Královéhradecký kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
NEJLEPŠÍ ZMĚNY V HYSTORII WIKIPEDIE značky: revertováno možný vandalismus vulgarity editace z Vizuálního editoru |
verze 19404713 uživatele 193.179.32.176 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{možná hledáte|[[
{{Infobox - český kraj
| název = Královéhradecký kraj
Řádek 24:
| web = www.kr-kralovehradecky.cz
}}
'''Královéhradecký kraj''' je [[Kraje v Česku|vyšší územní samosprávný celek České republiky]], zaujímající severní část [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]]. Leží téměř celý na severovýchodě [[Čechy|Čech]], některé pozemky v současném katastru [[Pec pod Sněžkou|Pece pod Sněžkou]] však do roku 1959 náležely [[Polsko|Polsku]] a leží tudíž na historickém území [[Slezsko|Slezska]]. Na jihu sousedí s [[Pardubický kraj|Pardubickým krajem]], na jihozápadě se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]] a na západě s [[Liberecký kraj|Libereckým krajem]]. Na severu sousedí s [[Polsko|polským]] [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezským vojvodstvím]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
== Historie ==
{{Viz též|Hradecký kraj}}
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb., Královéhradecký kraj zároveň navazuje na původní [[Hradecký kraj]], který existoval až do roku 1862.
Mezi turisty nejnavštěvovanější místa bezesporu patří [[Krkonošský národní park]] s nejvyšší horou České republiky [[Sněžka|Sněžkou]] (1603 m n. m.) nebo pramenem největší české řeky [[Labe]], [[Národní přírodní rezervace v Česku|NPR]] [[Adršpašsko-teplické skály]] nebo [[Prachovské skály]] se skalními městy, barokní hospital [[Kuks (hospital)|Kuks]], [[Betlém (Kuks)|Braunův Betlém]] u [[Kuks]]u, [[Broumovský klášter|klášter v Broumově]], [[Babiččino údolí]] v [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořicích]], [[ZOO Dvůr Králové|ZOO se safari]] ve [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové nad Labem]], [[Třebechovický betlém]] v [[Třebechovice pod Orebem|Třebechovicích pod Orebem]], [[Kost (hrad)|hrad Kost]], zámky v [[Náchod (zámek)|Náchodě]], [[Častolovice (zámek)|Častolovicích]], [[Opočno (zámek)|Opočně]], [[Nové Město nad Metují (zámek)|Novém Městě nad Metují]] a [[Rychnov nad Kněžnou (zámek)|Rychnově nad Kněžnou]], či pevnostní město [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]].
== Geografie ==
Rozsáhlé roviny křídové tabule [[Polabí]] silně kontrastují s nejvyšším pohořím [[Čechy|Čech]], [[Krkonoše]]mi a jejich „menším bratrem“ [[Orlické hory|Orlickými horami]]. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí [[Labe]], které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech se setkáváme s ideálními podmínkami pro využívání půdy k zemědělským účelům.
Z hlediska zásob [[pitná voda|pitné vody]] se ovšem jedná v rámci republiky o region, který je v případě nižších letních srážek nejvíce ohrožen jejím nedostatkem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Šůra
| jméno = Adam
| titul = Plíživé sucho
| periodikum = Respekt
| odkaz na periodikum = Respekt (týdeník)
| rok = 2011
| ročník = XXII
| číslo = 29
| url = http://respekt.ihned.cz/c1-52319800-plizive-sucho
}}</ref>
[[Lugická geologická oblast]] se táhne od [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] na jihovýchod až na pomezí Čech a [[Morava|Moravy]]. Značnou částí zasahuje i do [[Polsko|Polska]]. Jedná se v podstatě o vyzdviženou [[hrásťová kra|hrásťovou kru]] z [[Paleozoikum|prvohorních]] a [[Mezozoikum|druhohorních]] [[sediment]]ů. Byla ovlivněna saxonskou [[tektogeneze|tektogenezí]] ve [[třetihory|třetihorách]], která vnesla do tváře [[Česká vysočina|Českého masívu]] řadu hlubinných zlomů, například středosaské nasunutí hraničící s východní větví středočeské oblasti. Větší část tvoří [[turon]]ské pískovce (mladší druhohory). Ty přecházejí v předhůří [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudet]], tedy Krkonoš a malých Orlických hor, v přeměněné horniny [[jíl]]ovitého původu, [[břidlice]] a [[fylit]]y. Na samotných pohořích, se pak setkáváme s přeměněnými hlubinnými vyvřelinami, [[pararula]]mi a [[svor]]y.
== Administrativní členění ==
[[Soubor:Hradec Kralove districts.png|Okresy|vpravo|400px]]
Území kraje je vymezeno územími [[okres]]ů [[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]], [[Okres Jičín|Jičín]], [[Okres Náchod|Náchod]], [[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]] a [[Okres Trutnov|Trutnov]].
{| class="wikitable sortable"
!bgcolor=#dddddd|Okres
!bgcolor=#dddddd|Počet obyvatel<br />(1. 1. 2020)<ref name="CSU2020">{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722001.pdf | datum vydání = 2020-04-30 | datum přístupu = 2020-05-04 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
!bgcolor=#dddddd|Rozloha<ref name="CSU2013">{{Citace elektronické monografie| titul = Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff-5b76-4f81-a3e4-ad32a4dfc330 | datum přístupu = 2015-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha}}</ref>
!bgcolor=#dddddd|Hust. zal.
