Veveří (hrad): Porovnání verzí

| název = Hrad Veveří

| typ = hrad

| obrázek = Hrad Veveří - letecký pohled 05 upraveny.jpg

| popisek = Letecký pohled od západu

| využití =

| loc-map = {{LocMap |Česko |relief=1 |label= Veveří |lat_deg=49 |lat_min=15 |lat_sec=23 |lon_deg=16 |lon_min=27 |lon_sec=42 |float=center}}

| obec = [[Brno-Bystrc]]

| země = Česká republika

| zeměpisná šířka = 49.2567928

| zeměpisná délka = 16.4610950

| stavitel = [[Přemyslovci]]

| další majitelé = [[České království]], [[Tiefenbachové]], [[Sinzendorfové]], [[Mundyové]], aj.<br />[[Československo|Československá republika]]

| současný majitel = Český stát, ve správě [[Národní památkový ústav|NPÚ]]

| sloh = [[gotická architektura|gotika]], [[renesanční architektura|renesance]]

| architekt =

| výstavba = od 13. století

| přestavba =

| zánik =

| commonscat = Veveří Castle

| rejstřík památek = 35840/7-30

Hrad Veveří byl podle pověsti založen kolem roku [[1059]] [[Morava|moravským]] údělným [[kníže]]tem [[Konrád I. Brněnský|Konrádem &nbsp;I. Brněnským]]; první písemný doklad o &nbsp;Veveří je z &nbsp;roku [[1213]], kdy byl jeho správcem [[Štěpán I. z Medlova|Štěpán]], pravděpodobný předek [[Pernštejnové|pánů z &nbsp;Pernštejna]]. Původní pozdně románský a raně gotický hrad zabral úzkou část ostrohu. [[Přemysl Otakar &nbsp;II.]] zde s &nbsp;oblibou umisťoval své politické odpůrce, z &nbsp;nichž nejznámější byl komorník Beneš, bratr [[Milota z Dědic|Miloty z &nbsp;Dědic]]. Roku [[1311]] byl hrad zastaven Janovi z &nbsp;Vartenberka a po svém návratu z &nbsp;Itálie roku [[1334]] usiloval moravský markrabě, pozdější český král [[Karel IV.|Karel]] o &nbsp;jeho navrácení. Jeho bratr markrabě [[Jan Jindřich]] hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici. Za [[husitské války na Moravě|husitských válek]] byla na hradě posádka vévody [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta Habsburského]] a Veveří bylo proto roku [[1424]] obléháno, ovšem bez úspěchu. Za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]] hrad držel těšínský kníže [[Přemysl &nbsp;II. Těšínský|Přemek]], který byl příznivcem českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z &nbsp;Kunštátu a Poděbrad]], avšak hrad byl roku [[1468]] dobyt vojskem [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Na konci 15. &nbsp;století hrad získal Václav z &nbsp;Ludanic a po něm se střídali další majitelé.

V roce [[1645]], kdy došlo k &nbsp;[[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna]] švédskými vojsky, byl obležen i nedaleký hrad Veveří, který -– stejně jako Brno -– náporu útočníků odolal, třebaže panství bylo vojsky generála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstenssona]] vydrancováno. V &nbsp;roce [[1707]] získali veverské panství [[Sinzendorfové]], kteří hrad upravili [[baroko|barokně]]. Z &nbsp;těchto úprav pochází i fresková výzdoba jídelny, zobrazující hrad a jeho okolí v &nbsp;polovině 18. &nbsp;století. Roku [[1741]] byl hrad dobyt a vypleněn [[Prusko|pruskými]] vojsky. Roku 1804 prodal hrad i &nbsp;s &nbsp;panstvím kníže [[Prosper ze Sinzendorfu]] průmyslníkovi [[Vilém Mundy|Vilému Mundymu]], který ho spojil se sousedním tišnovským panstvím a vytvořil tak v &nbsp;brněnském zázemí rozsáhlé dominium. Roku [[1830]] koupil hrad od Mundyho dědice [[Jan Mundy|Jana]] syn sesazeného [[Seznam hlavšvédských švédského státukrálů|švédského krále]] [[Gustav IV. Adolf|Gustava&nbsp;IV. Adolfa]] [[Gustav Gustavsson Vasa|Gustav Vasa]], který zamýšlel na předhradí vystavět rodovou hrobku. Již roku [[1844]] se panství dostalo do rukou vídeňského podnikatele řeckého původu [[Georg Simon von Sina|Georga Simona von Sina]]. V &nbsp;letech 1856-81 až 1881 patřilo panství jeho vnučce [[Helena Ypsilanti|Heleně Ypsilanti]], z&nbsp;jejíž iniciativy došlo po roce [[1870]] k &nbsp;výrazným úpravám hradního okolí a na jižní stráni hradního ochozu vznikl rozsáhlý anglický park se dvěma (po roce 1945 zdevastovanými) [[skleník]]y.

