Mobilní telefon: Porovnání verzí

'''Mobilní telefon''' (hovorově '''mobil''') je elektronické [[mobilní zařízení]], které umožňuje uskutečňovat [[telefonní hovor]]y. Díky použití [[rádiové vlny|rádiových vln]] není vázán na místo, kde končí [[telefonní přípojka]], jako je tomu u  [[telefon|pevného telefonu]]. Mobilní telefony poskytují kromě spojení s  [[Telefonní síť|telefonní sítí]] také další [[telekomunikační služba|telekomunikačních služby]] jako např. [[SMS]], [[MMS]] a připojení na [[Internet]].

Mezi producenty mobilních telefonů patří: [[Apple]], [[Huawei]], [[Samsung]], [[Sony EricssonMobile|Sony]], [[Xiaomi]], [[Lenovo]], [[Motorola]], [[BlackberryBlackBerry]], [[HTC]], [[LG Group|LG]], [[Nokia]], Alcatel a další. Mezi bývalé výrobce patří např. společnost [[BenQ#Qisda|BenQ Siemens]]. Jedinými [[Česko|českými]] producenty mobilních telefonů jsou firmy [[VerzoVERZO]] a [[Jablotron]]. Někteří [[Mobilní operátor|mobilní operátoři]] (například [[T-Mobile]] či [[Vodafone]]) si nechávají vyrábět mobilní telefony, které dodávají pod vlastní značkou.

{{Podrobně|SmartphoneChytrý telefon}}

Chytré mobilní telefony využívají mobilní [[operační systém]] a umožňuje instalaci programů. Mezi mobilní operační systémy patří např. [[Android (operační systém)|Android]] nebo [[IOS (Apple)|iOS]]. Světové prodeje poprvé překročily prodeje klasických mobilních telefonů na počátku roku [[2013]]. Mezi nevýhody [[Chytrý telefon|chytrých]] mobilních telefonů patří nízká výdrž baterie oproti klasickým mobilům a větší rozměry.

Klasické (někdy označované jako ''hloupé'' nebo ''tlačítkové'') mobily jsou většinou vybaveny nedotykovým displejem a klávesnicí. Ta může mít rozložení 3 × 43×4, kdy jsou písmena sdružena do skupin (zpravidla po třech) nebo rozložení [[Počítačová klávesnice|počítačové klávesnice]] (např. QWERTY). Nejsou vybaveny operačním systémem a možnosti instalace aplikací jsou velmi omezené.

Obliba ''hloupých mobilních'' telefonů klesá —– v roceroku 2014 bylo v &nbsp;síti české pobočky operátora Vodafone 54 % mobilů tlačítkových. V &nbsp;lednu roku 2019 měly tlačítkové mobily zastoupení 21 %.<ref>{{Citace elektronickéelektronického monografieperiodika

| jménopříjmení = JanLáska

| jménojazyk = Tomášcs

| vydavateljméno = Tomáš

* [[Celulární telefony|Celulární (buňkové) telefony]] – připojují se do [[Celulární radiová síť|celulárních rádiových sítí]], které v &nbsp;podobě ''veřejných pozemních mobilních sítí'' (''Public Land Mobile Network'' – ''PLMN'') pokrývají hustěji osídlené oblasti většiny zemí; díky [[roaming|roamingovým smlouvám]] lze většinou komunikovat i ze zahraničí; překážkou však může být nekompatibilita různých systémů mobilních telefonů ([[Global System for Mobile Communications|GSM]] proti [[CDMA2000]])

* [[Satelitní telefon]]y – umožňují komunikaci i &nbsp;z &nbsp;odlehlých míst, kde není pokrytí buňkovými sítěmi; protože komunikují s &nbsp;[[Telekomunikační družice|telekomunikační družicí (satelitem)]], je podmínkou použití volný výhled na oblohu

* [[Bezdrátový telefon|Bezdrátové telefony]] – komunikují se [[ZákladnováSystém stanicezákladnových stanic|základnovou stanicí]] nebo přímo mezi sebou; základnová stanice je vlastněna účastníkem a je připojenou na běžnou pevnou telefonní linku, případně do mobilní sítě. Umožňují volný pohyb v &nbsp;dosahu signálu základnové stanice.

