Nebeská sféra: Porovnání verzí

Vzájemná poloha [[Hvězda|hvězd]] vůči sobě se při astronomických pozorováních téměř nemění ([[vlastní pohyb hvězd]] vůdčivůči sobě není pouhým okem pozorovatelný, proto se jim také říká ''[[stálice]]''). Lze tedy předpokládat, že onu pevnou a nekonečně vzdálenou '''nebeskou sféru''' představují právě stálice. Při pozorování lze například říci, že pozorovaná [[planeta]] se nám promítla na nebeskou sféru do [[souhvězdí]] [[Lev|Lva]] apod.

V důsledku tohoto pohybu nebeské sféry pozorujeme zdánlivý pohyb hvězd. Všechny hvězdy opisují na nebeské sféře [[kružnice]], přičemž do výchozí pozice se dostanou po úplné otočce nebeské sféry, tedy po [[hvězdný den|hvězdném dni]] dlouhém 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy občanského času vycházejícího ze slunečního času. Sluneční den je delší než hvězdný, protože Země za tu dobu oběhla ještě kolem Slunce téměř 1° své roční dráhy, takže se slunce zdánlivě posunulo oproti hvězdnému pozadí po ekliptice také o téměř 1°. Aby se dostalo do stejné pozice vůdčivůči pozorovateli jako včera, musí se Země dotočit ještě o tento úhel, což trvá zbylé téměř 4 minuty. Hvězdný den dělíme na 24 hvězdných hodin, a ty postupně opět na 60 hvězdných minut a 60 hvězdných sekund, které jsou kratší než sluneční.