Karlštejn: Porovnání verzí

| zeměpisná šířka = 49.9391167

| zeměpisná délka = 14.1882903

| další majitelé = [[Český král]], [[České království]], Zástavní majitel, [[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]], [[Ústav šlechtičen]], [[Československo|Československá republika]], [[Česko|Česká republika]]

| současný majitel = Česká republika, ve správě [[Národní památkový ústav|NPÚ]]

| pojmenováno po = [[Karel IV.]]

| poloha = [[Karlštejn]] 172

| stavební materiál = [[vápenec]], [[cihla]], [[dřevo]], [[břidlice]]

}}

 

Hrad Karlštejn byl založen okolo roku [[1348]] jako soukromé reprezentační sídlo [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] a [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla&nbsp;IV]].<ref name="jfhd" /> Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v&nbsp;[[Řím]]ě roku 1355, císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|říšských korunovačních klenotů]] a souboru [[Relikvie|svatých ostatků]].<ref name=":1" /> [[České korunovační klenoty]], do té doby přechovávané v&nbsp;[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] v&nbsp;Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem dvacátých let [[15. století]] z&nbsp;rozkazu krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]],<ref name="peč" /> který oba soubory královských insignií nechal z&nbsp;obav před [[Husitské války|husitskými bouřemi]] vyvézt z&nbsp;[[Země Koruny české|Českého království]].<ref name="aus" /> Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k&nbsp;úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s&nbsp;krátkými přestávkami až do roku 1619.<ref name="vddm" />

Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] a kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] v&nbsp;Mariánské věži a [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kaple svatého Kříže]] ve Velké věži. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená [[Freska|freskovými malbami]] a [[Inkrustace (umění)|inkrustovanými pásy]], je ukázkou vyspělé umělecké práce [[Pozdní středověk|pozdního středověku]].<ref name=":1" /> Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 [[Gotika|gotických]] [[Deskové malířství|deskových maleb]] zdobící stěny kaple svatého Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby.<ref name="jkjr" /> Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v&nbsp;letech 1985‒2003 v&nbsp;rámci projektu ''Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika,'' za který posléze Národní památkový ústav získal cenu [[Evropská unie|Evropské unie]] v&nbsp;oblasti [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] [[Europa Nostra|Europa Nostra Award]] 2005, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v&nbsp;českém, ale i evropském měřítku.<ref name="zpp" /> Karlštejnským kastelánem je od 1.&nbsp;ledna 2019 Lukáš Kunst.{{#tag:ref|Za éry svého předchůdce ve funkci, Jaromíra Kubů, fungoval po dobu jedné [[Dekáda|dekády]] jako zástupce kastelána|group="pozn."}}<ref name="dab" />

 

 

== Původ jména hradu ==

 

[[Vladislavské zřízení zemské]] vydané králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]] roku 1500 zavazuje přísahou karlštejnské purkrabí, že budou chránit hrad i s&nbsp;korunou, klenoty a zemskými privilegii pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a&nbsp;vyhnání potomků ze země. Korunu směli vydat pouze tomu, kdo byl předtím řádně zvolen českým králem. Po [[korunovace|korunovaci]], která se konala v&nbsp;Praze, byly klenoty vraceny zpět na hrad.

V polovině 16. století za správy [[Jáchym Novohradský z Kolovrat|Jáchyma Novohradského z&nbsp;Kolovrat]] došlo k&nbsp;[[renesance|renesanční]] přestavbě hradu. Přestavba se týkala především Velké věže a budovy purkrabství, která byla v&nbsp;té době nejvíce využívána.

 

| 2018 || 223 895

|}

 

V současnosti je Karlštejn jedním z&nbsp;nejnavštěvovanějších hradů v&nbsp;[[Česko|Česku]]. Je ve vlastnictví státu a ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]], Územní památkové správy v&nbsp;Praze. Kromě vlastních tří prohlídkových okruhů s&nbsp;průvodcem nabízí Karlštejn každoročně také řadu kulturních a společenských akcí – koncerty, divadla, výstavy, Karlštejnské kulturní léto, Královský průvod či tradiční Karlštejnské vinobraní. Hrad Karlštejn nabízí také možnost uspořádání svatebních obřadů. Je možné navštívit tři prohlídkové okruhy.

 

== Popis ==

 

Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na [[vápenec|vápencové]] skalní ostrožně (316&nbsp;m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z&nbsp;několika samostatně opevněných staveb. V&nbsp;okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova [[Purkrabství]], Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel&nbsp;IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.

