Tihava (tvrz): Porovnání verzí
Založení článku |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 23. 1. 2021, 11:55
Tvrziště s kaplí svatého Jana Nepomuckého v Tihavě u Kotopek v okrese Beroun je pozůstatkem středověké tvrze, na jejímž místě byla postavena malá kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Areál tvrziště je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Tihava | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Tihava, Kotopeky,  Česko |
| Souřadnice | 49°51′6,96″ s. š., 13°55′26,72″ v. d. |
  Tihava | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40661/2-333 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
V Tihavě stávaly původně dvě tvrze. V jižní části vesnice se v místě zvaném Na Baště dochovalo tvrziště starší z nich. O této tvrzi neznáme žádné písemné zprávy, ale patrně byla sádlem Mareše z Tihavy připomínaným v roce 1393. Jeho nástupcem byl snad Jan z Tihavy, který po svém strýci zdědil majetek v Kotopecích. Zemřel nejpozději v roce 1416 a jeho kotopecký majetek získala vdova Dorota.[2]
Na počátku patnáctého století došlo k rozdělení vesnice mezi dva vladyky, kteří oba používali přídomek „z Tihavy“. Prvním příslušníkem druhého rodu byl Drslav z Tihavy uvedený v roce 1406 jako služebník Zdeňka z Chajna, po němž zdědil nějaký majetek v Kotopecích. Brzy poté zemřel, a vdova Alžběta se znovu provdala za Jindřicha Labutě ze Švamberka. Dalším držitelem byl Zdeněk z Koněprus, který někdy používal také přídomek z Tihavy, uváděný v letech 1454–1456 a poté v roce 1472. Někdy v té době jeho rod vymřel a majetek připadl jako odúmrť králi Vladislavovi II. Panovník jej přenechal Mikulášovi z Landštejna. Mladší tvrz tak ztratila svůj význam a časem zanikla. Na začátku šestnáctého století se Tihava stala částí hořovického panství.[2]
Stavební podoba
Tvrziště Na Baště tvoří vodní příkop s centrálním ostrůvkem, na kterém stojí kaple[3] svatého Jana Nepomuckého.[4] Šířka příkopu se pohybuje od osmi do šestnácti metrů. Jeho vnější stranu lemuje nepatrná vyvýšenina, která by mohla být zbytkem valu.[5]
Mladší tvrz zcela zanikla.[3] Podle Augusta Sedláčka ještě ve druhé polovině devatenáctého století existovalo tvrziště v severní části vesnice poblíž tehdejšího mlýna. Mívalo čtverhranný půdorys obehnaný ze tří stran mělkým příkopem.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-23]. Identifikátor záznamu 152741 : Tvrziště s kapličkou Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Hořovsku, s. 206.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 346.
- ↑ Tvrziště s kapličkou Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie českých tvrzí. Díl III. S-Ž. Praha: Libri, 2005. 665–1172 s. ISBN 80-7203-700-5.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaplička svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
