Mikrotonální hudba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 5:
Mikrotonální hudba není originálním novodobým produktem. Nacházíme ji nejen v téměř všech mimoevropských kulturách (např. v [[Arabové|arabské]], [[Persie|perské]], [[Indie|indické]], [[Thajsko|thajské]], [[Afrika|africké]], [[Indonésie|indonéské]], [[Indiáni|indiánské]], ad. hudbě), ale běžně i v [[Evropa|evropské]] [[lidová hudba|hudbě lidové]], např. na [[Slovácko|Moravském Slovácku]]. Pramenem teoretických základů evropské mikrotonality je [[Starověké Řecko|antické Řecko]], kde užití odlišných intervalů bylo běžné.
 
V artificální evropské hudbě se mikrotonalita objevuje již v [[16. století]], kdy Guillaume Costeley v písni „Seigneur Dieu ta pitié“ z roku [[1558]] i ve své teoretické práci použil 1/3-[[koma (hudba)|koma]] [[středotónové ladění]] a [[oktáva (hudba)|oktávu]] dělil na 19 stejných dílů. [[Itálie|Italský]] [[Renesance (hudba)|renesanční]] skladatel Nicola Vicentino ([[1511]]-[[1576]]) experimentoval s mikrotonalitou v rámci svého zkoumání jejího antického originálu. Vyrobil nástroj s 36 klávesami pro jednu oktávu, který se nazýval archicembalo.
 
== Novodobá mikrotonalita ==