Protože naprostá většina mobilních telefonů používá buňkovou technologii, jako [[Global System for Mobile Communications|GSM]], [[Universal Mobile Telecommunications System|UMTS]], [[CDMA2000|CDMA]], [[Long Term Evolution|LTE]] (v &nbsp;minulosti [[Nordic Mobile Telephone|NMT]], v &nbsp;USA [[Advanced Mobile Phone System|AMPS]]) v &nbsp;mnoha jazycích jsou slova ''mobilní telefon'' ({{Vjazyce2|en|''mobile phone''}} [ˌməʊbaɪl ˈfəʊn, {{malé|Amer}} ˌməʊbl ˈfəʊn]) a ''buňkový telefon'' ({{Vjazyce2|en|''cellphonecell phone''}} [ˈsel fəʊn]) synonyma. To platí i &nbsp;o &nbsp;češtině, kde se název ''buňkový telefon'' prakticky nepoužívá, a &nbsp;pro přenosné telefony používající jinou než buňkovou technologii se používají názvy [[satelitní telefon]] a [[bezdrátový telefon]].

[[Soubor:Mobile Phone Evolution 1992 - 2014.jpg|náhled|Ukázka vývoje mobilních telefonů<br />v letech 1992 - 20141992–2014]]

Přestože vynález bezdrátové telefonie spadá již do konce [[19. &nbsp;století]], první mobilní telefony pro veřejnost se začaly objevovat až od 50. &nbsp;let [[20. století|dvacátého století]] v &nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] a byly zpočátku prodávány jako vybavení [[automobil]]ů. První skutečně přenosné (ale zdaleka ne kapesní) přístroje se objevily až v průběhu 70. &nbsp;let. Ještě při vývoji systému GSM v &nbsp;80. &nbsp;letech 20. &nbsp;století se předpokládalo, že mobilní telefony bude i ve vyspělých zemích používat pouze malá část obyvatelstva. Díky výraznému poklesu cen tarifů a dostupnosti předplacených karet došlo k &nbsp;takovému rozšíření mobilních telefonů, že počet mobilních účastníků je srovnatelný s &nbsp;počtem obyvatel Země a mnohonásobně překonal počet účastníků [[Pevná telefonní síť|pevných telefonních sítí]].

První mobilní telefon sestavilasestrojila společnostamerická [[Motorola]]. Byl představen [[21. &nbsp;září]] [[1983]] pod názvem Motorola DynaTAC 8000x.<ref>{{Citace elektronického periodika

Protože patří k &nbsp;nejrozšířenějším elektronickým zařízením, výrobci je začali vybavovat také dalšími funkcemi, kterými disponují zařízení [[PDA]]. Takto vybavené mobilní telefony mohou v &nbsp;mnoha ohledech nahradit [[osobní počítač]]e.

V prvním čtvrtletí roku 2016 byli největší výrobci mobilních telefonů celosvětově: Apple, Samsung a Huawei. Chytré mobilní telefony tvořily 78 procent prodejů mobilních telefonů. U &nbsp;„hloupých“ mobilů dominovaly společnosti Samsung, Nokia a Alcatel.

Největším výrobcem v &nbsp;roce 2018 byla společnost Samsung (21 % trhu), na druhém místě Huawei (16 %) a na třetím Apple (12 %).<ref>{{Citace elektronického periodika

Mobilní sítě mohou často profitovat i &nbsp;s &nbsp;malým počtem zákazníků, protože náklady mobilní sítě většinou souvisí s &nbsp;objemem hovorů, zatímco telefonie pevných linek má mnohem vyšší náklady spojené s &nbsp;každým účastníkem sítě. Ve většině [[Evropa|Evropy]], Spojených států amerických a rozvinutější části [[Asie]] a [[Austrálie]] používá mobilní telefony většina populace.; Častočasto jejsou používajípoužívány také děti[[Dítě|dětmi]].

