Žitava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pomníky: kor. značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 97:
==== Exkurz: Čeští exulanti v Žitavě ====
Město Žitava bylo hlavním cílem českých [[exulant]]ů. K největším náporům vystěhovalectví docházelo zvláště v letech 1622–1623 a potom ještě jednou v roce 1628. Exulanti v počtu přes 1000 rodin většinou pocházeli z [[Okres Litoměřice|litoměřického]] a [[Boleslavský kraj|boleslavského kraje]]. V Žitavě se jim dostalo [[Náboženská svoboda|náboženské svobody]], ale jejich postavení bylo z počátku nejisté, neboť byli nezřídka [[Luteránství|luterskou]] ortodoxií podezříváni z [[Kalvinismus|kalvinismu]] a nedůvěru budily také jejich bohoslužby v českém jazyce. Zprvu konali svá nedělní shromáždění v bytech [[exil]]ových [[duchovní]]ch, teprve později jim bylo k bohoslužebným účelům přenecháno přízemí jedné z budov někdejšího kláštera. Komunita však stále zůstávala v podřízeném postavení k městské obci, český duchovní nesměl udělovat svátosti ani pohřbívat. Ještě za [[Třicetiletá válka|války]], v roce 1640, museli čeští přistěhovalci složit [[Saské kurfiřtství|saskou]] [[Poddanství|poddanskou]] přísahu a výslovně slíbit, že se nebudou spolčovat se svým bývalým pánem, tj. [[Habsburská monarchie|císařem]]. Česká obec v Žitavě zanikla až v 19. století, v roce 1846 se tu přestalo kázat v češtině. Vystěhovalectví z Čech ovlivnilo saskou kulturu v hmotném i duchovním ohledu. Po vylidnění zde došlo díky exulantům ke zvýšení počtu obyvatel, vznikla nová
=== Žitava v Saském státě ===
|