Doba ledová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Úvod dle zdrojů uvedených v referencích; odstranění info o Evropě a Sev. Americe - ve zdroji Geologický slovník neuvedeno
částečné vrácení zpět předchozí editace - vysvětlení bude v diskusi, doplnění zdrojů, drobné upřesnění
Řádek 19:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V užším smyslu, se za dobu ledovou, považuje periodickéobdobí výraznéperiodicky ochlazeníse zintenzivňujícího a slábnoucího chladného klimatu planetárního rozsahu v období [[ČtvrtohoryGeochronologická perioda|gelogické periodě]] [[kvartér]]u (v češtině též čtvrtohor). Opakovaně se střídají výkyvy chladnější, jež se nazývají [[glaciál]]y a teplejší - [[interglaciál]]y. ZaV nejvýznamnějšíglaciálech dobudocházelo ledovouk vrůstu tomtokontinentálních obdobíledových sepříkrovů považujezejména v [[MindelEvropa|mindelský glaciálEvropě]], kdy[[Severní seAmerika|Severní Americe]] a [[SkandinávieAsie|skandinávskýAsii]], ledoveczmohutněly rozšířiltéž horské ledovce.<ref>[http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?doba_ledova heslo Doba ledová; Geologická encyklopedie]</ref> Ve svém největším rozšíření zasahovaly ledovce až na jih [[Anglie]] a k hranici [[Český masiv|Českého masivu]]. Poslední doba ledová, tzv. [[Würm|würmský glaciál]], skončilaskončil 810&nbsp;000&nbsp;let před naším [[Letopočet|letopočtem]]. Příčiny střídání teplýchchladnějších a studenýchteplejších období, tzn. [[Dobaglaciál]]ů meziledová|doba meziledových[[interglaciál]]ů, ajakož dobi ledovýchpříčiny celkově relativně chladnějšího obdbobí v rámci historie Země nejsou přesně vysvětleny.<ref>{{Citace monografieelektronického periodika
| titul = Když světu vládl led
| url = https://www.prirodovedci.cz/storage/files/252/prirodovedci-2017-04-web-02.pdf
| datum přístupu = 2021-01-17
| příjmení = Mazuch
| jméno = Martin
| periodikum = Přírodovědci.cz
| vydavatel = Universita Karlova
}}</ref>
<ref>{{Citace monografie
| titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl
| vydavatel = Odeon, Euromedia Group
Řádek 30 ⟶ 39:
| isbn = 80-207-1062-0
}}</ref>
<ref>[http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl heslo Doba ledová; Geologická encyklopedie on-line]</ref>
 
== Historie výzkumu ==
Řádek 167 ⟶ 177:
[[Soubor:Mollweide_projection_SW.jpg|náhled|Současná poloha ledu (sezónní [[mořský led]] na Antarktidě není zobrazen).]]
 
[[geologický čas|Geologická éra]], do které spadají klimatické změny posledních ledových dob, se nazývá [[kenozoikum]]. [[stratigrafie|Stratigrafické]] členění této nejmladší geologické éry prošlo mnoha změnami, jelikož jde o&nbsp;klimaticky i&nbsp;geologicky velmi složité období. Dříve se kromě kenozoika používaly termíny [[třetihory|terciér (třetihory)]] a&nbsp;[[čtvrtohory|kvartér (čtvrtohory)]]. Pozdější výzkum však učinil tyto dva pojmy jako zavádějící a&nbsp;pro celé období od&nbsp;konce [[Mezozoikum|druhohor]] se začal používat termín [[kenozoikum]], které&nbsp;se dále dělí na&nbsp;starší [[paleogén]], mladší [[neogén]] a nejmladší [[kvartér]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Stratigrafická tabulka Geofyzikálního ústavu AV |url=http://www.ig.cas.cz/cz/o-nas/popularizace/geopark-sporilov/informacni-texty/stratigraficka-tabulka/ |datum přístupu=2013-04-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121209123231/http://www.ig.cas.cz/cz/o-nas/popularizace/geopark-sporilov/informacni-texty/stratigraficka-tabulka/ |datum archivace=2012-12-09 |nedostupné=ano }}</ref> Pojmu terciér - třetihory se však i&nbsp;nadále v&nbsp;odborné literatuře používá jako pomocné jednotky, která&nbsp;je dobře známa i&nbsp;laické veřejnosti.
 
Kvartér se dále dělí na&nbsp;starší [[pleistocén]] a&nbsp;mladší [[holocén]]. Mluvíme-li o&nbsp;dobách ledových, tak k&nbsp;těm docházelo zejména v&nbsp;průběhu pleistocénu. Spodní hranice tohoto období je stále předmětem diskusí. Jedna z&nbsp;teorií stanovuje začátek pleistocénu na&nbsp;dobu před 1,64–1,81&nbsp;miliony let, zatímco druhá až k&nbsp;hranici 2,58&nbsp;milionu let. V&nbsp;současnosti se oficiálně užívá pro&nbsp;přelom terciéru a kvartéru hranice před 2,588 milionu let. [[Holocén]], který trvá až do současnosti, je ale takřka jistě jen další z&nbsp;dob meziledových.<ref name="trek" /> Nicméně celý kvartér (pleistocén a holocén) lze považovat za dobu ledovou.<ref>http://www.geol-amu.org/notes/rs7-2-6.htm - Pleistocene glaciations</ref> Avšak [[Antarktida]] má led nepřetržitě 14 miliónů let, tedy déle než se předpokládalo.<ref>http://phys.org/news/2015-12-east-antarctic-ice-sheet-frozen.html - East Antarctic Ice Sheet has stayed frozen for 14 million years</ref> K poklesu teplot začalo docházet již před 34 milióny let, kdy se objevuje i [[vymírání eocén-oligocén]].
Řádek 264 ⟶ 274:
|}
 
== PříčinyMožné příčiny vzniku ledových dob ==
 
Procesy a příčiny vedoucí k přechodu do doby ledové respektive k jejímu konci (události, které jsou kvaziperiodické) nejsou dostatečně známy. Může jít také o souhru více vzájemně se ovlivňujících faktorů jako jsou tyto převážně uznávané: