Mercatorovo zobrazení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
doplnění k použití a charakteristice značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
== Charakteristika a použití ==
Základem zobrazení je [[válec]] v normální poloze (tedy rovnoběžný se zemskou osou), dotýkající se [[Glóbus|glóbu]] na [[rovník]]u. Po zobrazení povrchu koule na válec a po rozvinutí pláště válce do [[Rovina|roviny]] vznikne pravoúhlá síť [[poledník]]ů a [[Rovnoběžka|rovnoběžek]]. Poledníky jsou zobrazeny ve stejných rozestupech, zatímco vzájemná vzdálenost rovnoběžek směrem k pólům vzrůstá do [[Nekonečno|nekonečna]]. Protože se válec po celém obvodu rovníku glóbu dotýká, je zobrazení rovníku délkojevné. Totéž už neplatí o ostatních rovnoběžkách, které jsou znázorněny jako úsečky stejné délky – čím blíže k pólům, tím je tedy zkreslení v délce (a ploše) větší. Proto nelze Mercatorovo zobrazení vůbec použít při tvorbě map [[Polární oblast|polárních]] oblastí
Protože na Mercatorových mapách se [[loxodroma]] (čára protínající poledníky pod stálým úhlem) jeví jako [[přímka]], jsou takové mapy velmi vhodnou pomůckou pro jednoduché udržování stálého směru plavby či letu, v dobách před zavedením družicové navigace téměř nepostradatelnou. Naproti tomu se toto zobrazení kvůli extrémnímu zkreslení (zvětšení) polárních oblastí (a nemožnosti vůbec zobrazit [[Zeměpisný pól|póly]]) nehodí pro přehledné mapy světa. Pro představu: ostrov [[Grónsko]] (2,2 mil. km²) se jeví zhruba stejně velký jako celá [[Afrika]] (30,3 mil. km²). I přes tento nedostatek
== Matematický popis ==
Řádek 30:
Mapa je přitom v měřítku 1:1, <math>R</math> značí poloměr Země.
<math>f=\frac{1}{\cos \vartheta}</math>
Například
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
== Reference ==
Řádek 41 ⟶ 44:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
|