Románské umění v Česku: Porovnání verzí

Přidáno 63 bajtů ,  před 1 měsícem
m
Robot: reference v nadpisech; kosmetické úpravy
m (Robot: reference v nadpisech; kosmetické úpravy)
'''Románské výtvarné umění''' se v '''českých zemích''' datuje přibližně od počátku [[11. století|11.]] do poloviny [[13. století]]. Navazuje na předrománské umění, jímž bylo částečně umění [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], [[otonské výtvarné umění]] a na [[Byzantská kultura|byzantské]] vlivy.
== Předpoklady ==
[[FileSoubor:Olomoucké horologium.jpg|thumbnáhled|Olomoucké horologium]]
Základním předpokladem k jeho rozvoji bylo přijetí křesťanství, vznik biskupských kapitul a klášterů, ve kterých se umění provozovalo, a sjednocení země pod vládou Přemyslovců, kteří šířili dvorské umění a umožnili v prvním období kolonizaci pustých území. Postupná přeměna společnosti směrem k [[Vrcholný středověk|vrcholnému středověku]] se odráží i v rozkvětu rozmanitých oborů umění. Nejvíce se projevuje v monumentální architektuře s její sochařskou a malířskou výzdobou, dále v knižní malbě a v uměleckých řemeslech, zejména v keramice, kovolitectví a kovotepectví Převládají křesťanská témata figurální i dekorativní.
 
Románské malířství se vyznačuje výraznou [[Kresba|kresebností]] obrysových linií a důrazem na vyjádření obsahu, bez snahy o [[Realismus (výtvarné umění)|realistické]] podání výjevu. Uplatnění našlo v knižních [[Iluminace|iluminacích]] a [[Nástěnná malba|nástěnné malbě]], tzv. bible chudých.
 
V [[11. století]] se do českých zemí importovaly iluminované rukopisy z bavorských skríptórií (Řezno, Freising, Niederaltech), ze Salzburgu nebo Reichenau. Chronologii zahajuje [[Gumpoldova legenda|wolffenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy]] o svatém Václavu, objednaný kněžnou Emmou. Iluminátorské dílny dodaly také prvnímu českému králi [[Vratislav II.|Vratislavovi II.]] reprezentační umělecká díla, jejich domácí původ však zůstává sporný.<ref>Umělecká činnost opatů [[Božetěch (opat)|Božetěcha]] a Reginarda z Met je pouze hypoteticky spojena s existujícími pracemi a současná literatura ji popírá, viz Pavol Černý 2004, Merhautová-Spunar 2006</ref>. Patří k nim [[Kodex vyšehradský]] ze [[Skupina Vyšehradského kodexu|skupiny čtyř příbuzných knih]] vytvořených u příležitosti jeho korunovace v roce [[1085]].
Ve [[12. století]] je již lépee doložena výzdoba knih z českých klášterních skriptorií, jako je rukopis De Civitate Dei z pražské [[Knihovna pražské metropolitní kapituly|kapitulní knihovny]] nebo [[Olomoucké horologium]] s vyobrazením olomouckých biskupů na titulním listu, a dále [[Žaltář ostrovský]]. Samozřejmě pokračuje také import cizích rukopisů, jako je [[Mater verborum]].
 
