Česká Ves (Hustopeče): Porovnání verzí

Česká Ves tvořila původní osídlení prostoru Hustopečí. Ty jsou poprvé zmiňovány k roku 1247, nicméně zmínka se vztahuje k sídlu, které později získalo jméno Česká Ves a které se nachází pravém (západním) břehu říčky [[Štinkovka|Štinkovky]]. Jihozápadně od vesnice, na dnešním Homolím kopci (218 m n. m.), také pravděpodobně stával hrádek (během průzkumu nalezena keramika z konce 13. století). Jádro vsi tvořila [[ulicová vesnice|ulicovka]] vedoucí od Štinkovky jihozápadním směrem, dnešní Nádražní a Hradní ulice. Zřejmě na přelomu 13. a 14. století bylo na levém břehu říčky založeno nové městečko, které převzalo jméno Hustopeče, a ve kterém je k roku 1303 připomínán [[Kostel svatého Václava a svaté Anežky České|farní kostel]]. Ze staré vesnice, jež získala jméno Česká Ves, se tak stalo předměstské osídlení.<ref name="Samek">{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | odkaz na autora = Bohumil Samek | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 571–572 | isbn = 80-200-0474-2}}</ref> V první čtvrtině 19. století tvořila Českou Ves oboustranná zástavba dnešní ulice Nádražní a místy oboustranná, místy jednostranná zástavba dnešních ulic Svatopluka Čecha a Tábory. Západně od České Vsi vznikl roce 1886 [[Židovský hřbitov v Hustopečích|židovský hřbitov]]. Roku 1894 bylo na východním okraji předměstí vybudováno [[Hustopeče u Brna (železniční zastávka)|hustopečské nádraží]], koncová stanice [[Železniční trať Šakvice – Hustopeče u Brna|trati ze Šakvic]]. Na přelomu 19. a 20. století byly v katastru České Vsi postaveny [[Evangelický kostel (Hustopeče)|evangelický kostel]] (v domkařské zástavbě) a [[Kaple svatého Rocha (Hustopeče)|kaple svatého Rocha]] (v parku, nad Hustopečemi), severozápadně, v návaznosti na město, také budovy několika škol.

 

 

== Galerie ==