Úhor: Porovnání verzí

Přidáno 2 460 bajtů ,  před 1 rokem
meziuložení - pracuje se
m (přidána Kategorie:Biotopy za použití HotCat)
(meziuložení - pracuje se)
{{Pracuje se||27. 1. 2021, 13:47 (CET)}}[[Soubor:Gruenbrache.jpg|náhled|vpravo|Úhor – neobdělaný díl pole]]
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Tento způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve [[Dvoupolní systém|dvojpolním systému]] a [[Trojpolní systém|trojpolním systému]] hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl [[dobytek]]. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na [[trojpolní systém]] začali přecházet v Evropě zemědělci ve [[12. století]].
| titul = Osevní systémy
| url = http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
| datum přístupu = 2010-5-24
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090220150310/http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
| nedostupné = ano
| datum archivace = 2009-02-20
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref>
 
== Historie ==
Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie
Tento způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve [[Dvoupolní systém|dvojpolním systému]] a [[Trojpolní systém|trojpolním systému]] hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl [[dobytek]]. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na [[trojpolní systém]] začali přecházet v Evropě zemědělci ve [[12. století]], k jeho opuštění došlo se zdokonalením osevních postupů a střídáním plodin během průmyslové revoluce v 18.–19. století, které znamenalo přechod k současnému [[Intenzivní zemědělství|intenzivnímu zemědelstv]]<nowiki/>í. Určitou renesanci zažívá tento druh využití pozemků v aktuální zemědelské politice, kladoucí důraz na větší ekologickou udržitelnost a podporu [[Biologická diverzita|biodiverzity]] v krajině; na úhor ponechaný určitou stanovenou dobu ladem lze čerpat zemědělské dotace v rámci tzv. Greeningu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Osevní systémy
| titul = Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne?
| url = http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
| periodikum = www.uroda.cz
| datum přístupu = 2010-5-24
| url = https://www.uroda.cz/uhorove-hospodareni-na-pude-ano-ci-ne/
| jazyk =
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090220150310/http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
| datum archivacepřístupu = 20092021-0201-2027
}}</ref>
| nedostupné = ano
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref>
 
== SouvisejícíEkologická článkyfunkce úhorů ==
Úhory jsou v krajině specifickým [[Biotop|biotopem]] poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na něho svými požadavky přizpůspobeni. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia [[vegetace]] vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] a počáteční zásobě diaspor v půdní [[Semenná banka|semenné bance]]. Existují též velké rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
* [[Trojpolní systém]]
| příjmení = Vymyslický
| jméno = Tomáš
| titul = Úhory, staronový fenomén české krajiny
| periodikum = vesmir.cz
| vydavatel =
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-9/uhory-staronovy-fenomen-ceske-krajiny.html
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2021-01-27
}}</ref>
 
Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita rostlinných druhů ve srovnání s okolními porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních [[Refugium (ekologie)|refugií]] v kulturní krajině, kterou člení do menších celků a zároveň propjují. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, [[Mez (zemědělství)|mezím]], [[Křovinná vegetace|křovinám]] či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů ([[Ekoton|ekotonů]]) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
== Reference ==
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== ExterníSouvisející odkazyčlánky ===
* [[Trojpolní systém]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Fallow}}
* {{Wikislovník|heslo=úhor}}
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}