 
== Sochařství<ref>HOMOLKA Jaromír, Románské sochařství, in DČVU I/1, 1984, s. 90-</ref> ==
[[FileSoubor:Svatojirsky relief.jpg|thumbnáhled|Svatojiřský tympanon s klečícími donátory,1228]]
[[Soubor:Predklasteri-klaster Porta coeli-tympanon portalu.jpeg|náhled|[[Tympanon]] kostela v [[Klášter Porta coeli|Předklášteří]] s Kristem Soudcem a donátory ].]]
Sochařství plní především výzdobnou funkci architektury. Hojně se používá geometrického a rostlinného dekoru, např. v ústupkových [[Portál (architektura)|portálech]] nebo na patkách, dřících a hlavicích [[sloup]]ů. V architektuře se uplatňuje [[Figura|figurální]] plastika mezi sloupky či na hlavicích sloupů. Volné plastice se blíží vysoké [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] v tympanonech nad vchodem kostelů. Zbytky [[polychromie]] dokládají, že byly románské sochy často povrchově barvené.
Příklady figurálního sochařství v chronologickém pořadí:
* zlomky tympanonu s Kristem mezi sv. Petrem a Pavlem z kostela v [[Oldříš (hradiště)|Oldříši]] u Poděbrad.
* Jakub u Kutné hory, [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Jakub)|kostel sv. Jakuba]], na jižním průčelí dvě pískovcové reliéfní postavy svatých Václava a Prokopa; nad vchodem žehnající Kristus se dvěma klečícími syny donátorky<ref>Merhautová–Třeštík 1983, s. 146-147</ref>
* [[Malostranská mostecká věž|malostranská věž]] [[Juditin most|Juditina mostu]], reliéf s trůnícím císařem a poklekajícím českým králem (?)
* [[Záboří nad Labem]], kostel sv. Prokopa, unikátní portál s dekorativní výzdobou podle francouzských vzorů má kromě plastických ornamentů v segmentu [[Archivolta|archivolty]] tesané figurky domácích zvířat v koloběhu života i se dvěma pasáčky
 
== Umělecká řemesla ==
[[FileSoubor:Tile with a griffin, 1100, exh. Benedictines NG Prague, 150702.jpg|thumbnáhled|Podlahová dlaždice s gryfem, z dílny Ostrovského kláštera, kolem 1100]]
Dekorativní keramika představovala významnou součást výzdoby architektury v podobě podlahových dlaždic s náměty figurálními (hlava císaře Nerona, lev, gryf, sfinga) nebo ornamentálními, které dodávala dílna [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]] od konce 11. století nejen do vlastního kostela, ale také například na Vyšehrad, do pražských rotund sv. Kříže na Starém Městě pražském <ref>MERHAUTOVÁ, Anežka: ''Skromné umění''. Praha 1998</ref> nebo sv. Václava na Malostranském náměstí. Z kovoliteckých prací patřily k nejvýznamnějším chrámové zvony, které patrně do Čech dodávali cestující sezónní zvonaři z Německa, nedochovaný kolový lustr patrně osvětloval baziliku na Vyšehradě, dochovaly se svícny a kadidelnice<ref>Klement Benda, Románské umělecké řemeslo, in: DČVU I/1, 1984</ref>. Výjimečná svou ikonografií byla již od sklonku 10. století řada českých stříbrných mincí, denárů z vyšehradské a později pražské mincovny. Stejně miniaturní byly pečeti, jejichž otisky ve vosku se dochovaly u listin z archivů. Ze zlatnických prací se dochovala kromě drobných šperků jen jedna stříbrná románská koruna z 12. století.<ref>[http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/poklady/ archeologický nález z Českých Budějovic, ve sbírce Národního muzea, replika v Jihočeském muzeu]</ref>
== Architektura ==
{{Podrobně|Románská architektura v Česku}}
Církevní architektura užívá tři základní stavební typy [[kostel]]ů: válcové [[Rotunda|rotundy]], obdélné jednolodní stavby kostelíků a trojlodní [[Bazilika|baziliky]]. [[Klášter]]ní budovy mívají ke kostelu kolem [[Rajský dvůr|rajského dvora]] přidružené budovy konventu s refektářem, dormitářem, opatským stavením a hospodářské budovy se sýpkou.
Světské stavby se rozvíjejí v [[Pevnost (stavba)|pevnostní]] architektuře, od opevněných [[Dvorec|dvorců]] po první [[hrad]]y. Z městských paláců se dobře dochoval dvorec pánů z Kunštátu v Řetězové ulici v Praze na Starém Městě. Od 12. století se staví také první kamenné [[most]]y, jako byl Juditin v Praze. Na sklonku románského období se [[Velká kolonizace|začínají]] [[Hradba|opevňovat]] nově zakládaná [[Město|města]] a stavět kamenné měšťanské domy.
 
* [http://duoppa.ff.cuni.cz/shared/files/prehled%20cz%20sylaby/35%20Romanske%20malisrtvi%20a%20socharstvi.pdf/ Jan Royt: Románské malířství a sochařství, osnova přednášky]
 
[[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]]
[[Kategorie:Románský sloh|Česko]]
[[Kategorie:České výtvarné umění]]
413 546

editací