4. dynastie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m edit: table
m edit: text
Řádek 77:
|-
| <center>[[Šepseskaf]]</center>||<center><hiero>M23-L2-<-A51-O34:O34-D28:I9-></hiero></center>||<center><hiero>G16-A50 </hiero>Shepses</center>||<center>2441–2436</center>
|-
| <center>[[Thamphthis]]</center> || <center><hiero>-HASH-HASH</hiero></center>||<center><hiero>G16-C19-I9-R11</hiero><ref group="p">var. Djedefptah, Ptahdjedef; sporný dosud málo prozkoumaný faraon s krátkou dobou vlády ~1 rok.</ref></center>|| <center>2479-2477 ?</center>
|-
|}
==Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur==
Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve [[3. dynastie| 3. dynastii]]. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný [[Imhotep]], musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení prcovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =Verner
| jméno = Miroslav
| rok = 2001
| titul =The Pyramids The Mystery, Culture, and Science of Egypt's Great Monuments
| vydavatel =Grove Press
| místo =
| strany =
|jazyk=en
|isbn=978-0-8021-3935-1
}}</ref>To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, [[Sechemchet]]a.
<ref name="Len">{{Citace monografie
| příjmení =Lehner
| jméno =Mark
| rok = 1997
| titul =The Complete Pyramides
| vydavatel =Thames and Hudson
| místo = London
| strany = 94-96
|jazyk=en
|isbn=0-500-05084-8
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = White
| jméno = Blake
| odkaz na autora =
| titul =Ancient Egypt Provides an Early Example of How A Society’s Worldview Drives Engineering and the Development of Science.
| url = http://www.strategic-tech.org/images/Egyptian_Engineering_and_Culture.pdf
| datum vydání =2003
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Strategic Technolgy Institue
| místo = Oaklend
| jazyk =en
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =David
| jméno =Rosalie
| titul =Handbook to Life in Ancient Egypt
| url = https://elibrary.mediu.edu.my/books/2017/MEDIU04621.pdf
| rok = 1998
| vydavatel =University Manchester
| místo =
| strany = 209-232
|jazyk=en
|isbn=0-8160-5034-1
}}</ref>Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.<br>
Formální přechod od [[3. dynastie|3.]] ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen se v smyslu dynastická personální posloupnosti měnily ekonomické a také náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie [[Snofru]] za dobu své vlády ~23 zahájil a v převážné míře i dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-kaddáb) v Mejdunu <ref group="p">GPS 29.3883706N,31.1571283E </ref>, o které se uvádí, že původním základem byla pyramida [[Hunej|Huniho]] a dostavba se provedla až za vlády [[Snofru]]a. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokunčil stavbu dalších dvou pyramid v [[Dáhšúr]]u, [[Lomená pyramida|Lomenou pyramidu]] <ref group="p">GPS 29.7902356N,31.2094681E</ref> a [[Červená pyramida|Červenou]] <ref group="p">GPS 29.8085514N,31.2062444E</ref>. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek [[Nepravý oblouk|"nepravé - přečnělkové klenby"]], který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy.<br>Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass ,<ref name="Haw">{{Citace monografie
| příjmení = Hawass
| jméno = Zahi
| rok = 1990
| titul = The Paramides and Temples of Gizeht, an Update
| vydavatel = Director General of Giza and Saqqara
| místo = London
| strany = 98-129
| poznámka =
| isbn = 1-85417-051-1
}}</ref>Komplexnější výzkum této lokality lze datovat od roku 1977, kdy M.Lehner provedl podrobný výzkum [[Velká sfinga v Gíze|Velké sfingy]], na který pak navázaly restaurační práce, ukončené v roce 1998<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hawass
| jméno = Zahi
| odkaz na autora =
| titul = History of The Conservation of The Aphinx
| url = https://guardians.net/hawass/sphinx2.htm
| datum vydání =1989
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Development Fund of the Ministry of Culture
| místo = Cairo
| jazyk =en
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lehner
| jméno = Mark
| rok = 1991
| titul = Arecheologie of an image: The GreatSphinx of Giza
| vydavatel = Yale University
| místo = New Haven
| strany =
| poznámka =Disertační práce PhD
| isbn =
}}</ref>
 
 
=== Poznámky ===
<references group="p"/>
== Reference ==