Wikipedie

Památník Terezín: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 29:
Návštěvník dále pokračuje 500 m dlouhým tunelem v opevnění, který se však v dobách existence [[Malá pevnost Terezín|vojenské věznice a trestnice]] nepoužíval. Prochází východními opevňovacími prvky a bastiony. Šestkrát se lomí a vyúsťuje na [[popraviště]], kam odsouzení přicházeli tzv. ''Branou smrti'' z Malé pevnosti. Na popravišti zemřelo v průběhu 2. světové války na 250 vězňů, nejčastěji [[zastřelení]]m. Ještě dnes je vidět rozbitá zeď od kulek [[dozorce|dozorců]] a příslušníků [[SS (nacizmus)|SS]]. Největší poprava se zde udála [[2. květen|2. května]] [[1945]], kdy zde bylo zastřeleno na 52 mladých lidí, členů protiněmeckého odboje s názvem ''[[Předvoj (odbojová skupina)|Předvoj]]''. Několik osob bylo také pro výstrahu [[Oběšení|oběšeno]]. Tunelem pak byla tělo odvážena na [[opevnění|šance]] bastionu, kde byla pohřbívána do [[Masový hrob|společných hrobů]]. Po válce bylo odsud [[exhumace|exhumováno]] na 601 těl, pietně pohřbených na [[Národní hřbitov Terezín|Národním hřbitově]] před Malou pevností.
 
Bránou smrti se pak návštěvník vrací do Malé pevnosti. Nalevo vidí [[bazén]], postavený v roce 1942 studenty z [[Roudnice]] a [[Židé|židovskými]] vězni, jako [[Požární nádrž|protipožární]] opatření. Bazén však byl využíván k radovánkám manželek strážníků, mnoho židovských trestanců bylo při jeho výstavbě [[Mučení|umučeno]]. Rodinní příslušníci strážníků a členů [[Gestapo|gestapa]], žili v domě naproti bazénu, odděleném zdí a [[zahrada|zahradou]]. Manželky některých strážníků, hlídaly ženské vězně na dvoře 32. V budově přilehlé k [[bazén]]u se nalézalo [[kino]] pro stráže a jejich rodiny. I dnes se zde nachází kino – dokumentuje historii [[Terezín]]a a věznice.
[[Soubor:Terezin CZ Kf562.jpg|náhled|vlevo|IV. dvůr - Napravo samotky, nalevo hromadné cely. Uprostřed vpředu strážní věž pro 24hodinový dozor s [[kulomet]]em]]
S přibývajícím počtem vězňů se od počátku roku 1943 začal budovat třetídalší, 4. dvůr v [[příkop (válečnictví)|příkopě]] jižní části. Při vstupu do této části prochází návštěvník pietní částí určenou obětem [[nacistická ideologie|nacistické ideologie]]. Nalevo je pomník se jmény [[Koncentrační tábory 2. světové války|koncentračních]] a [[Vyhlazovací tábory 2. světové války|vyhlazovacích]] táborů, kam proudili vězni z Terezína, vlevo pak místnost s [[Půda|prstí]] z těchto míst. Dále již pokračuje 4. dvůr. Napravo jsou zbytky [[Cela|cel]], kde v jednu chvíli mohlo být ubytováno až na 600 vězňů v každé cele, nalevo se pak nacházejí [[Samotka|samotky]], kam byly uzavíráni hlavně vězni židovského původu. Na ploše 1,5 x 2 m mohlo být v jednu dobu uzavřeno až 6 vězňů.
[[Soubor:Terezin CZ Kf563.jpg|náhled|V takovýchto celách žilo za neuvěřitelných podmínek až 600 vězňů]]
Při návratu k hlavní bráně může návštěvník navštívit stálou expozici terezínské věznice v budově bývalých [[Kasárny|kasáren]] SS a těsně u východu se dostat vlevo na 3. nádvoří. Zde byla v roce 1942 vybudována ženská trestnice a v průběhu války jí prošlo na 5000 žen. Dnes se zde nachází expozice cel, samotek a [[Koncentrační tábor Litoměřice|Litoměřického pracovního tábora]]. Koncentrační tábor Litoměřice vznikl na sklonku války v roce [[1944]]. Jeho obyvatelé pomáhali s budováním [[Podzemní továrna|podzemní továrny]] v dolech [[Podzemní továrna Richard|Richard I]] a [[Podzemní továrna Richard|Richard II.]] a následně se zde vyráběly motory a jiné součástky. Na práci byly svezení vězni z různých táborů včetně Terezína. Z celkového počtu 18 000 lidí bylo 4 500 z nich utýráno.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Památník_Terezín“