Měšťanstvo: Porovnání verzí

Měšťanstvo vzniklo během hospodářského rozmachu a vzestupu měst ve [[středověk]]u a původně se mezi měšťany se původně počítali pouze ti obyvatelé měst, kteří v nich vlastnili nemovitosti a trvale tam žili. Zejména tzv. svobodná města měla už ve středověku značnou míru samosprávy a měšťané si zde volili své zástupce jako městskou radu či [[konšel]]y. V pozdním středověku se měšťanstvo domohlo i zastoupení na zemských sněmech, bylo tam ale v menšině. V období [[absolutismus|absolutismu]] (vu [[České země|českých zemích]]nás od roku [[1629]]) se postavení měšťanstva většinou zhoršilo a plného uznání se měšťané domohli až ve [[Velká francouzskáFrancouzská revoluce|Francouzské revoluci]], kdy v parlamentu nahradili duchovní stav.

V [[19. století]] bylo měšťanstvo nejvýznamnější a také nejdynamičtější společenskou vrstvou, muselo však čelit požadavkům méně majetných a později i nemajetných obyvatel měst. [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|Baráčníci]] a pak i dělníci tak museli bojovat o prosazení svých občanských a politických práv právě proti měšťanstvu. Proto se „buržoazie“"buržoasie" stala pro dělnické hnutí a později i pro [[marxismus]] synonymem vrstvy boháčů a vykořisťovatelů ai třídního nepřítele. Teprve se zaváděním všeobecného volebního práva kolem roku [[1900]] se tento rozdíl v politickém ohledu setřel. Už od [[15. století]] byli měšťané zastánci vzdělanosti a [[demokracie|demokratických]] přeměn ve společnosti a v 19. století se stávali i [[mecenáš]]i [[umění]].

Zatímco [[Karl Marx|Marxovi]]ovi se buržoazie jevila jako jediná „třída“"třída", [[Max Weber]] rozdělil měšťanstvo do dvou skupin či vrstev:. „malí“"Malí" měšťané, (například čeští [[baráčník|baráčníci]], tipatří podle něj patříněho do střední třídy) a, velká buržoazieburžoasie –- bankéři, továrníci a velcí obchodníci –, která- tvoří vyšší třídu společnosti. V Čechách hrála kromě toho velkou roli i národní příslušnost měšťanů, neboť právě čeští měšťané se nejvíc zasazovali o národní hnutí a jeho politické cíle.<ref>''Velký sociologický slovník'', heslo Buržoazie.</ref>

Slovo pro občana v západoevropských jazycích –- [[Angličtina|anglické]]amglické ''citizen'', francouzské ''citoyen'' i [[Němčina|německé]] ''Bürger'' –- znamenalo původně měšťan. Protože Češi v 19. století sice ve městech bydleli, nebyli však většinou ''měšťany''občany, musela si [[čeština]] vytvořit nové slovo – „''"občan''“". Proto v češtině není cítitnecítíme úzký vztah mezi měštanstvím a demokratickým občanstvím, které z něho vzniklo.<ref>J. Sokol, ''Občan a der Buerger''. In: týž, ''Dluh života'', str. 94-99.</ref> Naopak vzniklomáme pohrdlivé označení „měšťák“"měšťák", které se těžko překládá do jiných jazyků.

== Odkazy ==

===Související Reference články===

=== Literatura ===

* Horská –- Maur –- Musil, ''Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa''. Praha-Litomyšl: Paseka, 2002.

* J. Kejř, ''Vznik městského zřízení v českých zemích''. Praha : [s.n.], 1998.

[[Kategoriekategorie:Sociální skupiny]]