Pražské jaro: Porovnání verzí

Odebráno 75 bajtů ,  před 8 měsíci
→‎Sovětská intervence: několik jednotlivých zpřesnění
(→‎Liberalizace a reformy: politici, kteří poté nastolili tzv. normalizaci čili sovětskou okupační správu země trvající až do konce roku 1989.)
(→‎Sovětská intervence: několik jednotlivých zpřesnění)
}}</ref>
 
Reprezentanti Sovětského svazu, [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Bulharsko|Bulharska]] a Československa se [[3. srpen|3. srpna]] setkali v&nbsp;[[Bratislava|Bratislavě]] při podpisu ''Bratislavské smlouvy'', jež potvrzuje neotřesitelnou věrnost [[marxismus|marxismu]]-[[leninismus|leninismu]] a [[Proletariát|proletářského internacionalismu]] - tedy sovětské dominance - a deklarovali nesmiřitelný boj proti ''buržoazní'' ideologii a všem protisocialistickým živlům.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Bratislava Declaration, August 3, 1968
| url = http://library.thinkquest.org/C001155/documents/doc41.htm
}}</ref>
 
Vzhledem k&nbsp;tomu, že tyto rozhovory nedopadly z&nbsp;hlediska sovětských vůdců uspokojivě, vzali tito v&nbsp;úvahu vojenskou alternativu. Politika nepřekonatelnéneporušitelné socialistickésovětské vládynadvlády nad satelitními státy Sovětského svazu, politika problému jednoho státu, který je problémempřípadně i ostatníchpomocí státůvojenské „Východního bloku“ (případně i s&nbsp;vojenskou pomocí)síly, se stala známou jako [[Brežněvova doktrína]].<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Chafetz
| jazyk = anglicky
}}</ref>. Sám Brežněv však s&nbsp;intervencí dlouho váhal. Ještě 13.&nbsp;srpna se v&nbsp;telefonickém rozhovoru snažil „Sašu“ Dubčeka přesvědčit, aby reformy zabrzdil, a dal mu jasně najevo, že pokud tak neučiní, Sovětský svaz zasáhne.<ref>[http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/471674]</ref><ref>[http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/msi_pjo4.htm]</ref> V&nbsp;noci z&nbsp;20.&nbsp;srpna na 21.&nbsp;srpna 1968 vstoupily armády zemí Varšavské smlouvy přes hranice do ČSSR.<ref>*Ouimet, Matthew: ''The Rise and Fall of the Brezhnev Doctrine in Soviet Foreign Policy.'' University of North Carolina Press, Chapel Hill and London. 2003.</ref> Dvě hodiny po půlnoci 21. srpna 1968 ÚV KSČ schválil<ref>[http://www.rozhlas.cz/1968/fakta/_zprava/481530]</ref> a posléze prostřednictvím Československého rozhlasu odvysílal [[Provolání Všemu lidu ČSSR]]:
 
<blockquote>
''Všemu lidu Československé socialistické republiky!''<br />
</blockquote>
 
22. až 23. srpna 1968 se narychlo a v&nbsp;utajení sešel mimořádný sjezd KSČ ([[Vysočanský sjezd KSČ]]).
 
Invazi bezprostředně následovala dosud nevídaná vlna emigrace, mnozí občané Československa se nevrátili ze svých dovolených v&nbsp;západních zemích nebo v&nbsp;[[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Tato vlna sice za nějakou dobu ochabla, obzvlášť po uzavření státních hranic v&nbsp;říjnu 1969, nicméně přibližně 70&nbsp;000 lidí bylo v&nbsp;nepřítomnosti odsouzeno za nezákonné opuštění republiky v&nbsp;prvních měsících okupace, většinou k&nbsp;trestům odnětí svobody na zhruba dva roky a k&nbsp;propadnutí majetku. Celkově to postihlo okolo 300&nbsp;000 osob.<ref>{{Citace elektronického periodika