Novodobé mince samy o sobě nemají žádnou hodnotu a pokud by se za ně nezaručil [[stát]], tak by se jednalo o pouhý kus plechuslitiny kovů. Nakonec došlo k tomu, že je materiálová hodnota mincí nižší, než jejich nominální hodnota. Mince je dnes v podstatě pouze „kovová [[bankovka]]“. S postupující [[inflace|inflací]] však dochází u mincí nižších [[nominální]]ch hodnot k [[paradox]]nímu jevu, kdy jejich výrobní náklady přesahují nominální hodnotu. S další inflací se materiálová cena mincí zvyšuje a většinou ustává jejich emise nebo jsou stahovány z oběhu. V případě, že cena kovu mince převýší její nominální hodnotu, mizí tato mince z oběhu sama.<ref>http://myego.cz/item/dvoucentove-penny-okno-k-inflaci</ref> Většinou se tak děje při [[Hyperinflace|hyperinflaci]].
== Charakteristika ==
Druhy, tvary, [[nominál]]y, složení a vzhled dnes používaných mincí jsou stanoveny příslušnými právními předpisy státu, kde platí či platily, případně [[Banka|banky]] či jiné autority, která má emisní právo. V dnešní době jsou mince většinou ražené, z minulosti však známe i mince lité.
Přední strana mince (líc) se nazývá [[avers a revers|avers]], zadní strana (rub) pak [[avers a revers|revers]]. Lícová strana mince je vždy ta, na které je uvedeno, kdo ji vydal, v případě českých mincí tedy ta s českým lvem a nápisem "Česká republika".