Mobilní telefony jsou navrženy pro fungování v &nbsp;[[celulární radiová síť|celulárních sítích]] a obsahují [[GSM služby|standardní sadu služeb GSM]], která umožňuje vzájemnou komunikaci mobilních telefonů různých typů a &nbsp;v &nbsp;různých zemích .

Před použitím mobilního telefonu je nutné zvolit si mobilního operátora (poskytovatele přenosu) a zařídit si u něj služby. Pro mobily v &nbsp;sítích [[Global System for Mobile Communications|GSM]] operátor vydá [[SIM karta|SIM kartu]], která obsahuje unikátní [[Domovský registr|účastnické a autentizační (ověřovací) parametry]] pro daného zákazníka. Případně operátor vloží zákazníkův identifikátor mikrotelefonu do jeho účastnické databáze, aby mikrotelefon mohl realizovat hovory do sítě. Po vložení SIM karty do mobilu jsou služby přístupné. Některé dnešní (2019) mobily umožňují místo tradiční SIM karty použít zabudovaný čip eSIM, na který se služby operátora nahrávají softwarově.

Operátoři podporují službu roaming, která umožňuje použití mobilního telefonu i mimo domovskou zemi účastníka. Mobilní operátoři obou zemí v &nbsp;takovém případě musí mít [[Roaming|dohodu o &nbsp;roamingu]].

| jménodalší = Pavel iPhone

Pro určení polohy mobilního telefonu je možné užít přijímače [[Global Positioning System|GPS]], které mohou být integrované nebo externí (připojené např. přes [[Bluetooth]]). Mobilní telefon vybavený GPS může být použitý jako [[Turistický navigační přístroj|turistická]] nebo [[Automobilový navigační přístroj|automobilová]] navigace.

Většinu dnešních{{Kdy?}} mobilních telefonů lze díky možnosti přehrávání hudby, výstupu na sluchátka, kvalitním integrovaným [[reproduktor]]ům, barevnému displeji, možnosti přehrávat video a podpoře paměťových karet použít jako [[MP3]] nebo [[MP4]] přehrávač.

Mobilní telefony se vyrábějí v &nbsp;různém velikostním provedení, kdy je různým způsobem kladen důraz na tloušťku či velikost mobilu. Nejmenší mobilní telefon na světě, který byl zapsán do [[GuinessovaGuinnessova kniha rekordů|GuinessovyGuinnessovy knihy rekordů]], vyrobila [[izrael]]ská společnost [[Modu]]. Tento mobil má na výšku 7,2&nbsp;cm, na šířku 3,76&nbsp;cm a je tlustý 7,8&nbsp;mm.<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 20092021-701-23

| datum vydání = 2009-707-23

Multimodální (tedy dvoupásmové – dualband, třípásmové triband nebo čtyřpásmové quadband) mobily jsou mobilní telefony navržené fungovat na víc než jedné [[rozsahy frekvencí GSM|radiové frekvenci GSM]]. Multimodální případy se vyskytují nejvíc v &nbsp;GSM síti, která začínala v &nbsp;pásmu 900, ale expandovala i do pásem 1800 a 1900&nbsp;MHz.; Některéněkteré multimodální mobilní telefony mohou fungovat i &nbsp;v &nbsp;analogových sítích (např. duální pásmo, tri-mód: [[AMPS]] 800 / [[CDMA]] 800 / CDMA 1900).

Multimodální mobilní telefony byly užitečné pro umožnění [[roaming]]u, ale teď{{Kdy?}} jsou nejdůležitější při zavedení [[WCDMAW-CDMA]] (celulární sítě 3. generace) bez toho, aby se zákazníci museli vzdát přístrojů se širokým pokrytím [[Global System for Mobile Communications|GSM]]. Téměř každý prodaný opravdový mobilní telefon s &nbsp;podporou [[3G|sítí 3G]] je v &nbsp;současnosti WCDMA/GSM ''duální''. To platí i &nbsp;o &nbsp;mobilních telefonech 2.75 &nbsp;G založených na [[CDMA2000]] nebo [[Enhanced Data Rates for GSM Evolution|EDGE]].

