Pokračovací válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zpět, typografie značka: vrácení zpět |
dopl. |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
| střetnutí =
| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]]
| obrázek =
| popisek = Finští vojáci na obranné linii Vammelsuu–Taipale během sovětské vyborgsko – petrozavodské ofenzívy v červnu 1944
| popisek = Finská samohybná děla [[Sturmgeschütz III|StuG III]]▼
| trvání = [[25. červen|25. června]] [[1941]] – [[19. září]] [[1944]]
| místo = [[Finsko]], [[Karélie]], [[Murmansk]]
| příčina = [[Zimní válka]]
| výsledek = Sovětské vítězství<ref name="Mouritzen">{{cite book|last1=Mouritzen|first1=Hans|year=1997|title=External Danger and Democracy: Old Nordic Lessons and New European Challenges|location=Dartmouth |page=35|isbn=1855218852|url=https://books.google.com/books?id=O7COAAAAMAAJ&q=soviet+victory|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180222225812/https://books.google.ch/books?id=O7COAAAAMAAJ&dq=External+Danger+and+Democracy%3A+Old+Nordic+Lessons+and+New+European+Challenges&focus=searchwithinvolume&q=soviet+victory|archive-date=22 February 2018|df=dmy-all}}.</ref><ref name="Nordstrom">{{cite book|last1=Nordstrom|first1=Byron J.|year=2000|title=Scandinavia Since 1500|location=Minneapolis|publisher=University of Minnesota Press|page=[https://archive.org/details/scandinaviasince0000nord/page/316 316]|isbn=978-0816620982|url=https://archive.org/details/scandinaviasince0000nord/page/316|df=dmy-all}}.</ref><ref name="MorganCohen2005">{{cite book|first1=Kevin|last1=Morgan|first2=Gidon|last2=Cohen|first3=Andrew|last3=Flinn|title=Agents of the Revolution: New Biographical Approaches to the History of International Communism in the Age of Lenin and Stalin|url=https://books.google.com/books?id=96X7piasCDkC&q=continuation+war+soviet+victory&pg=PA246|year=2005|publisher=Peter Lang|isbn=978-3-03910-075-0|page=246|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180302150336/https://books.google.com/books?id=96X7piasCDkC&pg=PA246&dq=continuation+war+soviet+victory|archive-date=2 March 2018|df=dmy-all}}</ref> [[Moskevský mír|moskevské příměří]]
| území = Petsamo předáno SSSR, [[Porkkala|poloostrov Porkkala]] pronajata na 10 let
| strana1 = {{flagicon|Finland}} '''[[Finsko]]'''<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]]<
| strana2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} '''[[Sovětský svaz]]'''<
| velitel1 = {{flagicon|Finland}} [[Carl Gustaf Emil Mannerheim|C. G. E. Mannerheim]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Nikolaus von Falkenhorst]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Eduard Dietl]] †<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Lothar Rendulic]]
| velitel2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Kirill Afanasjevič Mereckov|Kirill Mereckov]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Leonid Govorov]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Markjan Popov]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Michail Chozin]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Valerian Frolov]]
Řádek 26:
| ztráty2 = '''Celkem: 835 000'''<br />200 000 padlých nebo pohřešovaných<br />385 000 zraněných<br />190 000 nemocných<br />64 000 zajatců<br />6 000 mrtvých civilistů
}}
'''Pokračovací válka''' ({{Vjazyce2|fi|''jatkosota''}}) byl v rámci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] probíhající vojenský konflikt mezi [[Finsko|Finskem]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] v letech [[1941]]–[[1944]], navazující na [[Zimní válka|zimní válku]] (odtud označení). V sovětské historiografii se nazývá ''finská fronta [[Velká vlastenecká válka (pojem)|velké vlastenecké války]]''. Finsko bylo během pokračovací války zčásti podporováno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], které využilo finské fronty ve svých operacích proti Sovětskému svazu. Po uzavření příměří mezi Finskem a Sovětským svazem v roce [[1944]], s nímž Německo nesouhlasilo, pak na pokračovací válku navázala [[laponská válka]] mezi Finskem a Německem. Oficiální ukončení válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem představoval Pařížský mír (1947).
