Uhříněveský hřbitov: Porovnání verzí

Hřbitov kolem kostela přestal svoji funkci plnit v roce 1822 a bylo zřízeno nové pohřebiště v prostoru u pozdějšího cukrovaru. Dnes se zde nachází jihovýchodní cíp Nového náměstí. Jak se však Uhříněves rozrůstala, bylo stále více zřejmé, že i toto pohřebiště přestává stačit a v roce 1907 se začalo uvažovat o založení hřbitova nového. Snahu podporovala i kritika občanstva, že hřbitov se ocitl v centru obce. Na počátku 20. století stále ještě platilo pravidlo, že hřbitovy byly zřizovány výlučně podle jednotlivých náboženství. Evangelický hřbitov byl v nedalekých [[BeniceBenický (Praha)hřbitov|Benicích]] a [[Židovský hřbitov v Praze-Uhříněvsi|židovský]] za [[Obora v Uhříněvsi|oborou]]. Zřízení hřbitova církví musely povolit i úřady v hlavním městě císařství ve Vídni. Místní farní kronika je plná dopisů mezi zastupitelstvem, místním farním úřadem a císařskými úřady týkajících se povolení ke zřízení hřbitova. Po tahanicích, trvajících do roku 1911, tehdejší starosta Antonín Semanský daroval obci své pole na zřízení nového hřbitova. Sám, ač bigotně věřící katolík, si v darovací smlouvě vymínil, že na hřbitově mohou spočinout ostatky věřících všech náboženství, bezvěrců a případní samovrazi nebudou k věčnému spánku ukládáni vně zdi, jak bylo zvykem, ale u zdi uvnitř hřbitova. Kupodivu podmínka byla nakonec katolickou církví i úřady ve Vídni akceptována. Starý hřbitov tak byl 30. září 1911 uzavřen. Některé hroby byly exhumovány a ostatky v nových rakvích uloženy do hrobů na novém pohřebišti. Hroby, o které nikdo neprojevil zájem, byly ponechány na původním místě, náhrobky odstraněny a prostor upraven jako zahrada.