Speciální požadavky zahrnuté v &nbsp;produkci multimodálních přístrojů je nalezení způsobu, jak sdílet komponenty mezi různými standardy. Obvykle telefonní klávesnice a displej mohou být sdíleny. Navíc existují požadavky na každém stupni integrace. Složitost těchto požadavků závisí na rozdílech mezi systémy. Různé varianty systémů GSM mají jen různé frekvence a proto nejsou považovány za pravé ''multimodální mobilní'' telefony, ale raději za ''multi-pásmové'' telefony. Co se týče multimodálních telefonů IS-95/GSM nebo telefonů AMPS/IS-95, základní pásmové zpracování se mezi jednotlivými systémy velmi liší. To vede k &nbsp;reálným problémům při integraci složek a tedy k &nbsp;objemnějším telefonům.

Speciální případ multimodálních mobilních telefonů je mobil WCDMA/GSM. Radiová rozhraní se od sebe velmi liší, ale posílání zpráv z &nbsp;mobilní do centrální sítě je velmi podobné, což značí, že software pro sdílení je velmi jednoduchý. Asi důležitější je, že vysílací rozhraní WCDMA bylo navrženo s &nbsp;ohledem na GSM kompatibilitu. Má speciální mód operace, nazývaný přerušovaný mód, vve kterém namísto souvislého přenosu je mobilní telefon schopen na krátký čas stopnout posílání a zkoušet hledat zdroje signálu GSM v &nbsp;okolí. Tento mód umožňuje bezpečné mezifrekvenční předání s &nbsp;kanálovými měřeními, které mohou být jen aproximovány použitím „pilotních signálů“ v &nbsp;jiných systémech založených na [[CDMA]].

Další zajímavý případ se týká mobilních telefonů v &nbsp;sítích [[WCDMAW-CDMA|DS-WCDMA]] a [[MC-CDMA]] – [[3G]] varianta [[CDMA2000]]. Původně byla [[Modulační rychlost|čipová rychlost]] těchto mobilů nekompatibilní.; Částíčástí projednávání souvisejícího s &nbsp;[[patent]]em byla dohoda o &nbsp;použití kompatibilních čipových rychlostí. To by mělo znamenat, že i když vysílací a systémové rozhraní jsou značně odlišné i na teoretické úrovni, většina hardwaru pro každý systém v &nbsp;mobilu má být společná a rozdíly budou především v &nbsp;softwaru.

Většina současných mobilních sítí používá jeden zze dvou standardů – [[Global System for Mobile Communications|GSM]] nebo [[CDMA2000]]. Třetí standard [[Integrated Digital Enhanced Network|iDEN]] se používá exkluzivně v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]] a je omezen na použití v &nbsp;síti [[Nextel]]. Předpokládá se, že tato síť bude zrušena po fúzi firmy [[Nextel]] a [[Sprint PCS]], která provozuje síť CDMA. Podobně firma [[AT&T]] Wireless po fúzi s &nbsp;firmou [[Cingular]] postupně nahradila [[D-AMPS|TDMA]] sítí [[Global System for Mobile Communications|GSM]].

Existuje malá vědecká evidence o &nbsp;zvýšení případů určitých typů [[Rakovina|nádorů]] při dlouhodobém pravidelném používání mobilních telefonů. Novější panevropská studie poskytla důležité důkazy o &nbsp;poškození [[DNA]] za určitých podmínek, avšak expertní skupina (Task Force on EMF effects on health) pověřená [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]] nemá definitivní závěr o &nbsp;platnosti těchto tvrzení. Obecně se míní, že radiové pole mobilních telefonů nemá energii, která by mohla poškodit molekulární vazby a vést ke vzniku genetických mutací, tedy nejedná se o &nbsp;[[ionizující záření]], ale je schopné působit pouze tepelné účinky. [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] vydala prohlášení, že mobilní telefony mohou napomáhat ke vzniku některých mozkových nádorů<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=702173</ref>{{Citace aelektronického zářeníperiodika
| zautor mobilních= telefonuDavid je zařazeno do skupiny 2BSlížek, [[karcinogenReuters]]ů
| (podezřenífotografové z= karcinogenityOndřej pro člověka).Besperát

