Lodž: Porovnání verzí

Přidáno 607 bajtů ,  před 8 měsíci
m
→‎Historie: rozšíření textu
(Německé názvy města přepsány do kurzivy.)
m (→‎Historie: rozšíření textu)
Město se poprvé písemně připomíná v roce [[1332]] pod názvem ''Łodzia''. Roku [[1423]] udělil polský král [[Vladislav II. Jagello]] Lodži městská práva podle vzoru [[Magdeburské právo|Magdeburského práva]]. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem.
 
Při druhém [[dělení Polska]] v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žilo pouze 190 lidí. Po uzavření [[Tylžský mír|Tylžského míru]] v červenci 1807 patřilo do [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]]. Od roku 1815 v rámci [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. S rozvojem textilního průmyslu jsou spjata jména tří průmyslníků, kteří bývají také označování jako králové bavlny. Byli to Ludwig Ferdynand Geyer Karol Wilhelm Scheibler a Izrael Poznaňský.. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, Čech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. Postupně se Lodž stala největším textilním centrem Ruska. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100 000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70 000 dělníků převážně v textilním průmyslu.
 
Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se Lodž stala hlavním městem Lodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po Říjnové revoluci a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek.
 
== Hospodářství a doprava ==
Textilní průmysl, díky němuž Lodž tak rychle vyrostla. Textilní průmysl se zasloužil o rozvoj města. V roce 1800 zde žilo dle polské Wikipedie pouze 428 obyvatel, v roce 1915 zde již bylo 600 000 obyvatel. Na tom mají zásluhy mimo jiné i tři průmyslníci, kteří jsou nazývání králi bavlny, Ludwig Ferdynand Geyer (1805 – 1869), Karol Wilhelm Scheibler (1820 – 1869) a Izrael Poznaňský (1833 – 1900). Textilní průmysl postupně ztrácíztratil však na významu a továrny jsou opouštěny, případně přestavovány. Dnes se zde daří spíše [[Hi-tech|novým technologiím]]. Své sídlo tu má například banka [[mBank]].
 
Lodž leží na křižovatce dálkových silnic č. 1 (severojižní, E75), [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] (východozápadní, E30), 14 a 72. Postupně má být vybudován dálniční obchvat. Je zde nevelké mezinárodní letiště, jemuž se však příliš nedaří konkurovat [[Letiště Fryderyka Chopina|Varšavě]].
1 049

editací