!bgcolor=#dddddd|Počet obcí
|-
|[[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]] (HK)
|align="right" |164 283
|align="right" |892
|align="right" |184
|align="right" |104
|-
|[[Okres Jičín|Jičín]] (JC)
|align="right" |80 045
|align="right" |887
|align="right" |90
|align="right" |111
|-
|[[Okres Náchod|Náchod]] (NA)
|align="right" |109 958
|align="right" |852
|align="right" |129
|align="right" |78
|-
|[[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]] (RK)
|align="right" |79 383
|align="right" |982
|align="right" |81
|align="right" |80
|-
|[[Okres Trutnov|Trutnov]] (TU)
|align="right" |117 978
|align="right" |1 147
|align="right" |103
|align="right" |75
|-
|}
K 1. lednu 2003 zanikly [[okresní úřad]]y a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Kromě okresních měst [[Hradec Králové|Hradce Králové]], [[Jičín]]a, [[Náchod]]a, [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnova nad Kněžnou]] a [[Trutnov]]a, mají rozšířenou působnost státní správy také [[Broumov]], [[Dobruška]], [[Dvůr Králové nad Labem]], [[Hořice]], [[Jaroměř]], [[Kostelec nad Orlicí]], [[Nová Paka]], [[Nové Město nad Metují]], [[Nový Bydžov]] a [[Vrchlabí]].
Území těchto správních obvodů se dále člení na 35 správních obvodů [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obcí s pověřeným obecním úřadem]], jejichž funkci vedle 15 výše uvedených obcí s rozšířenou působností mají také [[Červený Kostelec]], [[Česká Skalice]], [[Hostinné]], [[Hronov]], [[Chlumec nad Cidlinou]], [[Kopidlno]], [[Lázně Bělohrad]], [[Nechanice]], [[Opočno]], [[Police nad Metují]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Smiřice]], [[Sobotka]], [[Svoboda nad Úpou]], [[Teplice nad Metují]], [[Třebechovice pod Orebem]], [[Týniště nad Orlicí]], [[Úpice]], [[Vamberk]], [[Žacléř]].
Největšími městy v kraji jsou [[Hradec Králové]] (93 tisíc obyvatel), [[Trutnov]] (30 tisíc obyvatel), [[Náchod]] (20 tisíc obyvatel), [[Jičín]] (17 tisíc obyvatel), [[Dvůr Králové nad Labem]] (16 tisíc obyvatel), [[Vrchlabí]] (12 tisíc obyvatel), [[Jaroměř]] (12 tisíc obyvatel) a [[Rychnov nad Kněžnou]] (11 tisíc obyvatel).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf | datum vydání = 2020-04-30 | datum přístupu = 2020-05-04 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
== Doprava ==
Královéhradecký kraj je oblastí s velmi hustou [[železnice|železniční]] sítí. Ale jen dvě trati jsou elektrifikovány a dvoukolejná trať je jen jedna a pouze částečně, což způsobuje nemalé problémy s propustností hlavně v okolí krajského města. Několik krátkých lokálek bylo zrušeno nebo je provozují soukromé společnosti.
Královéhradecký kraj křižují dvě dálkové [[Evropská silnice|evropské silnice]] E67 (Praha–Varšava) a E442 (Liberec–Olomouc), které budou postupně převedeny na dálnice a rychlostní silnice. Avšak jediná [[dálnice D11]] zatím končí u exitu 84 za hranicemi kraje a [[dálnice D35]] z ní odbočující vede jen po území kraje sousedního. V budoucnu povede D11 z Prahy přes Hradec Králové, [[Jaroměř]] a [[Trutnov]] k hraničnímu přechodu v [[Královec|Královci]]. Silnice I/35 mezi Hradcem Králové a Turnovem bude nahrazena přeložkami. Ale nyní jsou řidiči nuceni používat běžnou síť silnic dalších tříd. Mezi silnice I. třídy na území kraje patří čísla 11, 14, 16, 31, 32, 33, 35 a číslo 37, která je mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přestavěna na čtyřpruhovou silnici. Silnic druhé třídy je mnohem více a mezi nejdůležitější patří čísla 296, 300, 303, 308, 321, 324.
Od roku 2010 je v kraji kompletně zaveden jednotný dopravní systém [[IREDO]], zahrnující vlaky a autobusy. Od roku 2011 byl systém rozšířen i do sousedního [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]], takže cestující mohou na jednu jízdenku procestovat oba kraje.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Mikroregiony v Královéhradeckém kraji]]
* [[Hradecký kraj]]
* [[Samospráva Královéhradeckého kraje]]
* [[Seznam hradů v Královéhradeckém kraji]]
* [[Seznam rozhleden v Královéhradeckém kraji]]
* [[Seznam zámků v Královéhradeckém kraji]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Královéhradecký kraj}}
* [http://www.kr-kralovehradecky.cz/ Krajský úřad]
* [http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/ Fotogalerie, památky a další informace o Královéhradeckém kraji]
{{Královéhradecký kraj}}
{{Administrativní dělení Česka}}
{{Hejtmani Královéhradeckého kraje}}
| |||