Roku [[1881]] se stal majitelem [[Maurice de Hirsch|Mořic svobodný pán]] [[Hirschové z &nbsp;Gereuthu|Hirsch-Gereuth]], [[Židé|židovský]] [[Filantropie|filantrop]] a obchodník. Baron Hirsch část roku skutečně pobýval na Veveří, a&nbsp;proto velkým nákladem opravil střechy většiny budov, zavedl telefon a vyměnil dřevěný vodovod za kovový. Nechal však zbourat kapli hradu. Po jeho smrti zdědil Veveří příbuzný jeho manželky, [[Anglie|anglický]] baron [[Mořic Arnold de Forest|Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim]]. Roku [[1908]] zde strávili část své svatební cesty tehdejší ministr obchodu [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeného království]] [[Winston Churchill]] a&nbsp; jeho manželka Clementine. Churchill sám navštívil barona de Forest, svého přítele z&nbsp;mládí, na hradě Veveří již dvakrát předtím.

V souvislosti s &nbsp;[[Pozemková reforma v Československu|první československou pozemkovou reformou]] roku [[1921]] měla být většina pozemků zdejšího panství zestátněna, proti čemuž se však postavil poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří, baron Mořic Arnold de Forest, a &nbsp;téměř šest let vedl spor s &nbsp;[[První republika|Československou republikou]] o&nbsp;majetek. Roku [[1925]] nakonec souhlasil s&nbsp;prodejem a&nbsp;s&nbsp;nabídnutou kupní cenou, načež hrad s&nbsp;téměř celým panstvím přešel do vlastnictví státu. Hrad i&nbsp;s&nbsp;pozemky byl převzat státním velkostatkem v&nbsp;[[Rosice (okres Brno-venkov)|Rosicích]] u&nbsp;Brna, který se později transformoval ve Správu státních lesů. Hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a&nbsp; stal se velice oblíbeným turistickým cílem. V&nbsp;červnu [[1928]] navštívil hrad Veveří i&nbsp;[[prezident]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a&nbsp; objevily se plány na využití hradu jakožto prezidentské [[Residence|rezidence]] na [[Morava|Moravě]], z&nbsp;nichž nakonec sešlo. V&nbsp;součinnosti s&nbsp;památkovým úřadem probíhaly v&nbsp;dalších letech rekonstrukční a&nbsp; památkové práce, které pokračovaly i&nbsp; za [[nacismus|nacistické]] [[Vojenská okupace|okupace]].

V letech [[1942]]–[[1945]] byl ale hrad zabaven pro potřeby [[wehrmachtWehrmacht]]u a [[Schutzstaffel|SS]]. V&nbsp;té době vznikl v&nbsp;okolí hradu rozsáhlý výcvikový prostor. Koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zasáhly hrad boje při osvobozování [[Brno|Brna]]. Tehdy byly poškozeny střechy, fasády i&nbsp;nedaleký kostelík Nanebevzetí Panny Marie na Předhradí. Průchod armád vedl také ke zničení či ztrátě velké části hradního [[Nábytek|mobiliáře]]. Již v &nbsp;letech [[1947]] a&nbsp; [[1948]] byly opraveny alespoň střechy a&nbsp; ztracený mobiliář doplněn ze sbírek státního zámku [[Konopiště]] a&nbsp; hradu [[Křivoklát]]. Hrad byl poté nakrátko opět zpřístupněn, ale počátkem 50.&nbsp;let byl velmi necitlivě upraven pro potřeby Lesnického učiliště, které zde sídlilo přes 20&nbsp;let. V &nbsp;letech 1953- až 1954 přesídlila do objektu Správa lesního hospodářství v&nbsp;Rosicích a&nbsp; její závodní škola práce.; Propro jejich potřeby byly opět zcela necitlivě upraveny interiéry na obytné místnosti a&nbsp;učebny. V &nbsp;letech 1972-19991972–1999 byl objekt ve správě [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v&nbsp;Brně]], což však nevedlo k&nbsp;zlepšení jeho stavu.