Pokračovací válka začala 15 měsíců po skončení [[Zimní válka|zimní války]]. Pro finské rozhodnutí o invazi existuje několik důvodů, přičemž za nejběžnější je považován znovuzískání území ztraceného během zimní války. Jiná ospravedlnění konfliktu zahrnovala vizi prezidenta [[Risto Ryti|Rytiho]] o Velkém Finsku a touhu vrchního velitele [[Carl Gustaf Emil Mannerheim|C. G. E. Mannerheima]] anektovat [[Karélie|Karélii]]. Plány útoku byly vypracovány společně mezi [[Wehrmacht]]em a frakcí finských politických a vojenských vůdců, přičemž zbytek vlády zůstal nevědomý. Navzdory spolupráci v tomto konfliktu Finsko nikdy formálně nepodepsalo trojstranný pakt, ačkoli podepsalo [[Pakt proti Kominterně]]. Finské vedení ospravedlnilo své spojenectví s Německem jako sebeobranu.
V červnu 1941, po zahájení [[Operace Barbarossa|německé invaze do Sovětského svazu]], zahájily finské obranné síly svoji ofenzívu po sovětských náletech. V září 1941 získalo Finsko zpět své válečné ústupky Sovětskému svazu ze zimní války: [[Karelská šíje|Karelskou šíji]] a ladožskou Karélii. Finská armáda však pokračovala v útoku dál za hranice před rokem 1939 dobytím Východní Karélie, včetně [[Petrozavodsk]]a, a zastavila se jen asi 30–32 km (19–20 mi) od centra [[Leningrad]]u, kde se účastnila [[Obležení Leningradu|obléhání města]] přerušením jeho severních zásobovacích tras a zakopáním až do roku 1944. V [[Laponsko|Laponsku]] se společným německo-finským silám nepodařilo obsadit [[Murmansk]] nebo přerušit Murmanskou železnici, kudy vedla tranzitní trasa pro zařízení získané díky [[Zákon o půjčce a pronájmu|Zákonu o půjčce a pronájmu]]. Konflikt se stabilizoval jen s malými potyčkami, dokud se válka neobrátila proti Němcům a nezačala strategická sovětská vyborgsko - petrozavodská ofenziva v červnu 1944. Útok vyhnal Finy z většiny území, která během války získali, ale finská armáda v srpnu 1944 ofenzívu zastavila.
Nepřátelství mezi Finskem a SSSR skončilo příměřím, které bylo vyhlášeno [[5. září]] [[1944]] a formálně platilo podpisem Moskevského příměří [[19. září]] [[1944]]. Jednou z podmínek této dohody bylo vypovězení nebo odzbrojení německých jednotek na finském území, což vedlo k [[Laponská válka|laponské válce]] mezi Finskem a Německem. Druhá světová válka byla formálně pro Finsko a menší mocnosti Osy uzavřena podpisem [[Pařížské mírové smlouvy (1947)|Pařížských mírových dohod v roce 1947]]. Tyto smlouvy vedly k obnovení hranic podle Moskevské mírové smlouvy z roku 1940, postoupení města Petsamo a pronajmutí poloostrova [[Porkkala]] Sovětskému svazu. Kromě toho bylo Finsko povinno vyplatit SSSR válečné reparace, přijmout částečnou odpovědnost za válku a uznat, že byli německým spojencem.<ref name="Tallgren1">{{cite journal |last1=Tallgren |first1=Immi |title=Martyrs and Scapegoats of the Nation? The Finnish War-Responsibility Trial, 1945–1946 |journal=Historical Origins of International Criminal Law |date=2014 |volume=2 |issue=21 |page=512 |url=https://www.legal-tools.org/doc/50a462/pdf/ |access-date=25 October 2020}}</ref>
Během války zemřelo nebo bylo pohřešováno 63 200 Finů a 23 200 Němců, kromě 158 000 a 60 400 zraněných. Odhady mrtvých nebo pohřešovaných Sovětů se pohybují od 250 000 do 305 000, zatímco podle odhadů bylo 575 000 zraněných nebo nemocných.
