Wikipedista:BíláVrána/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
příprava článku Mariánský sloup Sedlčany značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 237:
Dle informací o vyplácení mzdy tvůrcům bylo se stavbou započato již v roce 1710. Roku 1713 postihla město Sedlčany morová epidemie a uvádí se, že sbírku na sloup k odvrácení epidemie založil děkan Antonín Ferdinand Giath. V tomtéž roce byl na severním konci náměstí vztyčen hladký,10 metrů vysoký žulový sloup s iónskou hlavicí, na které byla umístěna pískovcová socha Neposkvrněného početí Panny Marie (Immakulata). Jejím autorem je údajně Bernard Spinetti, tomu však neodpovídá rok jeho narození (1699). Roku 1716 byla ke sloupu doplněna kamenná kuželkovitá balustráda, spočívající na třech stupních. V roce 1772 byly přidány na samostatných podstavcích sochy svatého Josefa (vpravo) a svaté Anny (vlevo), jejichž autorem je Tomáš Hatlák (1734-1811). Do státního seznamu památek byl sloup zapsán roku 1958. Roku 1964 bylo sousoší zrestaurováno.
{{Infobox - kostel
| šířka boxu =
| název = Kostel svatého Jakuba Většího<br />v Přelouči
| obrázek = Kostel sv. Jakuba s farou (Přelouč) - věž.JPG
| popisek = věž kostela sv. Jakuba Většího, Přelouč
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie = [[Česká církevní provincie|česká]]
| seniorát =
| diecéze = [[Arcidiecéze pražská|pražská]]
| unie =
| děkanát =
| vikariát =
| sdružení =
| farnost =
| sbor =
| stát = Česká republika
| stát podcelek1 název = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| stát podcelek1 = [[Pardubický kraj]]
| stát podcelek2 název = [[okres]]
| stát podcelek2 = [[Okres Pardubice|Pardubice]]
| obec = [[Přelouč]]
| lokalita =
| zeměpisná šířka = 50.0398686
| zeměpisná délka = 15.5605633
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = right | lat = 50.0398686 | lon = 15.5605633 | float = center | caption = |label=Kostel svatého<br />Jakuba Většího<br/>v Přelouči}}
| vysvěcení =
| světitel =
| titul =
| užívání =
| architekt =
| datum zániku =
| sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]]
| architektonický typ =
| výstavba =
| kapacita =
| délka =
| šířka =
| výška =
| umístění oltáře =
| materiál =
| adresa =
| web =
| commonscat = Church of Saint James the Greater (Přelouč)
}}
'''Kostel svatého Jakuba Většího''' v [[Přelouč|Přelouči]] se nachází severně Masarykova náměstí. Jedná se o [[Gotika|gotický]], [[Barokní architektura v Česku|barokně]] přestavěný kostel, v místě původně [[Románský sloh|románské]] stavby kostela. Je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-18058743</ref>
== Historie ==
Z původní románské stavby z 12. století (1163?) na místě dnešní sakristie je zachován fragment obloučkového vlysu na severní straně presbytáře kostela. Kolem roku 1261, kdy se Přelouč stává městem, byl vystavěn kamenný gotický kostel.