Než se trojský princ [[Paris_(mytologie)|Paris]] narodil, jeho matka měla sen, že porodila hořící pochodeň a celá [[Trója]] shořela. Symbolika byla nad slunce jasná – Paris přinese zkázu. Chlapec byl proto ihned po narození odložen v horách. [[Řecká mytologie]] a antické [[tragédie]] ovšem jednohlasně praví, že před osudem utéct nelze. V božském světě, který probíhal v časové paralele s tím lidským, se měla konat svatba bohyně [[Thetis]] s člověkem. Na svatbu dostali pozvánku všichni bohové – až na bohyni sváru [[Eris]]. Naplněná touhou po pomstě utrhla ze zahrady Hesperidek zlaté jablko. Za chvíli už jablíčko opatřené nápisem „Té nejkrásnější“ putovalo mezi [[Héra|Héru]], [[Athéna|Athénu]] a [[Afrodita|Afroditu]]. Když Paris coby pastýř hlídal své stádo, tři bohyně jej požádaly, aby zhodnotil, která z nich oplývá největším půvabem. Podle Parida to byla Afrodita. Ta mu odměnou slíbila, že se ožení s nejkrásnější ženou na světě, spartanskou královnou Helenou. Bohyně mu také odtajnila jeho původ a Paris se záhy vydal do Tróji, kde se představil svým biologickým rodičům. Později se setkal s Helenou a přiměl ji, aby s ním utekla. Útěk způsobil válku trvající celých deset let. Trója byla nakonec vybrakována a srovnána se zemí. Zlaté jablko, zvané také jako Paridovo zlaté jablko nebo jablko sváru, tehdy způsobilo ohromnou tragédii.
Kidi nehledejte to na wiki!!!!!
Frekventované "jablko sváru" je někdy nahrazeno méně frekventovaným spojením "zlaté jablko".<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Zlaté jablko: www.ozlatu.cz|url = http://www.ozlatu.cz/post/zlate-jablko/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> To zaznamenává v proměnách času stále širší škálu užívání. Kontextuální zasazení jsou různá: Nákupní maniaci si pod zlatým jablkem připomenou populární obchodní centrum, intelektuálové brodící se napříč knihkupectvími zase osobitou poetiku Jana Skácela<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kopřiva|jméno = Roman|odkaz na autora = Roman Kopřiva| příjmení2 = |jméno2 = |titul = Internationalismus der Dichter: Einblicke in Reiner Kunzes und Jan Skacels literarische Wechselbeziehungen : mit einigen Bezügen zur Weltliteratur.|vydání = |vydavatel = Thelem /w.e.b. Universitätsverlag & Buchhandel|místo = Dresden|rok = |počet stran = 2013|strany = 388|isbn = 978-3-942411-90-5}}</ref> („V lese na zlaté jabloni / rozkvétá večer, přes den roste / a v pohádce je všechno prosté / z ryzího zlata jablko. / Kdo utrhne je, pověz, kdo?“) nebo Milana Kundery<ref>{{Citace monografie|příjmení = Chvatík|jméno = Květoslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Svět románů Milana Kundery|vydání = vyd. 2.|vydavatel = Atlantis|místo = Brno|rok = 2008|počet stran = 199|strany = |isbn = 978-807-1082-972}}</ref> (povídka Zlaté jablko věčné touhy), případně historický román Zlaté jablko (v originále Der Goldene Apfel – Geschichten aus der Geschichte)<ref>{{Citace monografie|příjmení = GRÖSSING|jméno = Sigrid-Maria|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Der goldene Apfel Geschichten aus der Geschichte.|vydání = |vydavatel = Amalthea|místo = Wien|rok = 2009|počet stran = |strany = |isbn = 978-385-0027-045}}</ref> Sigrid-Marie Größingové. Tento stručný výčet slouží jako důkaz toho, že kolokace "zlaté jablko" je v českém jazykovém obrazu světa<ref>{{Citace monografie|příjmení = Vaňková|jméno = Irena a kol.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Co na srdci, to na jazyku. Kapitoly z kognitivní lingvistiky|vydání = Vyd. 1.|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 2005|počet stran = 343|strany = |isbn = 80-246-0919-3}}</ref> ustálená a ukotvená.