Každý rok s &nbsp;sebou přináší nové výsledky [[vědecký výzkum|vědeckých výzkumů]], které prokazují jak škodlivost, tak neškodlivost záření mobilních telefonů. Aby mobilní telefony eliminovaly možná rizika, existují přísné normy určující jejich maximální hodnotu záření, která se udává jako [[Specifická míra absorpce]] (Specific Absorption Rate]]; (SAR). Maximální hodnota SAR je u &nbsp;nynějších{{kdy?}} mobilních telefonů stanovena maximálně na 1.,6 &nbsp;[[Watt|W]]/[[kilogram|kg]]<ref>{{Citace elektronické monografie
|korporace fotografové = FCC.govSteve Zylius
|url = http://www.fcc.gov/encyclopedia/specific-absorption-rate-sar-cellular-telephones|titul = Specific Absorption Rate (SAR) for Cellular Telephones
|datum přístupudalší = 2014-04-14}}</ref>Home živé&#47; tkáně.{{Fakt/dne|20100207164934}}Consumer

Další kontroverzní zdravotní otázkou je souvislost používání mobilních telefonů s &nbsp;[[automobilováSilniční dopravní nehoda|automobilovými nehodami]]. Některé země zakázaly držet mobil během jízdy nebo požadují použití systémů „[[handsfree]]“ [ˈhændz friː]. Mnoho evropských zemí a [[New York]] požaduje „hands-free“ zařízení pro použití mobilů ve vozidlech a ostatní státy USA je následují. Statistiky říkají, že reakce řidičů se při hovoru mobilním telefonem sníží až o &nbsp;19 %. Stejně tak se i zvyšuje nebezpečí nedodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních vozidel.

Mnoho zdravotních námitek a společenských sporů vyvolala síť [[3G]], která má vyšší pásmové stožáry. Bylo málo komunikace mezi vládami a skupinami poskytujícími informace o &nbsp;zavedení technické aktualizace na sítě 3. generace. Instituce ACA (Australian Communications Authority) a ARPANSA (Australian Radiation Protection And Nuclear Safety Agency) oznámily, že stožáry 3G způsobují méně radiace než starší síť 2G. Průměrný radiační výkon jsou 3 &nbsp;watty. Není dostupné žádné vládní vyjádření a je otázkou, zda současné stožáry uvolňují víc radiace.; Jistotajistota však je, že použití dalších stožárů nevyhnutně značí víc zamořenou oblast.

Pokud například [[Matka|matky]] používají při kontaktu s malým [[dítě]]tem mobilní telefon, může to mít vliv na [[Vývojová psychologie|psychický vývoj]] dítěte.<ref>http://medicalxpress.com/news/2016-01-cellphone-fragmented-baby-affect-brain.html{{Citace -elektronického Put the cellphone away! Fragmented baby care can affect brain development</ref>periodika

První mobily byly velmi jednoduché a hlavní bezpečnostní problém bylo „klonování“, varianta [[odcizení identity]], která je mnohem složitější u &nbsp;nových digitálních systémů. Mnoho uživatelů nepochopilo, že mobil je doslova jednoduchá [[přenosná vysílačka]] s &nbsp;nějakými počítačovými elementy. Radiové skenery datované do roku [[1996]] nebo [[1997]] typicky mohou zachytit staré analogové celulární telefony jednoduše, jako se dá poslouchat rádio FM. Ale po letech technologie určila pro mobily [[Hertz#Násobné_jednotky|gigahertz]]ové pásmo nad rozsahem většiny konvenčních skenerů. Navíc většina současných mobilů je zabezpečena mnohými digitálními [[šifrováníKryptografie|šifrovacími]] systémy. Existují též nové prostředky digitální komunikace jako textové zprávy a e-mail. Od roku [[2004]] i základní mobily mohou posílat a přijímat textové zprávy, které je dělají přístupnými na útoky [[Počítačový červ|červů]] a [[Počítačový virus|virů]]. Mobily připojené k &nbsp;internetu mohou být, např. díky [[e-mail]]u napadeny viry, které se mohou šířit posíláním zpráv přes telefonní adresář. Důležitý problém je, že virus může dovolit cizím uživatelům přístup do mobilu pro nalezení [[heslo|hesel]] nebo firemních [[data|dat]] uložených na zařízení. Navíc viry mohou být použity na realizaci hovorů nebo posílaní zpráv na cizí účet. Na rozdíl od [[počítač]]ů, které jsou omezeny jen na několik [[operační systém|operačních systémů]], používají mobily mnoho systémů vyžadujících separátní antivirové programy.