<ref>https://husitstvi.cz/galerie/pamatky-a-mista/prelouc-mista-souvisejici-s-dobou-husitskou/</ref> První písemný doklad o kostele a faře je listina z roku 1351, kdy je fara přiřazena k litomyšlské diecési. V roce 1397 papež Bonifác IX. přivtělil přeloučskou faru ke klášteru, tuto inkorporaci potvrdil v roce 1403, kdy kostel s farou byly povýšeny na převorství v čele s převorem. Z roku 1515 je dochován zvon Jakub o váze 886 kg. Po požáru v roce 1641, kdy se zřítil gotický strop, byl barokně přestavěn v roce 1646 a dostal nový oltář. Do roku 1680 se využíval v okolí kostela hřbitov, zbytky hřbitovní zdi byly odstraněny roku 1882. Z roku 1692 pochází barokní varhany, jejichž autorem je Abraham Starek z Lokte. V letech 1732-1734 byla na severní straně kostela přistavěna kaple. K další úpravě lodi došlo ve 2. polovině 18. století a v roce 1782 byly zhotoveny Josefem Kramolínem nástropní fresky s výjevy ze svatojakubské legendy na třech obloucích barokně zaklenutého stropu. Na západní straně byla v roce 1782 přistavena věž. Budova nové fary byla postavena roku 1809 po požáru města. V roce 1860 byl přestavěn presbytář podle návrhu architekta Schmoranze, o dva roky později byl pořízen nový hlavní oltář a dva pobočné oltáře. Roku 1884 byl kostel zrestaurován a znovu vysvěcen, z tohoto roku pochází dřevěná kazatelna od řezbáře Jan Kokeše ze Škrovádu u Slatiňan. V roce 2003 byla v sakristii objevena freska zobrazující sv. Petra a sv. Pavla z dílny mistra Theodorika kolem roku 1400. Při archeologickém výzkumu v roce 2008 byla odhalena románská zeď původního kostela.<ref>https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/kostry-deti-nasli-v-centru-mesta20080529.html</ref>
== Architektura ==
=== Exteriér ===
Kostel je gotická jednolodní stavba ze smíšeného kamenného a cihlového zdiva. Na jižní straně s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií, na severní s barokní kaplí. U západního průčelí s barokní hranolovou věží. Loď je podepřena opěráky na jižní a na severní straně. Barokní okna byla upravena při přestavbě v roce 1860, barevné vitráže oken byly pořízeny v letech 1884 – 1912. Na západní straně věže v přízemí je hlavní vchod se štukovým profilovaným portálem s klenákem a pasy s volutkami. Na všech třech stranách je věž jednoosá, v přízemí na jižní straně dvě okna podobná jako okna v lodi kostela, pod nimi je vždy slepé oválné okno. Věž je ukončena profilovanou hlavní římsou, nad níž se zvedá dvojitá helmová střecha se šestibokou lucernou, ukončená cibulovou stříškou s makovicí a křížkem na vrcholku. Uprostřed jižní strany lodi je boční vchod s hladkým obdélným ostěním. Presbytář s trojbokým závěrem má tři vysoká gotická okna s kružbami v závěru. K jižní stěně prebytáře přiléhá sakristie s pultovou střechou. Kaple na severní straně lodi je obdélná s okosenými severními nárožími a valbovou střechou. Střecha kostela je sedlová, nad závěrem s trojbokou valbou. Nad presbytářem je šestiboký sanktusník s lucernou a cibulovou střechou s makovicí a křížkem na vrcholku. Na severní straně věže je přistavěno válcové šnekové schodiště, osvětlené dvěma štěrbinovými okny, s nízkým vstupem zaklenutým stlačeným obloukem. Na venkovní jižní straně kostela jsou dva zazděné kamenné figurální náhrobky. Na jednom je neznámý rytíř ve zbroji s mečem a přilbou u pravé nohy. Na druhém malém náhrobku je čitelný nápis, že se jedná o dcerku faráře Karla Rubekuly z roku 1626.
