Úhor: Porovnání verzí

Přidáno 1 329 bajtů ,  před 10 měsíci
zhruba dokončeno
(meziuložení)
značky: editace z Vizuálního editoru nevhodný zdroj
(zhruba dokončeno)
{{Pracuje se||27. 1. 2021, 13:47 (CET)}}[[Soubor:Gruenbrache.jpg|náhled|vpravo|Úhor – neobdělaný díl pole]]
[[Soubor:Buntbrache 2.jpg|náhled|Pás květnatého úboru v pokročilejší fázi sukcese ]]
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Osevní systémy
| nedostupné = ano
| datum archivace = 2009-02-20
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> Bez pravidelné údržby mohou zůstat též [[Louka|louky]] či [[Pastvina|pastviny]], takové pozemky se nazývají luční, resp. pastvinná lada.<ref name=":1" />
 
== Historie ==
[[Soubor:Buntbrache 1.jpg|vlevo|náhled|Úhor jako pruh přiléhající k polní cestě ve Švýcarsku]]
TentoÚhor jako způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve [[Dvoupolní systém|dvojpolním systému]] a [[Trojpolní systém|trojpolním systému]] hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl [[dobytek]]. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na [[trojpolní systém]] začali přecházet v Evropě zemědělci ve [[12. století]], k jeho opuštění došlo se zdokonalením osevních postupů a efektivního střídání plodin během průmyslové revoluce v 18.–19. století, které znamenalo přechod k současnému [[Intenzivní zemědělství|intenzivnímu zemědělstv]]<nowiki/>í. Určitou renesanci zažívá tento druh využití pozemků v aktuální zemědělské politice, kladoucí důraz na větší ekologickou udržitelnost a podporu [[Biologická diverzita|biodiverzity]] v krajině; na úhor ponechaný určitou stanovenou dobu ladem lze čerpat zemědělské dotace v rámci tzv. Greeningu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne?
| periodikum = www.uroda.cz
 
== Ekologická funkce úhorů ==
Úhory jsou v krajině specifickým [[Biotop|biotopem]] poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na něho svými požadavky přizpůsobeni. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia [[vegetace]] vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] a počáteční zásobě diaspor v půdní [[Semenná banka|semenné bance]]. Existují též velké rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vymyslický
| jméno = Tomáš
}}</ref>
 
Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita rostlinných druhů ve srovnání s okolními zemědělskými porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních [[Refugium (ekologie)|refugií]] v kulturní krajině,; kterouta je jimi též členíčleněna do menších celků a zároveň propjujípropojena. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, [[Mez (zemědělství)|mezím]], [[Křovinná vegetace|křovinám]] či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů ([[Ekoton|ekotonů]]) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy. Lze je též dosévat [[Medonosná rostlina|nektarodárnými rostlinami]], například [[Komonice|komonicí]], [[Jetel luční|jetelem]] nebo [[Svazenka vratičolistá|svazenkou]]. Obvyklá doba trvání úhoru jsou tři roky, během této doby je možné jej například přepásat dobytkem; poté je půda znovu zorána a produkčně využita.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
 
== Vegetace úhorů ==
V prvních letech na půdě obvykle převládají jednoleté plevelné druhy, jako jsou [[ostrožka stračka]], [[mák vlčí]], [[hluchavka objímavá]], [[hlaváček letní]], [[bračka rolní]], [[chrpa polní]], [[violka rolní]], [[ředkev ohnice]], některé [[trávy]] a mnohé další; pozdějimožná je také počáteční fáze s rychlým nárůstem vytrvalých druhů ([[pcháč rolní]], [[pelyněk černobýl]]). Později se druhová skladba vyvíjí směrem k vytrvalé [[Ruderální společenstvo|ruderální]] či [[Louka|travinné]] vegetaci. DalšímŠíření sukcesníminvazních změnámdruhů ači následnémunebezpečných zarůstáníkaranténních pozemkuplevelů [[Křovinnánebylo vegetace|křovinami]]při jetomto poslézezpůsobu zabráněnohospodaření opětovnoupozorováno.<ref orbou.name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Stellarietea mediae • Pladias: Databáze české flóry a vegetace
| periodikum = pladias.cz
| url = https://pladias.cz/vegetation/overview/Stellarietea%20mediae
| datum přístupu = 2021-01-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Artemisietea vulgaris • Pladias: Databáze české flóry a vegetace
| periodikum = pladias.cz
| url = https://pladias.cz/vegetation/overview/Artemisietea%20vulgaris
| datum přístupu = 2021-01-27
}}</ref> Jsou-li úhory ponechány ladem delší dobu, aniž by byly opětovně zorány, dochází posléze k jejich degradaci zarostením expanzivními druhy trav ([[Ovsík vyvýšený|ovsík]], [[Třtina rákosovitá|třtina]]) a [[Křovinná vegetace|křovinami]].
 
== Odkazy ==