Zóna nejbližšího vývoje: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
| isbn2 = 978-80-210-8251-9
| oclc = 951754356
}}</ref> Učitel by měl tedy žákovi poskytovat strukturu, směr, vedení a podporu, ne jenom holá fakta. Obecně lze tedy říci, že zóna nejbližšího vývoje je vzdálenost mezi tím, co už dítě umí a mezi tím, co by dítě mohlo dokázat, pokud bude správně vedeno.
Vygotského teorie vychází z toho, že každá [[psychická funkce]] se v průběhu vývoje dítěte objevuje nejprve na sociální úrovni a teprve poté na úrovni individuální, dochází tedy k [[zvnitřňování]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sternberg, Robert J., 1949-
| titul = Kognitivní psychologie
Řádek 84 ⟶ 86:
}}</ref>
=== '''[[Brunerův koncept lešení]] [[Scaffolding|(Scaffolding)]]''' ===
Na Vygotského navazuje na [[Jerome Bruner|Jarome Brunera]], který se více zaměřuje na pomoc zkušenějšího druhého, která je žákovy poskytována v zóně nejbližšího vývoje.<ref name=":1" /> Jeho koncept nazývá jako lešení. Lešení je podpůrná struktura, která dítěti umožnuje šplhat do vyšších úrovní vývoje. Lešení má několik podmínek, které dítěti poskytuje<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hill, Grahame.
| |||