Nebeská sféra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Chun-mee (diskuse | příspěvky)
Aloysius (diskuse | příspěvky)
Řádek 8:
 
== Zdánlivý pohyb hvězd ==
Vzájemná poloha [[Hvězda|hvězd]] vůči sobě se při astronomických pozorováních téměř nemění ([[vlastní pohyb hvězd]] vůdčivůči sobě není pouhým okem pozorovatelný, proto se jim také říká ''[[stálice]]''). Lze tedy předpokládat, že onu pevnou a nekonečně vzdálenou '''nebeskou sféru''' představují právě stálice. Při pozorování lze například říci, že pozorovaná [[planeta]] se nám promítla na nebeskou sféru do [[souhvězdí]] [[Lev|Lva]] apod.
 
Při pozorování se nebeská sféra zdánlivě neustále otáčí (přičemž vzájemné polohy stálic se zachovávají), což je způsobeno tím, že pozorovatel se nachází na ''povrchu'' Země, která se otáčí kolem své osy a přitom povrch Země mimoděk považuje za stálý a za základ svého systému souřadnic.
 
V důsledku tohoto pohybu nebeské sféry pozorujeme zdánlivý pohyb hvězd. Všechny hvězdy opisují na nebeské sféře [[kružnice]], přičemž do výchozí pozice se dostanou po úplné otočce nebeské sféry, tedy po [[hvězdný den|hvězdném dni]] dlouhém 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy občanského času vycházejícího ze slunečního času. Sluneční den je delší než hvězdný, protože Země za tu dobu oběhla ještě kolem Slunce téměř 1° své roční dráhy, takže se slunce zdánlivě posunulo oproti hvězdnému pozadí po ekliptice také o téměř 1°. Aby se dostalo do stejné pozice vůdčivůči pozorovateli jako včera, musí se Země dotočit ještě o tento úhel, což trvá zbylé téměř 4 minuty. Hvězdný den dělíme na 24 hvězdných hodin, a ty postupně opět na 60 hvězdných minut a 60 hvězdných sekund, které jsou kratší než sluneční.
 
Nebeská sféra se otáčí kolem osy procházející tzv. '''[[nebeský pól|nebeskými póly]]''' (severním a jižním). Nebeské póly představují průměty [[zemský pól|zemských pólů]], tzn. na [[severní pól|severním pólu]] bychom měli přímo nad sebou nebeský severní pól a podobně je tomu s jižním pólem.