Po roce [[1972]] vznikl projekt přestavby hradu na mezinárodní studentské a&nbsp; kongresové centrum. Z&nbsp;přestavby byly nakonec realizovány pouze první etapy, při nichž byly položeny nový vodovod a&nbsp; kanalizace. Bylo také neodborně provedeno tzv. &nbsp;statické zajištění pomocí betonových injektáží a&nbsp; nástřiků, které vedly k&nbsp;těžkému poškození hradu. Tyto neodborné úpravy přerušila až [[Sametová revoluce]] roku [[1989]]. Poté byl hrad ale téměř ponechán svému osudu.

|+ Návštěvnost hradu<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie

| autor = Josef Richtr
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–20172015 ÷ 2017

| url = httpshttp://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/20182020/0609/PAMATKY_navstevnost_2017Pamatky_navstevnost_2017.pdf

| datum přístupuvydání = 20202018-0306-1119

| url = httpshttp://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/20192020/1009/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf

| datum přístupuvydání = 20202019-0310-11

| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

| strany = 1638

|-

! Rok !! Počet návštěvníků

|-

| 2015 || 74 352

|-

| 2016 || 98 037

|-

| 2017 || 80 322

|-

| 2018 || 92 668

|}-

V minulosti byl hrad správním střediskem ''veverského panství'' (později ''veversko-říčanského'' panství) a taktéž patřil do [[katastrální území|katastrálního území]] [[obec|obce]] [[Veverská Bítýška|Veverské Bítýšky]]. [[1. leden|1.&nbsp;ledna]] [[1957]] však byl na základě rozhodnutí krajského národního výboru připojen spolu s&nbsp;rozsáhlým územím v&nbsp;okolí Brněnské přehrady k&nbsp;Brnu a&nbsp; začleněn do městského obvodu Brno&nbsp;VII.; Hradhrad s&nbsp;okolím zprvu tvořil samostatné katastrální území ''Veverská Bítýška&nbsp;I'', které bylo po připojení [[Brno-Bystrc|Bystrce]] k&nbsp;Brnu v&nbsp;roce 1960 administrativně podřízeno bystrckému [[místní národní výbor|MNV]]. Celá tato změna hranice Brna byla prosazena u &nbsp;tehdejšího KNV tehdejší brněnskou radnicí, aniž by s &nbsp;tím souhlasily dotčené obce, Veverskou Bítýšku nevyjímaje. Při radikální katastrální reformě Brna provedené ve druhé polovině 60.&nbsp;let byl pak hrad s&nbsp;téměř celým katastrem Veverská Bítýška&nbsp;I přičleněn ke [[katastrální území|katastrálnímu území]] Bystrc.

* Od první poloviny [[18. &nbsp;století]] je tradována pověst, podle které je hrad Veveří jedním z &nbsp;několika míst, kde by se měl ukrývat poklad 12&nbsp;stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z&nbsp;kořisti přinesené do českých zemí knížetem [[Břetislav I.|Břetislavem&nbsp;I.]] z&nbsp;tažení do Polska (přenos ostatků [[Svatý Vojtěch|sv. &nbsp;Vojtěcha]]) v&nbsp;roce [[1039]]. Podle zmíněné legendy měly být sochy, údajně do té doby ukryté v&nbsp;[[Klášter Porta coeli|klášteře Porta Coeli]] v&nbsp;[[Předklášteří|Předklášteří u &nbsp;Tišnova]], podvodně na tamní abatyši vylákány templářskými rytíři a&nbsp; převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z&nbsp;přemyslovských králů [[Václav III.|Václava&nbsp;III.]] dne 4.&nbsp;srpna [[1306]] v&nbsp;Olomouci.<ref name="petiškovo“ /> Romantická legenda vznikla zjevně jako snaha ozvláštnit panství módní historkou o&nbsp;pokladu a&nbsp; jejím autorem byl nejspíše některý z&nbsp;tehdejších hradních úředníků.

Veveří (hrad) - palác a most.jpg|Palác s břitovou věží a&nbsp; železobetonový most

Veveří (hrad) - palác a jižní brána.jpg|Jižní brána, palác a&nbsp; zbytky skleníků

Hrad Veveří, z předhradí.jpg|Pohled na hrad z&nbsp;[[předhradí]]

<references />

* {{Citace elektronické monografie | titul = Hrad Veveří – Toulavá kamera | url = httpshttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/209411000321101/obsah/91753-hrad-veveri | vydavatel = Česká televize | datum vydání = 2009-11-01 | datum přístupu = 20192021-0501-0920}}