Zelenina: Porovnání verzí

Přidáno 2 844 bajtů ,  před 6 měsíci
rozšíření, styl
(→‎Dělení zeleniny: +odkazy na nepříliš známou mořskou zeleninu)
(rozšíření, styl)
[[Soubor:VegetablesMarketvegetables.jpg|náhled| upright=0.9|Zelenina na trhu (Filipíny)]]
[[Soubor:Vegetables.jpg|náhled|upright=0.9| Druhy zeleniny]]
Jako '''zelenina''' jsou označovány jedlé části kulturních [[jednoletá rostlina|jednoletých]] nebo [[dvouletá rostlina|dvouletých]] rostlin. V některých případech též části (pokud jsou různé od plodů) víceletých rostlin. Mezi zeleninu ale nepatří plodiny s přesnějším zařazením ([[obilniny]], [[luštěnina|luštěniny]]{{Fakt/dne|20141119230533}}), zvláště ty, které jsou pěstovány pro [[semeno]].{{Fakt/dne|20141119230533}}
'''Zelenina''' je souhrnný název pro jedlé a většinou pěstované (kulturní) rostliny nebo jejich části, jež tvoří velkou část lidské i živočišné výživy. Jedí se syrové, smažené nebo vařené a jsou chudé na kalorie a tuky, zato důležitým zdrojem [[vitamín]]ů, [[minerál|minerálních látek]], [[vláknina|vlákniny]] a dalších prospěšných látek. Některé její druhy se využívají v [[gastronomie|gastronomii]] jako [[koření]] nebo ve [[fytoterapie|fytoterapii]] jako [[léčivá rostlina|léčivky]]. Cílené pěstování rostlin jako potravin začalo patrně mezi 10. až 7. tisíciletím př. n. l. a úsilím pěstitelů a šlechtitelů vznikly od té doby tisíce kultivarů, často velmi odlišného vzhledu.
 
== Vymezení ==
Zelenina je v potravě důležitým zdrojem [[vitamín]]ů, [[minerál|minerálních látek]], [[vláknina|vlákniny]] a dalších prospěšných látek. Některé její druhy se využívají v [[gastronomie|gastronomii]] jako [[koření]] nebo ve [[fytoterapie|fytoterapii]] jako [[léčivá rostlina|léčivky]].
Zelenina není vědecky nýbrž prakticky (gastronomicky) vymezený pojem a tak má i kulturně podmíněné hranice. V některých kulturách a mezi vegetariány se za zeleninu pokládají všechny jedlé rostliny a jejich části (kořeny, stvoly, listy, květy i plody a semena). V běžné české kuchyňské praxi se mezi zeleninu nepočítají obilniny, luštěniny a většina plodů a seme, včetně například ořechů. Dužnaté plody vytrvalých rostlin se většinou počítají mezi [[ovoce]], u některých je to však předmět vleklých sporů (například rajčata, melouny, tykve aj.), někdy se za ovoce pokládají jen plody sladké, kdežto například avokádo, paprika nebo rajče, ačkoli jsou to botanicky plody, se přesto považují za zeleninu.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
Mnohé jiné druhy zeleniny jsou pak předmětem sporů, zda jde o [[ovoce]], nebo zeleninu (například melouny, papriky, rajčata<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Příhodová
| jméno = Anna
| odkaz na autora =
| titul = Rajčata a melouny: je to ovoce, nebo zelenina?
| vydavatel = Vitalia.cz
}}</ref>).
Za zeleninu se obecně považuje rostlina bylinného charakteru, která se převážně dá konzumovat celá nebo z větší části (až na výjimky). Za ovoce se považují většinou plody víceletých rostlin (stromů, keřů, polokeřů či jahodníku). U ovocných druhů je předpoklad vytrvalosti a opakování produkce plodů.
 
== Dělení zeleniny ==
Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají, tedytakže tatéžtatáž plodina může být ve více druzíchskupinách.
* nejčastěji se dělí podle částí rostliny, pro které je především pěstována:
 
