Nové Město nad Metují: Porovnání verzí

Město bylo založeno v místě, osídleném již v [[Doba bronzová|době bronzové]], kdy zde vzniklo hradiště. To se odrazilo i v názvu lokace v roce [[1501]], pojmenované Město Nové Hradiště nad Metují. Brzy po svém založení město roku [[1526]] vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu v letech [[1526]]-–[[1548]] za nového majitele panství [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha z Pernštejna]]. [[Renesance|Renesanční]] ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku [[1623]] je koupil [[Albrecht z Valdštejna]], poté bylo v majetku [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]] a od roku [[1634]] [[Lesliové#Walter Leslie|Waltera z Leslie]]. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století ([[1878]] severní Krajská brána, [[1904]] jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou.<ref name="jedna"> E. Poche (vyd.), ''Umělecké památky Čech 2'', str. 492-497.</ref> V pondělí 12. července 1926 navštívil město oficiálně prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který sem přijel z blízkého [[Náchod]]a. Na náměstí jej přivítal okresní starosta [[Josef Hronovský]]. Na pozvání majitele zámku [[Josef Bartoň z Dobenína|Josefa Bartoně z Dobenína]] poté na zámku povečeřel a přenocoval.

V letech [[1953]]-–[[1954]] byla severozápadní strana náměstí přestavěna do jednotné podoby z doby [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha z Pernštejna]] podle návrhu architekta M. Vincíka a hradební město bylo prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou. Od 19. století vznikal zde textilní průmysl, v 50. a 60. letech 20. století byly založeny velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a celé město prodělalo rozsáhlou obnovu.

Zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, je však od města oddělen mohutným příkopem. Rozšířili jej Pernštejnové a Štubenberkové během 16. století a v letech [[1655]]-–[[1661]] byl barokně přestavěn podle plánů [[Carlo Lurago|Carla Luraga]]. V letech [[1909]]-–[[1913]] byl upraven podle plánů [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] pro průmyslníky Josefa a [[Cyril Bartoň z Dobenína|Cyrila Bartoně]] z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami.

Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 x 60 m, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Jednotná přestavba severozápadní strany v letech 1953-19541953–1954 charakter náměstí poškodila. Na náměstí stojí raně barokní [[Sloup se sochou Panny Marie (Nové Město nad Metují)|mariánský sloup]] ([[1696]]) a socha Nejsvětější Trojice ([[1767]]). Stará radnice pochází z roku [[1535]]-–[[1545]]<ref name="kamera">[[Toulavá kamera 1]], str. 56, {{ISBN|80-7316-228-8}}</ref> a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce [[1893]] adaptací masných krámů ze 16. století s nadstavbou školy .

[[Kostel Nejsvětější Trojice (Nové Město nad Metují)|Kostel Nejsvětější Trojice]] ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku [[1540]]. Je to prostá sálová stavba s [[křížová klenba|křížovou klenbou]] a pětibokým závěrem ještě v [[Gotická architektura v Česku|gotickém]] stylu. Vedle [[presbytář]]e stojí čtyřboká věž s ochozem, která sloužila jako městská hláska. Na Krajském předměstí stojí [[Barokní architektura v Česku|barokní]] klášter milosrdných bratří s [[kostel Narození Panny Marie (Nové Město nad Metují)|kostelem Narození Panny Marie]] ([[1767]]) a za ním hřbitovní [[kostel Všech Svatých (Nové Město nad Metují)|kostel Všech svatých]] z let [[1580]]-–[[1582]].<ref name="jedna"/>