<!-- potud přepracováno //-->
== Příčiny války a náhledy na ni ==
[[Soubor:Ryti Mannerheim.JPG|náhled|vlevo|Maršál [[Carl Gustaf Emil Mannerheim]] a finský prezident [[Risto Ryti]] na vojenské přehlídce]]
▲[[Soubor:StuG III
[[Soubor:Hitler Mannerheim Ryti.jpg|náhled|vlevo|Výše zmínění při setkání s [[Adolf Hitler|Hitlerem]]]]
Podle Sovětského svazu válku zahájil [[Operace Barbarossa|útok Německa na Sovětský svaz]] vedený z území Finska. Válečné akce [[Wehrmacht]]u v [[Laponsko|Laponsku]] usnadnil souhlas finské vlády (ta oficiálně zastávala stanovisko, že se jedná o protiváhu vůči sovětskému námořnictvu v přístavu [[Hanko]], jež tam pobývalo na základě podmínek ze strany SSSR Finsku vnucené mírové smlouvy z roku 1940. Snahou bylo uchovat si image neutrálního státu, faktem ale zůstává logistická podpora útoku ze strany Finska). Jakkoliv si Finové byli vědomi, že vpuštění německých sil do Laponska lze vykládat jako podíl na agresi, chtěli před světem vystupovat v roli napadeného poté, kdy SSSR vojensky zareaguje (i) proti Finsku. Cílem finské spolupráce s Německem bylo jednak znovuzískání území podstoupených SSSR po Zimní válce, jednak a především zajistit na dohlednou dobu svoji bezpečnost před stále agresivnější politikou SSSR, který se hrubě vměšoval do vnitřní i zahraniční politiky Finska, porušoval mírové podmínky domluvené po [[Zimní válka|zimní válce]] a vznášel stále nové požadavky vůči Finsku.<ref>{{Citace monografie
Řádek 69 ⟶ 78:
[[Soubor:Fortsetzungskrieg8.jpg|náhled|vlevo|Německé síly ve Finsku]]
[[Soubor:Finnish advance in Karelia during the Continuation War.png|náhled|Hranice postupu finských vojsk v [[Karelie|Karélii]]]]
[[Soubor:JSdia005.jpg|thumb|Finská jízda v Karélii, 1942.]]
Koordinace plánů Německa a Finska proti SSSR probíhala již od jara 1941, 7. června započal [[Operace Renntier|příchod německých vojsk do oblasti Petsama]] a 9. byly vydány první rozkazy k mobilizaci finských vojsk v síle 16 divizí pěchoty, 2 střeleckých divizí a 1 tankové brigády.
Řádek 132 ⟶ 142:
* [[Bitva o Ilomantsi]]
==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace periodika | příjmení = Lainová | jméno = Radka | titul = Finsko ve válce 1939-1944 | periodikum = Historický obzor | odkaz na periodikum = | rok = 1996 | měsíc = | ročník = 7 | číslo = 1/2 | strany = 18-24 | url = | issn =}}
* {{Citace periodika | příjmení = Lainová | jméno = Radka | titul = Finsko ve válce 1939-1944 | periodikum = Historický obzor | rok = 1996 | měsíc = | ročník = 7 | číslo = 3/4 | strany = 73-78 | url = | issn =}}
===Externí odkazy===
*{{Commonscat}}
{{Velké kampaně druhé světové války}}
| |||