=== Interiér ===
Presbytář je zaklenut jedním polem a kápěmi závěru křížové žebrové klenby se žebry o profilu hruškovce, která mají náběhy přímo ze stěn, s meziklenebním žebrem a paprsčitou klenbou závěru. Uprostřed klenebních polí jsou hladké kruhové svorníky. Na jižní straně presbytáře je hrotitý sanktuář s trojlistou kružbou v tympanonu. Do sakristie vede pravoúhlým portálem s přetínaným profilem ostění. Sakristie má obdélnou loď překlenutou křížem žebrové klenby a trojboce uzavřený presbytář, který je oddělen lomeným vítězným obloukem s ostěním s okosenými hranami, je zaklenut paprsčitou klenbu s hruškovými žebry. Na obou stranách závěru je po jednom úzkém lomeném okně s kružbami, na západní straně je románské okno s půlkruhovým záklenkem. Při průzkumu v roce 2003 byly zjištěny v sondách postavy dvou světců, které po restaurování maleb v roce 2009 byly identifikovány jako sv. Petr s klíčem v levé ruce a papežskou tiárou na hlavě a sv. Pavel s mečem rovněž v levé ruce. Postava sv. Pavla není dokončena a v dolní partii malby je pomocný nápis S. PAULU(S).<ref>https://zpp.npu.cz/clanek-6754</ref> Loď kostela je zaklenuta třemi poli pruských placek nesených plochými pilastry s římsovými hlavicemi. Podvěží, tvořící předsíň kostela, je zaklenuto českou plackou. Barokní kaple při severní straně lodi má vysoký vchod s půlkruhovým záklenkem, rámovaný profilovaným štukovým ostěním s klenákem. Je zaklenuta valeně s lunetami s naznačeným středním štukovým svorníkem a členěna štukovými pasy na hranách klenby, vybíhajícími z římsových úseků v koutech, nesených štukovými lisénami. Barokní zlacený oltář ze 17. století byl dříve hlavním oltář kostela. Stará zpovědnice pochází z 18. století a byla pravděpodobně pořízena společně s cechovními lavicemi. Na sever směřující barokní okno bylo v 70. letech 20. století opatřeno vitráží podle návrhu přeloučského rodáka Jindřicha Mahelky, akademického malíře, na kterém se nachází obraz světce sv. Vavřince s roštem.
Hlavnímu lodnímu oltáři z roku 1862 dominuje obraz barokního malíře Jana Jiřího Köppela z 18. století, který zobrazuje sv. Jakuba staršího, po stranách jsou sochy sv. Cyrila a Metoděje. Vyřezávané oltářní nástavce zhotovil řezbář Jan Kokeš ze Škrovádu u Slatiňan. Na bočním oltáři vpravo je obraz Jana Nepomuckého, vyřezávané sochy zobrazují sv. Václava a sv. Vojtěcha. Na levém bočním oltáři je obraz sv.Josefa, sochy patří sv. Petrovi a Pavlovi. Oba obrazy na postranních oltářích jsou dílem pražského malíře Antonína Lhoty. Čtrnáct obrazů křížové cesty z dílny Josefa Papáčka jsou zasazeny též v novogotických rámech a pochází z roku 1849.<ref>https://farnost-prelouc.estranky.cz/clanky/sprava-farnosti/prelouc/</ref>
Cechovní lavice s intarzovanými symboly cechů krejčích , tkalců, mlynářů a pekařů na bocích pocházejí z roku 1737. Ostatní vyřezávané lavice byly zakoupeny ze zrušeného kláštera v Sedlci u Kutné hory v roce 1785. Varhany byly zhotovené varhanářem Abrahamem Starckem z Lokte v roce 1692. Nástroj, zasazený do bohatě vyřezávané varhanní skříně, původně stával v bývalém kostele svatého Filipa a Jakuba v Kutné Hoře. Poté byly varhany roku 1732 přemístěny do nedalekého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Po zrušení kláštera roku 1786 byly varhany zakoupeny z pozůstalosti bývalého starosty Přelouče a následně převezeny do přeloučského kostela svatého Jakuba Staršího. O tzv. druhý manuál varhany rozšířil varhaník F. P. Horák z Kutné Hory.<ref>https://www.kampocesku.cz/clanek/19252/starobyle-varhany-v-prelouci</ref>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Kuča
| jméno1 = Karel
| titul = Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, VI. díl: Pro-Sto
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 204
| počet_stran = 880
| strany = 120-121
| isbn = 80-7277-040-3
}}</ref>
| |||