=19928 ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic]</ref> jsou však pro budoucnost považována za méně vhodná. Nástupiště jsou kryta obnovenými přístřešky dvojitého zalomení s&nbsp;[[Litina|litinovou]] nosnou konstrukcí ze začátku 20.&nbsp;století. Nástupiště u&nbsp;kusých kolejí, která jsou náznakem [[Hlavová stanice|hlavového nádraží]], jsou kryta přístřešky novější konstrukce (tzv "vlaštovkami") po většinu délky nástupiště. Tato nástupiště jsou novější, postavená po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], a&nbsp;jejich celková délka v přímém úseku přesahuje 300&nbsp;m. Pod nástupišti průjezdné části jsou dva tunely (podchody) - jeden původně jen nástupní široký 4,8&nbsp;m vede v&nbsp;ose hlavní dvorany napříč přes všechna nástupiště a byl modernizován také těsně po druhé světové válce, obložen [[travertin]]em a&nbsp;na podlaze libereckou [[Žula|žulou]]. Po přelomu tisíciletí bylo každé z&nbsp;nástupišť vybaveno jedním výtahem pro přístup [[Invalidní vozík|osob s pohybovým omezením]], ústících až v&nbsp;koncové části nástupišť. Druhý tunel - původně jen výstupní o&nbsp;šířce 5,2&nbsp;m vede o 59&nbsp;m západněji a jeho poválečná úprava byla skromnější. Mezi oběma tunely vede ještě další širší tunel, který ale není součástí stanice a spojuje přednádraží a zanádraží a byl vybudován v 80.&nbsp;letech 20.&nbsp;století jako součást veřejného [[podchod]]u před nádražím. [[Niveleta]] jeho podlahy leží níže než podlahy obou [[Podchod|staničních tunelů]]. Pro úplnost - pod stanicí se nachází ještě čtvrtý, zanedbaný (dnes nepoužívaný) tunel, lidově zvaný "Myší díra".
[[Soubor:Brno hl.n pošta 1.jpg|náhled| [[Nádražní pošta (Brno)|Nádražní pošta]], budova od architekta [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]]]]