James Berkeley, 3. hrabě Berkeley: Porovnání verzí

Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
(kat)
(Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8)
== Životopis ==
[[Soubor:Berkeley_Castle_-_geograph.org.uk_-_1440400.jpg|náhled|vlevo|Hrad ''Berkeley Castle'' ([[Gloucestershire]]), hlavní sídlo rodu Berkeleyů]]
Pocházel z významného šlechtického rodu [[Berkeleyové|Berkeleyů]], byl mladším synem [[Charles Berkeley, 2. hrabě Berkeley|2. hraběte Berkeleye]] (1649–1710), který se v politice a u dvora prosadil po [[Slavná revoluce|Slavné revoluci]]<ref>Rodokmen hrabat Berkeleyů [http://www.cracroftspeerage.co.uk/online/content/berkeley1679.htm dostupné online] {{Wayback|url=http://www.cracroftspeerage.co.uk/online/content/berkeley1679.htm |date=20201016161834 }}</ref>. James se otcovým dědicem stal po smrti staršího bratra George Berkeleye, vikomta Dursleye (1679–1699). V námořnictvu sloužil od mládí a již v roce 1699 byl poručíkem. Ve dvaceti letech byl povýšen na kapitána a zúčastnil se války o španělské dědictví, vyznamenal se v [[Bitva u Málagy|bitvě u Málagy]] (1704), v roce 1707 těsně unikl ztroskotání lodi [[Cloudesley Shovell|admirála Shovella]]. Mezitím byl v letech 1701–1702 krátce poslancem [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] (v parlamentu zastupoval město [[Gloucester]]<ref>James Berkeley, 3. hrabě Berkeley na webu britského parlamentu [http://www.historyofparliamentonline.org/volume/1690-1715/member/berkeley-james-1680-1736 dostupné online]</ref>, v roce 1704 byl s titulem barona Berkeleye povolán do Sněmovny lordů (titul hraběte zdědil po otci až v roce 1710). Souběžně pokračoval ve službě na moři a během roku 1708 dosáhl hodností [[viceadmirál]]a a admirála. Po nástupu [[Hannoverská dynastie|hannoverské dynastie]] obdržel hodnost komořího krále [[Jiří I.|Jiřího I.]] (1714–1727).
 
V letech 1717–1727 byl [[První lord admirality|ministrem námořnictva]]<ref>Personální obsazení funkce lordů admirality v letech 1660–1870 na webu British History Online [https://www.british-history.ac.uk/office-holders/vol4/pp18-31 dostupné online]</ref><ref group="pozn.>Personální změny ve vládě v roce 1717 byly důsledkem whigistických vnitrostranických sporů. Spolu s premiérem R. Walpolem odstoupil tehdy z čela admirality [[Edward Russel, 1. hrabě z Orfordu|1. hrabě z Orfordu]] a vládnoucí uskupení [[James Stanhope, 1. hrabě Stanhope|Stanhope]]-[[Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu|Sunderland]] muselo reorganizovat vládu. Berkeley se tak stal prvním lordem admirality, ale jako málo výrazný politik a především námořník se ve funkci udržel i poté, co se Walpole vrátil do úřadu premiéra (1721). Berkeley byl prvním lordem admirality od dubna 1717 do července 1727, tedy plných deset let, přičemž v délce úřadování jej v moderní historii překonali jen [[Jakub II. Stuart|vévoda z Yorku]] (1661–1673), [[John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche|4. hrabě ze Sandwiche]] (1771–1782) a [[Robert Dundas, 2. vikomt Melville|2. vikomt Melville]] (1812–1827).</ref>, od roku 1717 byl též členem Tajné rady a v roce 1718 získal [[Podvazkový řád]], během [[Válka čtverné aliance|války čtverné aliance]] byl na jaře 1719 krátce vrchním velitelem námořnictva s dočasnou hodností [[velkoadmirál]]a (''Admiral of the Fleet''). V letech 1717–1736 zastával čestnou hdonost viceadmirála Velké Británie. V případě nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl několikrát členem místodržitelského sboru (1719, 1720, 1726, 1727). V roce 1727 odstoupil z [[Robert Walpole|Walpolovy]] vlády a přešel do opozice.
231 980

editací