Verze z 1. 5. 2020, 07:13 editovat Dirillo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 46 919 editací m + kat. značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 1. 2021, 22:42 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Oprava matoucího pojmu stavitel; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 8: \| země = Česká republika \| loc-map = {{LocMap \| Česko \| label = Lopata \| lat = 49.664306 \| lon = 13.556278 \| float = center \| relief = 1 \| caption =}} \| ~~stavitel~~investor = Heřman z Litic \| další majitelé = \| současný majitel = Řádek 16: \| zánik = }} '''Lopata''' je zřícenina [[hrad]]u asi dva kilometry severně od obce [[Milínov]] v [[Okres Plzeň-jih\|okrese Plzeň-jih]]. Hrad stál na [[~~Buližník\|buližníkovém~~buližník]]ovém suku nad údolím [[Kornatický potok\|Kornatického potoka]] v nadmořské výšce 420 metrů. Jeho areál chráněný jako [[Kulturní památka České republiky\|kulturní památka ČR]]<ref>{{MonumNet\|název=Výšinné neopevněné sídliště a zřícenina hradu Lopata, zřícenina\|ID=141616\|datum=2015-01-11}}</ref> je součástí [[Lopata (přírodní rezervace)\|stejnojmenné přírodní rezervace]]. Postaven ve druhé polovině čtrnáctého století na místě osídleném již v [[Eneolit na území Česka\|eneolitu]]. Na počátku roku 1433 ho po několika měsíčním obléhání dobylo a pobořilo [[Husitství\|husitské]] vojsko. == Historie == Řádek 25: Dne 27. října 1432 Lopatu oblehlo vojsko šlechticů, ke kterým patřili Svojše ze Zahrádky, Přibík z Klenové, Jan Zmrzlík ze Svojšína, Jan Řitka z Bezdědic a [[Menhart II. z Hradce\|Menhart z Hradce]],<ref name="n19"/> spolu s oddíly měst [[Klatovy\|Klatov]], [[Sušice]], [[Horažďovice\|Horažďovic]] a [[Domažlice\|Domažlic]]. V únoru 1433 vyhladovělá posádka po čtyřměsíčním obléhání hrad zapálila a pokusila se o útěk, ale jejích čtyřicet mužů bylo zajato. Samotný Habart z Lopaty unikl na hrad [[Hus]], kde pokračoval v loupeživé činnosti. Vyhořelý hrad pak už nebyl nikdy obnoven.<ref>Novobilský 2003, s. 20</ref> V písemných pramenech je uváděn v letech 1457 a 1539 jako pustý.<ref>Novobilský 2003, s. 21</ref> == Archeologie == Archeologické výzkumy na hradě prováděl již [[František Xaver Franc\|František Xaver Franz,]] který na hradní skále nalezl keramiku chamské kultury<ref name="encyklopedie-hradist"/> s podílem střepů, které patří [[Kultura kulovitých amfor\|kultuře kulovitých amfor]].<ref name="john"/> Rozsáhlý průzkum [[Obléhací tábor\|obléhacího tábora]] z let 1432–1433 provedl Milan Novobilský. Mezi nálezy z hradu a obléhacího tábora převažují militária a keramika.<ref>Novobilský 2003, s. 17</ref> Známým archeologickým nálezem z hradu je obličejový pohár.<ref name="orna"/> == Stavební podoba == [[~~File~~Soubor:Lopata - půdorys (Král, 1905).png\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Půdorys hradu od [[Vojtěch Král z Dobré Vody\|Vojtěcha Krála]] publikovaný roku 1905]] [[~~File~~Soubor:Lopata 2011-04-12 Skála v předhradí.jpg\|~~thumb~~náhled\|Skála v předhradí s pozůstatky strážní věže]] [[~~File~~Soubor:Lopata 2011-04-12 Bergfrit.jpg\|~~thumb~~náhled\|Torzo bergfritu]] Lopata patřila mezi dvoudílné [[Hrad bergfritového typu\|hrady bergfritového typu]] s [[bergfrit]]em umístěným netypicky v nejlépe chráněné části hradu. Zástavba a opevnění předhradí bylo z větší části dřevěné. Pouze na východní straně se na výrazném skalním útvaru dochovaly základy čtverhranné věže.<ref name="durdik"/> Další čtverhranný objekt dochovaný v podobě prohlubně stával v jižním nároží.<ref>Novobilský 2003, s. 6</ref> Řádek 43: == Odkazy == === Reference === <references>

Lopata (hrad): Porovnání verzí