Mercatorovo zobrazení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
doplnění k použití a charakteristice
Řádek 6:
 
== Charakteristika a použití ==
Základem zobrazení je [[válec]] v normální poloze (tedy rovnoběžný se zemskou osou), dotýkající se [[Glóbus|glóbu]] na [[rovník]]u. Po zobrazení povrchu koule na válec a po rozvinutí pláště válce do [[Rovina|roviny]] vznikne pravoúhlá síť [[poledník]]ů a [[Rovnoběžka|rovnoběžek]]. Poledníky jsou zobrazeny ve stejných rozestupech, zatímco vzájemná vzdálenost rovnoběžek směrem k pólům vzrůstá do [[Nekonečno|nekonečna]]. Protože se válec po celém obvodu rovníku glóbu dotýká, je zobrazení rovníku délkojevné. Totéž už neplatí o ostatních rovnoběžkách, které jsou znázorněny jako úsečky stejné délky – čím blíže k pólům, tím je tedy zkreslení v délce (a ploše) větší. Proto nelze Mercatorovo zobrazení vůbec použít při tvorbě map [[Polární oblast|polárních]] oblastí nada nehodí se ani pro severojižně protáhlá území ve 86. stupeňvyšších [[Zeměpisná šířka|zeměpisnézeměpisných šířkyšířkách]]. Naopak v rovníkových oblastech, přibližně mezi 15. stupněm severní a jižní zeměpisné šířky, je délková a plošná nepřesnost vcelku zanedbatelná.
 
Protože na Mercatorových mapách se [[loxodroma]] (čára protínající poledníky pod stálým úhlem) jeví jako [[přímka]], jsou takové mapy velmi vhodnou pomůckou pro jednoduché udržování stálého směru plavby či letu, v dobách před zavedením družicové navigace téměř nepostradatelnou. Naproti tomu se toto zobrazení kvůli extrémnímu zkreslení (zvětšení) polárních oblastí (a nemožnosti vůbec zobrazit [[Zeměpisný pól|póly]]) nehodí pro přehledné mapy světa. Pro představu: ostrov [[Grónsko]] (2,2&nbsp;mil.&nbsp;km²) se jeví zhruba stejně velký jako celá [[Afrika]] (30,3&nbsp;mil.&nbsp;km²). I přes tento nedostatek používápoužívají toto zobrazení mapovýmapové serverservery [[Mapy Google]], a[[Mapy.cz]]<ref togroup="pozn." zejménaname="Pozn z1">Dokud Mapy.cz pokrývaly jen tohoúzemí důvoduEvropy, žepoužívaly přikuželové zvětšovánízobrazení.</ref> určitéi oblasti[[OpenStreetMap]], přia správnéto volbězejména měřítkapro zkresleníjeho klesámatematickou jednoduchost a univerzalitu. V dostatečném přiblížení je toto (zobrazení zachovávánavíc tvarpoměrně malýchpřesné objektů(nezkresluje tvary). OvšemJeho kritikapoužití zkreslenéhopro pohledumapy světa je však kritizováno jako silně zkreslující a opticky zvyšující význam oblastí v [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] (většina [[Vyspělá země|vyspělého světa]]) na světúkor zůstáváoblastí [[Tropický podnebný pás|tropických]].<ref>https://www.theguardian.com/education/2017/mar/19/boston-public-schools-world-map-mercator-peters-projection - Boston public schools map switch aims to amend 500 years of distortion</ref> Na druhou stranu, právě pro tyto vlastnosti si ho oblíbila [[Propaganda v Sovětském svazu|sovětská]] (i protisovětská) [[propaganda]], neboť [[Sovětský svaz]] či [[Rusko]] v tomto zobrazení vypadá relativně ještě mnohem větší (a tedy mocnější a hrozivější) než ve skutečnosti.
 
== Matematický popis ==
Řádek 30:
Mapa je přitom v měřítku 1:1, <math>R</math> značí poloměr Země.
 
VelikouJednou výhodouz velkých výhod tohoto zobrazení je, že lokálně zachovává tvary objektů. Rozměrové zkreslení je totiž v rovnoběžkovém ai poledníkovém směru vždy stejné a je rovno
 
<math>f=\frac{1}{\cos \vartheta}</math>
 
Například velikost České republikyČesko je pakzobrazeno asi o 56 % procent větší, než kdyby leželaleželo na [[Rovník|rovníku]]. I v rámci Česka je však již nezanedbatelný rozdíl ve zvětšení oblastí nejsevernějších (přes 58 %) a nejjižnějších (jen okolo 51 %).
 
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
 
== Reference ==
Řádek 41 ⟶ 44:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
 
{{Autoritní data}}