Procento: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pouziti slova "uroky" mohlo vyvolávat nejednoznacnost interpretace, kdy nekteri tim rozumi urokovou sazbu, jini urokovou splátku. Navíc byly priklady nekonzisteni v tom, ze jeden uvadel urokovou sazbu, druhy uroky. Nyní by to mělo byt ok.
Řádek 48:
# Úroková sazba vzroste na 30 % – tzn. původních dvacet, plus deset, o která mají vzrůst.
 
Tyto významy jsou evidentně zcela jiné, což může vést k některým matoucím nebo chybným vyjádřením, pokud není jasné z jaké základní hodnoty se vychází. Tomuto se dá zabránit přesnější formulací, kdy místo původního konstatování „úroky vzrostou o deset procent“ uvedeme buď "úroková sazba vzroste o deset procent" nebo "úroková splátka vzroste o deset procent".
 
Zejména v [[ekonomika|ekonomice]] a u ekonomických ukazatelů se místo důsledného uvádění základu používá k rozlišení původně anglický termín „procentní bod“, používaný pro aritmetický rozdíl dvou hodnot vyjádřených v procentech stejného základu.<ref>Petr Zámečník: [http://www.mesec.cz/clanky/desetnik-mame-se-o-7-lepe/ ''Desetník: Máme se o 7 % lépe?''], Měšec.cz, 15. 3. 2004</ref><ref>Tereza Košťáková: [http://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2018/10/18041810_b.pdf ''Co jsou příspěvky k růstu''], Statistika&My 2018;8(10):42–42.</ref> Ve větě „úroky vzrostou o deset procentních bodů“ je pak myšleno zvýšení o deset procent původního základu (ve výše uvedeném příkladu o druhou variantu).<ref>[http://ekonomika.ihned.cz/c4-10084500-23447750-001000_d ''Ekonomická krize v USA. Krok za krokem a v souvislostech''] (postranní rámeček s vysvětlením často používaných ekonomických pojmů), iHNed.cz, 21. 3. 2008</ref> Pro relativní změnu procent se pak někdy používá pojem „procentní podíl“.
Řádek 56:
====== Kontroverze pojmu procentní bod ======
Zavádění ''procentních bodů'' je tedy snahou o odstranění možných nedorozumění tím, že má odkazovat vždy na stejný základ. Podle odpůrců tohoto pojmu se ale jedná o zbytečný novotvar, který ani nemá svou obdobu u [[Zlomek|zlomků]], [[promile]] či [[parts per million|ppm]] (například rozdíl tři čtvrtiny mínus jedna čtvrtina jsou dvě čtvrtiny, ne však dvě čtvrtiny bodu nebo dokonce dvě čtvrtiny čtvrtinového bodu). Alternativou je důsledné uvádění základu, ze kterého se procenta počítají, a to ve všech situacích, kdy není ze souvislosti na první pohled patrné, co představuje základ. Oznámení ve výše uvedeném příkladu pak zní:
# ÚrokyÚroková vzrostou'''splátka''' vzroste o 10 %, tj. úroková sazba vzroste '''o''' 10 % '''z''' VašichVaší dosavadníchdosavadní úrokové sazby (z té se odvozuje dosavadní úroková splátka) úroků. (Mění se základ. ÚrokyÚroková sazba tedy vzrostouvzroste na 22 %.)
# ÚrokyÚroková vzrostou'''sazba''' vzroste o 10 %, tj. úroková sazba vzroste '''o''' 10 % '''z''' dlužné/uložené částky. (Stejný základ, tedy růst o 10 procentních bodů. ÚrokyÚroková sazba vzrostouvzroste na 30 %.)
Záměna nehrozí při uvádění konečného procentního podílu – je pak zřejmé, že základ pro počítání úrokové sazby je dlužná/uložená částka. V uvedeném příkladu:
# ÚrokyÚroková vzrostousazba vzroste '''na''' 22 %.
# ÚrokyÚroková vzrostousazba vzroste '''na''' 30 %.
Používání pojmu procentní bod není opodstatněné v situacích kdy je základ, ze kterého se procenta uvádí, zřejmý. Pokud bychom se vrátili k výše zmiňovanému příkladu s koláčem, pak tvrzení, že koláč je o 25 procentních bodů menší zní poněkud nepřirozeně.