* nejčastěji podle částí rostliny, pro které je především pěstována:
** [[Plodová zelenina]] - tykvovité druhy, jako okurky, melouny, lilek
** [[Kořenová zelenina]] - mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen
|Lilek || [[Soubor:Aubergine.jpg|150x150px|Lilek]]||{{Commonscat v tabulce|Solanum melongena}}|| [[Lilek vejcoplodý]] || [[lilkovité]]<br /> '' rod [[lilek]]'' || jinak také ''baklažán'' nebo lidově ''patližán''
|-
|Mrkev || [[Soubor:7carrotsBunchCarrots.jpg|150x150px|Mrkev]]||{{Commonscat v tabulce|Carrots}}|| [[Mrkev obecná]] || [[miříkovité]]<br /> '' rod [[mrkev(rod)|mrkev]]'' ||
|-
|Okurka || [[Soubor:Salatgurke.jpg|150x150px|Okurka]]||{{Commonscat v tabulce|Cucumis sativus}}|| [[Okurka setá]] || [[tykvovité]]<br /> '' rod [[Cucumis|okurka]]'' ||
|Petržel || [[Soubor:Wurzelpetersilie Wurzel.jpg|150x150px|Petržel]]||{{Commonscat v tabulce|Petroselinum crispum}}|| [[Petržel]] || [[miříkovité]]<br /> '' rod [[petržel]]'' ||
|-
|Pažitka || [[Soubor::Allium schoenoprasum(01) 001.jpgJPG|150x150px|Pažitka]]||{{Commonscat v tabulce|Allium schoenoprasum}}|| [[Pažitka pobřežní]] || [[amarylkovité]]<br /> '' rod [[česnek]]'' || lidově též ''šnitlink'', ''šnitlík''
|-
|Pórek || [[Soubor:Chives.jpeg|150x150px|Pórek]]||{{Commonscat v tabulce|Allium ampeloprasum}}|| [[Pór zahradní]] || [[amarylkovité]]<br /> '' rod [[česnek]]'' ||
|-
|[[Hlávkové zelí|Zelí hlávkové]] || [[Soubor:Brassica oleracea2.jpg|150x150px|[[Hlávkové zelí|Zelí hlávkové]]]]||{{Commonscat v tabulce|Brassica oleracea var. capitata f. alba}}|| [[Brukev zelná]] || [[brukvovité]]<br /> '' rod [[brukev]]'' ||
|}
 
== Pěstování zeleniny ==
Zelenina se ve starší době pěstovala téměř všude, kde žili usedlí lidé (zemědělci), zprvu jen kopaničářským způsobem pro vlastní potřebu v zahrádkách v rámci subsistenčního hospodaření. To v současnosti mizí i ve velmi chudých společnostech a nahrazuje je pěstování pro trh a směnu, zpravidla na větších plochách a s přísnou specializací. Velké pěstitelské podniky si mohou dovolit stále dokonalejší mechanizační prostředky, umělou zálivku a v nepříznivém klimatu kryté nebo i vytápěné skleníky. I když se v současných společnostech zelenina dováží prakticky z celého světa, místní pěstování znamená jednak úspory nákladů i škodlivin, jednak čerstvé plodiny, uzrálé na poli. Současná vlna zájmu o vegetariánskou a veganskou stravu tyto přednosti vysoko cení.
 
=== Největší pěstitelé (2010) ===
 
{| class="sortable wikitable" style="text-align:right"
|-
! Země !! Plocha <br />(ha)!! Výnos <br />(lb/akr)!! Produkce <br />(tisíce t)
|-
| style="text-align:left"|Čína || 23,458 || 230 || 539,993
|-
| style="text-align:left"|Indie || 7,256 || 138 || 100,045
|-
| style="text-align:left"|Spojené státy || 1,120 || 318 || 35,609
|-
| style="text-align:left"|Turecko || 1,090 || 238 || 25,901
|-
| style="text-align:left"|Irán || 767 || 261 || 19,995
|-
| style="text-align:left"|Egypt || 755 || 251 || 19,487
|-
| style="text-align:left"|Itálie || 537 || 265 || 14,201
|-
| style="text-align:left"|Rusko || 759 || 175 || 13,283
|-
| style="text-align:left"|Španělsko|| 348 || 364 || 12,679
|-
| style="text-align:left"|Mexiko || 681 || 184 || 12,515
|-
| style="text-align:left"|Nigérie || 1844 || 64 || 11,830
|-
| style="text-align:left"|Brazílie || 500 || 225 || 11,233
|-
| style="text-align:left"|Japonsko || 407 || 264 || 10,746
|-
| style="text-align:left"|Indonézie || 1082 || 90 || 9,780
|-
| style="text-align:left"|Jižní Korea || 268 || 364 || 9,757
|-
| style="text-align:left"|Vietnam || 818 || 110 || 8,976
|-
| style="text-align:left"|Ukraina || 551 || 162 || 8,911
|-
| style="text-align:left"|Uzbekistan || 220 || 342 || 7,529
|-
| style="text-align:left"|Filipíny || 718 || 88 || 6,299
|-
| style="text-align:left"|Francie || 245 || 227 || 5,572
|-class="sortbottom"
| style="text-align:left"|'''Svět''' || '''55,598''' || '''188''' || '''1,044,380'''
|}
 
* [[Aerodynamický odpor ovoce a zeleniny]]
* [[Ovoce]]
* [[Zeleninová zahrada]]
 
=== Externí odkazy ===