Alikvotní tón: Porovnání verzí

Pokaždé, když zní nějaký [[tón]], je to proto, že pravidelně vibruje nějaká součást nástroje (struna, sloupec vzduchu, hlasivky atd). Nástroj (s výjimkou elektronického tónového generátoru generujícího čistý „sinus“) ale nikdy nevibruje pouze na základní [[frekvence|frekvenci]], tedy na frekvenci tónu, který slyšíme. Obvykle se chvěje ještě v celočíselných (tj. harmonických) nebo neceločíselných násobcích [[základní frekvence]]. Tyto násobky jsou frekvenční hodnoty alikvotních tónů. První alikvotní tón je tedy často přibližně na dvojnásobné frekvencefrekvenci než základní tón, druhý trojnásobné atd. Alikvotní tóny vytvářejí řadu, ve které jsou [[interval (hudba)|intervaly]] mezi jednotlivými tóny stále menší a menší. To je důsledek faktu, že lidské ucho vnímá výšku zvuku logaritmicky.{{doplňte zdroj}} Každá další [[Interval (hudba)|oktáva]] má dvojnásobnou frekvenci. Frekvence oktáv tedy rostou exponenciálně (v mocninách), kdežto frekvence alikvotních tónů rostou pouze lineárně (v násobcích). Specifická barva tónu každého nástroje pak závisí na různě intenzivním zastoupení jednotlivých alikvotních tónů v jeho zvuku.