Gatčinský palác: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.02b - Fixed using WP:WCW (Nadpisy začínající třemi rovnítky)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Oprava matoucího pojmu stavitel; kosmetické úpravy
Řádek 10:
| země = Rusko
| loc-map =
| stavitelinvestor = [[Kateřina II. Veliká]], [[Grigorij Grigorjevič Orlov]]
| další majitelé =
| současný majitel =
Řádek 33:
| oblast = [[Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Ruská federace#Rusko|Evropa]]
| rok = 1990
| změna =
| v ohrožení =
| poznámky =
| zeměpisná šířka = vypnuto
| zeměpisná délka =
| měřítko zobrazení souřadnic =
| loc-map =
}}
'''Gatčinský palác''' či '''palác Gatčina''' ({{vjazyce|ru}} ''Гатчинский дворец'', často též s přívlastkem ''Большой'' – velký) je velkolepé sídlo ve stylu raného ruského [[Klasicistní architektura|klasicismu]] z let 1766–1781. Palác nechala vystavět [[Seznam ruských careven|ruská carevna]] [[Kateřina II. Veliká]] pro svého favorita [[Grigorij Grigorjevič Orlov|Grigorije Orlova]]. Budova se nachází ve stotisícovém městě [[Gatčina]] v [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]] [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]] [[Rusko|Ruska]]. Gatčinský palác se zapsal do historie architektury jako vynikající příklad stylu raného klasicismu. Palácový komplex se zahradami je od roku [[1990]] zapsán na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]] spolu s řadou dalších staveb a sídel v celé Leningradské oblasti a Petrohradu pod společnou položkou „[[Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek]]“.
 
Řádek 46:
V [[18. století]], po vítězství [[Rusko-švédská válka (1741–1743)|Ruska nad Švédskem]] a výstavbě [[Petrohrad]]u, se v Gatčinském statku začaly stavět nové stavby na zbytcích švédských obydlí. Při stavbě byly použity starší základy a stavební materiál, tak vznikla např. sušárna pro uchovávání obilí s věží a [[cimbuří]]m a budova bývalé soukenické továrny, které dnes připomínají ony časy.
 
Doba vlády Kateřiny II. a krátkého panování jejího syna [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] (1796–1801) podstatně změnily budoucnost osady Gatčina. V té době zde vedle sebe pracovali ruští, italští, angličtí a francouzští umělci. Mnozí z nich jenom v Rusku dostali příležitost použít svých získaných zkušenosti.
 
Armádní důstojník, účastník [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], hrabě [[Grigorij Grigorjevič Orlov|Grigorij Orlov]], byl vlivný oblíbenec panovnice. Kateřina II. mu darovala Gatčinský statek na břehu jezera, kde si hrabě vybudoval venkovský zámek, obklopený malebnými parky a rozsáhlými lesy určenými pro zábavu a lov. Autorem projektu byl italský architekt [[Antonio Rinaldi]], který v Rusku pracoval 40 let.
 
{{Světové dědictví - Rusko}}