Miloš Nesvadba: Porovnání verzí

Odebráno 250 bajtů ,  před 1 měsícem
portrét už je na Wikidatech, drobné
(nevhodné umístění té fotografie)
(portrét už je na Wikidatech, drobné)
 
| citát = Rád se směju<ref name="bro" />
}}
[[FileSoubor:Miloš Nesvadba jako policajt Pazdušek 1947.jpg|thumb|Miloš Nesvadba (vpravo) jako policajt Pazdušek (Jan Drda: ''[[Městečko na dlani]]'', [[Studio ND|Studio Národního divadla]], 1947)]]
'''Miloš Nesvadba''' ([[17. duben|17.&nbsp;dubna]] [[1925]] [[Praha]] – [[22. červenec|22.&nbsp;července]] [[2020]]<ref name="rea" />) byl [[Česko|český]] [[herec]], [[spisovatel]], [[Ilustrace|ilustrátor]], [[Výtvarné umění|výtvarník]], dlouholetý člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako [[komiks]]ový kreslíř, [[Karikatura|karikaturista]], divadelní a televizní scénograf. Jeho syn [[Michal Nesvadba]] je známý herec, bavič a mim.
 
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal [[Scénografie|scénograf]]em a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu ([[1944]]) a přihlásil se na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř]] v&nbsp;Praze. Jeho studia však přerušila [[druhá světová válka]] a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v&nbsp;''Souboru mladých'' [[Jindřich Honzl|Jindřicha Honzla]] (později [[Studio ND|Studia Národního divadla]]). V&nbsp;roce [[1948]] byl angažován do činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru ''[[Revizor (Gogol)|Revizora]]'' zde odehrál spolu s&nbsp;[[Luba Skořepová|Lubou Skořepovou]] dne [[18. červen|18.&nbsp;června]] [[2014]].<ref name="čt140619" />
 
Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v&nbsp;drobných rolích. Debutoval v&nbsp;historické komedii [[Miroslav Cikán|Miroslava Cikána]] ''[[Alena (film)|Alena]]'' v&nbsp;roce [[1947]]. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v&nbsp;průběhu [[1950–1959|50.&nbsp;let]], později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v&nbsp;pohádce [[Bořivoj Zeman|Bořivoje Zemana]] ''[[Pyšná princezna]]'' ([[1952]]). Příležitostně se objevoval i&nbsp;v&nbsp;televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v&nbsp;pořadech pro děti. V&nbsp;roce [[1977]] podepsal tzv. [[anticharta|antichartu]] a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce [[Rudé právo|Rudého práva]].[[File:Miloš Nesvadba 1948 Národní divadlo.jpg|thumb|Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře [[Miloslav Stehlík|Miloslava Stehlíka]] ''Loď dobré naděje'', uvedené v [[Národní divadlo|Národním divadle]] v roce [[1948]] v režii [[František Salzer|Františka Salzera]]]]Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z&nbsp;nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i&nbsp;u&nbsp;zrodu časopisu ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]''. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s&nbsp;dvěma dětskými časopisy ''Mateřídouška'' a ''Sluníčko'', ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.
 
Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z&nbsp;nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i&nbsp;u&nbsp;zrodu časopisu ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]''. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s&nbsp;dvěma dětskými časopisy ''Mateřídouška'' a ''Sluníčko'', ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.
 
V roce 1964 se stal zakládajícím členem ''Odboru přátel a příznivců Slavie'', který měl za cíl zachránit a pozdvihnout [[SK Slavia Praha|fotbalovou Slavii]], toho času živořící ve druhé fotbalové lize.<ref name="slavia">{{Citace monografie | příjmení = Houška | jméno = Vítězslav | příjmení2 = Procházka | jméno2 = Pavel | titul = Věčná Slavia | vydavatel = Olympia, a. s. | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 246 | strany = 127 | vydání = 3 | isbn = 978-80-7376-200-1}}</ref>
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů''. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, [[2000]]. 615 s. {{ISBN|80-7008-107-4}}. S.&nbsp;178, 475, 476.
* [[Vlasta Fabianová]] a [[Ladislav Daneš]]. ''Jsem to já?''. Vyd. 1. Praha: Odeon, [[1993]]. 470 s. (Klub čtenářů; sv. 670). {{ISBN|80-207-0419-1}}. S.&nbsp;262.
* [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. II. díl : L-ŘL–Ř''. 2. vyd. Praha : [[Libri]], [[2010]]. 654 s. {{ISBN|978-80-7277-471-5}}. S.&nbsp;294–295.
* Petr Hořec. ''Úsměvy paní Thálie: herci o sobě, o divadle a filmu''. Vyd. 1. Praha: Daniel, [[1992]]. 279 s. {{ISBN|80-900128-2-5}}. S.&nbsp;62–6.
* Petr Hořec, Olga Nytrová. ''Jak slavívali a slaví slavní''. Vyd. 1. V Praze: [[Euromedia Group]] - [[Knižní klub]], [[1999]]. 206 s. {{ISBN|80-242-0120-8}}. S.&nbsp;94–107.