Agentury jako [[Národní bezpečnostní agentura|NSA]] či [[Government Communications Headquarters|GCHQ]] mohou pravděpodobně mobilní telefon dálkově ovládat. [[Edward Snowden]] tvrdí, že mohou mobil vypínat a zapínat, zjišťovat polohu a nahrávat zvuky.<ref>http://www.bbc.com/news/uk-34444233 - Edward Snowden interview: 'Smartphones can be taken over'</ref> Patrně každý mobilní telefon lze [[hack]]nout.<ref>http://phys.org/news/2016-11-israeli-firm-seconds.html - Israeli firm can steal phone data in seconds</ref> Z těchto důvodů a obav z [[Proprietární uzamčení|vendor lock-in]] se objevují mobily postavené na [[Otevřený hardware|otevřeném hardware]] a [[Otevřený software|software]], jako např. [[Librem#Librem 5|Librem 5]] nebo PinePhone<ref>{{Citace elektronického periodika

=== 2006 - 20082006–2008 ===

Světovou jedničkou v &nbsp;prodeji mobilních telefonů je dlouhodobě společnost [[Samsung]]. Jihokorejské [[LG Group|LG]] se v &nbsp;roce 2008 stalo třetím největším výrobcem mobilů, v &nbsp;roce [[2006]] prodala společnost 64,4 milionů mobilů, v &nbsp;roce [[2007]] 80,5 &nbsp;milionů mobilních telefonů a &nbsp;v &nbsp;roce 2008 již 196,6 &nbsp;milionů MT. Ekonomická krize nejvíce postihla americkou společnost [[Motorola]], která zaznamenala v &nbsp;roce 2008 propad v &nbsp;prodeji oproti roku 2006 více než 127 % (2006: 217,4 mil; 2007: 159 mil; 2008: 99,9 mil.). [[Sony Ericsson]] sice zaznamenal výrazný nárůst v &nbsp;prodeji v &nbsp;uplynulých letech, rok 2008 byl ale pro společnost ztrátovým (2006: 74,8 mil; 2007: 103,4 mil; 2008: 99,9 mil. prodaných MT). Celkem bylo v &nbsp;roce 2008 prodáno 11771&thinsp;177 mil. mobilních telefonů (2007: 11251&thinsp;125,5 mil., 2006: 10181&thinsp;018,8 mil.).

Rok [[2009]] měl být podle odborníků nejhorším rokem v &nbsp;novodobé historii mobilních telefonů počínaje rokem 1983. V roceRoku 2009 se prodalo 11331&thinsp;133 mil. mobilních telefonů, což bylo sice poprvé méně než v &nbsp;roce předchozím, ale k &nbsp;dramatickému propadu nedošlo.

Na 100 lidí připadalo 130 mobilních čísel, tzn. penetrace 130 %. 70 procent Čechů si nepamatuje ani pět uložených čísel a polovina měla v &nbsp;mobilu více než 150 kontaktů. 42 % lidí si vůbec kontakty nezálohovalo. Nejvíce telefonních čísel si ukládali muži ve věku 35 až 44 &nbsp;let. Třetina uživatelů mobilní telefon ztratila, nejvíce šlo o &nbsp;muže do 24 &nbsp;let. Průměrná měsíční platba za mobil činila do 800 korun&nbsp;Kč a dvě třetiny osob používaly přístroj jako organizátor času. Nejčastěji Češi měnili přístroj jednou za dva roky – kupovali nejvíce přístroj nižší střední třídy s &nbsp;fotoaparátem. Mobilní telefon vlastnil každý druhý senior (už pro ně existují i speciální [[Aligator A300|mobily pro seniory]]) a téměř každý student.<ref>{{Citace elektronického periodika