Karol Pazúr: Porovnání verzí

}}</ref>) byl slovenský [[zpravodajec]], [[voják]], a [[válečný zločin]]ec a [[masový vrah]], hlavní iniciátor [[Masakr na Švédských šancích|masakru na Švédských šancích]].

Po rozpuštění [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] (25. května 1945) zůstal jako [[poručík]] [[obranné zpravodajství|obranného zpravodajství]] u [[Československá armáda|armády]]. Zdá se,{{Zdroj?}} že svoji minulost považoval za problém a že se proto maximálně snažil vylepšit své renomé pronásledováním Němců po válce. Vrchol jeho snažení představovala iniciace a organizace [[masakr na Švédských šancích|masakru na Švédských šancích]], v němž osobněbylo zavraždilzavražděno 267&nbsp;„Němců“ (byli mezi nimi karpatští Němci i Slováci), v drtivé většině žen, dětí a starců (bylo mezi nimi i několik nemluvňat, která Pazúr všechna osobně zabil). Pozdější vyšetřování neprokázalo, že by povraždění (po smrti navíc okradení o vše, co mělo nějakou cenu) aktivně podporovali [[nacismus]], jak Pazúr tvrdil, pouze několik z nich bylo členy [[Hlinkova garda|Hlinkovy gardy]] (což býval ovšem i Pazúr). U třiceti z nich byla zjištěna slovenská národnost, u několika pak dokonce odbojářská minulost.