Levá opozice: Porovnání verzí

Pojmem '''Levá opozice''' se všeobecně označuje seskupení v Sovětském svaze, vznklé kolem roku 1923 jako opoziční frakce uvnitř komunistické strany, stavící se odmítavě ke [[Stalin]]ově doktrínám a snahám získat výlučnou moc. Mimo skupiny tzv. [[Skupina demokratických centralistů|Demokratických centralisů]] [[Sapronov|T. V. Sapronova]], jsou k Levé opozici počítáni zejména tzv. trockisté pod vedením [[Lev Davidovič Trockij|L. D. Trockého]], přechodně pak i skupina bolševiků, v jejichž čele stál [[Zinověv]] a [[Kameněv]].

Vzniku levé opozice předcházelo násilné potlačení [[povstání v Kronštadtu]] (na němž se výrazně podílel sám Trockij) a X. sjezd [[KSR]], obojí roku 1921. O tomto sjezdu, kde po zákazu opozičních stran z roku 1918 došlo k zákazu frakcí, napsal později (1936) sám Trockij: „Avšak to, co podle původního úmyslu se pokládalo jen za vynucenou daň tíživým okolnostem, přišlo neobyčejně vhod byrokracii [..., které] směřuje od této chvíle k tomu, jak zbavit stranické ústrojí kontroly...“<ref>Trockij, Zrazená revoluce (viz seznam literatury), str. 96</ref>.

 

[[Image:BulOpp 001.jpg|thumb|upright|První vydání Buletýnu opozice]]

Po XV. sjezdu začíná konečná čistka strany: zatímco Zinověv a Kameněv „doznali svých chyb“, byl Trockij spolu se svými stoupenci vyloučen ze strany a později poslán do exilu. V exilu se Trockij pokoušel dál o opoziční aktivitu – roku 1929 založil v Paříži ''Buletýn opozice'' (''Бюллеетен оппозиции''), roku 1930 založil ''Mezinárodní levou opozici'', což měla být opoziční skupina uvnitř [[Kominterna|kominterny]] (její členové, a také i z členství podezřelí, byli ovšem z kominterny okamžitě vyloučeni). Roku 1933 byla ''Mezinárodní levá opozice'' přejmenována na ''Mezinárodní komunistickou ligu'', ze které v Paříži roku 1938 vzešla [[Čtvrtá internacionála]].

 

==Odkazy==