Románské umění v Česku: Porovnání verzí

== Předpoklady ==

Základním předpokladem k jeho rozvoji bylo přijetí křesťanství, vznik biskupských kapitul a klášterů, ve kterých se umění provozovalo, a sjednocení země pod vládou Přemyslovců, kteří šířili dvorské umění a umožnili v prvním období kolonizaci pustých území. Postupná přeměna společnosti směrem k [[Vrcholný středověk|vrcholnému středověku]] se odráží i v rozkvětu rozmanitých oborů umění. Nejvíce se projevuje v monumentální architektuře s její sochařskou a malířskou výzdobou, dále v knižní malbě a v uměleckých řemeslech, zejména v keramice, kovolitectví a kovotepectví Převládají křesťanská témata figurální i dekorativní.

 

Románské malířství se vyznačuje výraznou [[Kresba|kresebností]] obrysových linií a důrazem na vyjádření obsahu, bez snahy o [[Realismus (výtvarné umění)|realistické]] podání výjevu. Uplatnění našlo v knižních [[Iluminace|iluminacích]] a [[Nástěnná malba|nástěnné malbě]], tzv. bible chudých.

 

Ve [[12. století]] je již lépee doložena výzdoba knih z českých klášterních skriptorií, jako je rukopis De Civitate Dei z pražské [[Knihovna pražské metropolitní kapituly|kapitulní knihovny]] nebo [[Olomoucké horologium]] s vyobrazením olomouckých biskupů na titulním listu, a dále [[Žaltář ostrovský]]. Samozřejmě pokračuje také import cizích rukopisů, jako je [[Mater verborum]].

 

 

== Sochařství<ref>HOMOLKA Jaromír, Románské sochařství, in DČVU I/1, 1984, s. 90-</ref> ==

[[Soubor:Predklasteri-klaster Porta coeli-tympanon portalu.jpeg|náhled|[[Tympanon]] kostela v [[Klášter Porta coeli|Předklášteří]] s Kristem Soudcem a donátory ].]]

Sochařství plní především výzdobnou funkci architektury. Hojně se používá geometrického a rostlinného dekoru, např. v ústupkových [[Portál (architektura)|portálech]] nebo na patkách, dřících a hlavicích [[sloup]]ů. V architektuře se uplatňuje [[Figura|figurální]] plastika mezi sloupky či na hlavicích sloupů. Volné plastice se blíží vysoké [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] v tympanonech nad vchodem kostelů. Zbytky [[polychromie]] dokládají, že byly románské sochy často povrchově barvené.

Příklady figurálního sochařství v chronologickém pořadí:

* [[Malostranská mostecká věž|malostranská věž]] [[Juditin most|Juditina mostu]], reliéf s trůnícím císařem a poklekajícím českým králem (?)

* [[Záboří nad Labem]], kostel sv. Prokopa, unikátní portál s dekorativní výzdobou podle francouzských vzorů má kromě plastických ornamentů v segmentu [[Archivolta|archivolty]] tesané figurky domácích zvířat v koloběhu života i se dvěma pasáčky

 

== Umělecká řemesla ==

Dekorativní keramika představovala významnou součást výzdoby architektury v podobě podlahových dlaždic s náměty figurálními (hlava císaře Nerona, lev, gryf, sfinga) nebo ornamentálními, které dodávala dílna [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]] od konce 11. století nejen do vlastního kostela, ale také například na Vyšehrad, do pražských rotund sv. Kříže na Starém Městě pražském <ref>MERHAUTOVÁ, Anežka: ''Skromné umění''. Praha 1998</ref> nebo sv. Václava na Malostranském náměstí. Z kovoliteckých prací patřily k nejvýznamnějším chrámové zvony, které patrně do Čech dodávali cestující sezónní zvonaři z Německa, nedochovaný kolový lustr patrně osvětloval baziliku na Vyšehradě, dochovaly se svícny a kadidelnice<ref>Klement Benda, Románské umělecké řemeslo, in: DČVU I/1, 1984</ref>. Výjimečná svou ikonografií byla již od sklonku 10. století řada českých stříbrných mincí, denárů z vyšehradské a později pražské mincovny. Stejně miniaturní byly pečeti, jejichž otisky ve vosku se dochovaly u listin z archivů. Ze zlatnických prací se dochovala kromě drobných šperků jen jedna stříbrná románská koruna z 12. století.<ref>[http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/poklady/ archeologický nález z Českých Budějovic, ve sbírce Národního muzea, replika v Jihočeském muzeu]</ref>

== Architektura ==

{{Podrobně|Románská architektura v Česku}}

Světské stavby se rozvíjejí v [[Pevnost (stavba)|pevnostní]] architektuře, od opevněných [[Dvorec|dvorců]] po první [[hrad]]y. Z městských paláců se dobře dochoval dvorec pánů z Kunštátu v Řetězové ulici v Praze na Starém Městě. Od 12. století se staví také první kamenné [[most]]y, jako byl Juditin v Praze. Na sklonku románského období se [[Velká kolonizace|začínají]] [[Hradba|opevňovat]] nově zakládaná [[Město|města]] a stavět kamenné měšťanské domy.

 

* [http://duoppa.ff.cuni.cz/shared/files/prehled%20cz%20sylaby/35%20Romanske%20malisrtvi%20a%20socharstvi.pdf/ Jan Royt: Románské malířství a sochařství, osnova přednášky]

 

[[Kategorie:Románský sloh|Česko]]

[[Kategorie:České výtvarné umění]]