Karlštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vyhul značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele 2A00:1028:83D2:12EE:F8CB:A75E:5DBB:F7D7 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jurkij značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 24:
}}
'''Karlštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Karlstein''}} [ˈkɑʁlštaɪ̯n]) je původem [[Středověk|středověký]] královský [[hrad]], nacházející se na [[Katastrální území|katastrálním území]] [[Karlštejn (městys)|Budňany]] ve stejnojmenné městysi [[Karlštejn (městys)|Karlštejn]] v [[Okres Beroun| okrese Beroun]] asi třináct kilometrů východně od [[Beroun]]a a třicet kilometrů jihozápadně od centra [[Praha|Prahy]]. Leží rovněž uprostřed chráněné krajinné oblasti [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]]. Hrad jakožto státní instituce je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]. Veřejnosti je hrad Karlštejn přístupný nepřetržitě od roku 1905,<ref name="pbnk" /> a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka.<ref name="map" /> Od 30. března 1962 je veden jako [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]],<ref name="toř70" /> jejíž každoroční návštěvnost od počátku šedesátých let neklesá pod hranici 200 tisíc návštěvníků ročně.<ref name=":0" /> Karlštejn tak dlouhodobě patří mezi desítku nejnavštěvovanějších památek České republiky – je hned druhým nejvíce vyhledávaným hradem Česka,<ref name="zsú" /> a v rámci [[Seznam památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu|památek spravovaných Národním památkovým ústavem]] si dlouhodobě drží pozici čtvrté nejnavštěvovanější památky.<ref name=":0" />
Hrad Karlštejn byl založen okolo roku [[1348]] jako soukromé reprezentační sídlo [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] a [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV]].<ref name="jfhd" /> Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v [[Řím]]ě roku 1355, císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|říšských korunovačních klenotů]] a souboru [[Relikvie|svatých ostatků]].<ref name=":1" /> [[České korunovační klenoty]], do té doby přechovávané v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem dvacátých let [[15. století]] z rozkazu krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]],<ref name="peč" /> který oba soubory královských insignií nechal z obav před [[Husitské války|husitskými bouřemi]] vyvézt z [[Země Koruny české|Českého království]].<ref name="aus" /> Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.<ref name="vddm" />
Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] a kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] v Mariánské věži a [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kaple svatého Kříže]] ve Velké věži. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená [[Freska|freskovými malbami]] a [[Inkrustace (umění)|inkrustovanými pásy]], je ukázkou vyspělé umělecké práce [[Pozdní středověk|pozdního středověku]].<ref name=":1" /> Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 [[Gotika|gotických]] [[Deskové malířství|deskových maleb]] zdobící stěny kaple svatého Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby.<ref name="jkjr" /> Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v letech 1985‒2003 v rámci projektu ''Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika,'' za který posléze Národní památkový ústav získal cenu [[Evropská unie|Evropské unie]] v oblasti [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] [[Europa Nostra|Europa Nostra Award]] 2005, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v českém, ale i evropském měřítku.<ref name="zpp" /> Karlštejnským kastelánem je od 1. ledna 2019 Lukáš Kunst.{{#tag:ref|Za éry svého předchůdce ve funkci, Jaromíra Kubů, fungoval po dobu jedné [[Dekáda|dekády]] jako zástupce kastelána|group="pozn."}}<ref name="dab" />
[[Soubor:Holy Roman Empire crown dsc02909.jpg|thumb|upright|Koruna Svaté říše římské, která byla uložena v kapli svatého Kříže]]
== Původ jména hradu ==
Jméno hradu vzniklo ze spojení dvou německých slov „Karls-stein“ [ˈkɑʁls.štaɪ̯n], čili Karlův kámen nebo Karlův skalní hrad, a bylo přejato do češtiny jako Karlštejn.<ref name=":2" />Jméno je odvozeno od zakladatele hradu Karla IV., který sám v zakládací listině [[Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně|karlštejnské kapituly]] vydané roku 1357 vepsal (či nechal vepsat) pasáž „''(…) založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, (…) a ke cti veškerého nebeského vojska jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla, dvě kaple (…).''<ref name="jfjh" />
Od první poloviny 19. století je rovněž doložena další podoba jména hradu, a to Karlův Týn, jež vznikla nesprávným překladem místního německého jména Karlstein jako „Karls-tein“ ([ˈkɑʁls.taɪ̯n]; německy ''Tein'' = týn, ohrazení). V roce 1949 bylo jméno hradu přeneseno na [[obec]] v [[podhradí]], do té doby zvanou [[Karlštejn (městys)|Budňany]].<ref name=":2" />
== Historie ==
[[Soubor:Burg Karlstein.jpg|náhled|upright|Karlštejn na rytině z roku 1720]]
| |||