Pražské jaro: Porovnání verzí

}}</ref> Poté, co Československo následně vstoupilo do éry tzv. [[normalizace]], tj. sovětského protektorátu, vedení strany v&nbsp;podstatě znovu nastolilo politické a ekonomické hodnoty, které vládly koncem padesátých let.<ref name="Interpolitics">

Termín „pražské jaro“ byl vytvořen západními médii poté, co se o&nbsp;těchto událostech dozvěděl celý svět. Je to mj. odkaz k&nbsp;termínu „Jaro národů“, což je umělecký název daný [[Revoluce v roce 1848|revolučnímu roku 1848]], symbolizující naději, probuzení a charakterizuje rovněž roční období, kdy se události převážně odehrávaly a také odkazuje na tradiční hudební festival Pražské jaro.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Z hlediska tuzemského použití je tento název poněkud sporný ze dvou důvodů: jednak je tento pojem po desetiletí vnímán především jako jméno tradičního [[Pražské jaro (festival)|stejnojmenného renomovaného hudebního festivalu]] a dále se onentento politickospolečenský proces netýkal pouze hlavního města Prahy, ale celého státu;. Toto znázornění ovšem bylo podobné pojmenování [[Pražské povstání]] s dodatečným přívlastkem "českého lidu". zZ&nbsp;pohledu ciziny je toto pojmenování spíš pochopitelné, protože cizí země bývají obecně často identifikovány s&nbsp;jejich hlavními městy. V&nbsp;tehdejším Československu se používalo označení podle lednového plenárního zasedání ÚV&nbsp;KSČ 1968 jako '''polednový vývoj''', '''polednová politika''' podle lednového zasedání ÚV KSČ, na kterém došlo k významným změnám ve vedení KSČ, nebo '''obrodný proces'''.