 

=== Studniční věž ===

 

Hradní studna je hluboká 78&nbsp;metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z&nbsp;[[Budňanský potok|Budňanského potoka]], tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v&nbsp;němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.<ref name="toř271" />

 

=== Císařský palác ===

 

=== Mariánská věž ===

 

=== Velká věž ===

 

Velká věž je spojena s&nbsp;Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s&nbsp;nástěnnými malbami ze života [[svatý Václav|svatého Václava]] a [[svatá Ludmila|svaté Ludmily]] se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kaple svatého Kříže]]. Právě zde byly v&nbsp;minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z&nbsp;[[Benátky|benátského]] skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel&nbsp;IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos.

** [[Budňanská skála]]

*** významný geologický odkryv [[Vrása|zvrásněných]] vrstev [[Vápenec|vápenců]] a [[Břidlice|břidlic]] s&nbsp;výskytem [[Mezozoikum|druhohorních]] [[Fosilie|zkamenělin]] [[Lilijice|lilijic]], [[Hlavonožci|hlavonožců]], [[Mlži|mlžů]] a [[Plži|plžů]]

** [[Dub sedmi bratří]]

*** [[Památný strom v Česku|památný strom]], druhově [[dub letní]] o&nbsp;stáří asi 350&nbsp;let

** [[Kostel sv. Palmácia]]

** [[Zoopark Karlštejn]], [[Neexistuje|Muzeum betlémů]], [[Neexistuje|Muzeum voskových figurín]], [[Dům hodin]]

 

<br />

* [[Mořina]]

** [[Amerika (vápencové lomy)|Velká a Malá Amerika, Mexico]]

** [[Židovský hřbitov v Mořině|Židovský hřbitov]]

** [[Lípy v&nbsp;Mořině]]

 

* [[Svatý Jan pod Skalou]]

** [[Hradiště Svatojánská skála]]

** [[Solvayovy lomy|Hornický skanzen Solvayovy lomy]]

<ref name="peč">{{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | autor = [[Petr Čornej]] | titul = Světla a stíny husitství: (události, osobnosti, texty, tradice): výbor z úvah a studií | vydání = 1 | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2011 | počet stran = 481 | kapitola = Klíče ke Karlštejnu | strany = 299 | isbn = 978-80-7422-084-5}}</ref>

<ref name="aus">{{Citace monografie | příjmení = Sedláček | jméno = August | autor = [[August Sedláček]] | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VI. Podbrdsko | ilustrátoři = bratří Liebscherové, V. Brechler a B. Kutina | vydání = 1 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok vydání = 1995 | počet stran = 279 | strany = 46 | isbn = 80-85794-66-7}}</ref>

<ref name="jkjr">{{Citace monografie | příjmení = Kuthan | jméno = Jiří | autor = [[Jiří Kuthan]] | příjmení2 = Royt | jméno2 = Jan | autor2 = [[Jan Royt]] | titul = Karel IV.: císař a český král - vizionář a zakladatel | vydání = 1 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2016 | počet stran = 1059 | strany = 122–125, 128 | isbn = 978-80-7422-460-7 | kapitola = Karlštejn - Hrad jako sakrální okrsek}}</ref>

<ref name="zpp">{{Citace periodika | příjmení = Martincová | jméno = Dagmar | titul = Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně získal ocenění Evropské unie | periodikum = Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče | datum vydání = 2007 | ročník = 67/2007 | číslo = 2 | strany = 111–114 | url = }}</ref>

<ref name="dab">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vahalová | jméno = Lenka | příjmení2 = Lutišanová | jméno2 = Jessica | titul = Zvažuji, že se z Karlštejna odstěhuji, chci si koupit v okolí domek, říká kastelán hradu | url = http://dabpraha.rozhlas.cz/zvazuji-ze-se-z-karlstejna-odstehuji-chci-si-koupit-v-okoli-domek-rika-kastelan-8078245 | další = S vámi v Praze | periodikum = [[Rádio DAB Praha]] | vydavatel = [[Český rozhlas]] | rok = 2019 | měsíc = září | den = 21 | datum přístupu = 2020-01-01}}</ref>

<ref name="jfjh">{{Citace monografie | příjmení = Fajt | jméno = Jiří | autor = [[Jiří Fajt]] | příjmení2 = Homolka | jméno2 = Jaromír | autor2 = [[Jaromír Homolka]] | titul = Magister Theodoricus: dvorní malíř císaře Karla IV.: umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna | vydání = 1 | vydavatel = Národní galerie | místo = Praha | rok vydání = 1997 | počet stran = 621 | strany = 144 | isbn = 80-7035-142-X | kapitola = Umělecká výzdoba paláce a menší věže hradu Karlštejna}}</ref>

<ref name="zpp2">{{Citace periodika | příjmení = Chudárek | jméno = Zdeněk | titul = Josef Mocker a restaurace Karlštejna | periodikum = Zprávy památkové péče | vydavatel = Státní ústav památkové péče v nakladatelství Jalna | rok = 2001 | ročník = 61 | číslo = 2 | strany = 28–34 | issn = 1210-5538}}</ref>