Polární záře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m verze 19271871 uživatele 94.142.239.206 (diskuse) zrušena, rozbití textu značka: vrácení zpět |
úprava obr, gal., fmt refů |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Aurora Australis|tento=atmosférickém jevu|druhý=knize|stránka=Aurora Australis (kniha)}}
[[Soubor:Polarlicht 2.jpg|náhled|Polární záře nad Medvědím jezerem z [[Eielsonova letecká základna|letecké základny Eielson]] na [[Aljaška|Aljašce]]]]
'''Polární záře''' je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké [[atmosféra|atmosféře]] ve výškách od 80 do 100 km, nejčastěji kolem 100 km (v [[ionosféra|ionosféře]] – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů), někdy zasahující i do výšek několika set
[[Soubor:Aurora2.jpg|náhled|Polární záře]]▼
| titul = Study presents surprising explanation for differences in Southern and Northern Lights
[[Soubor:ZareNadIslandem.jpg|náhled|Polární záře nad Islandem]]▼
| url = https://phys.org/news/2019-01-explanation-differences-southern-northern.html
[[Soubor:Jupiter.Aurora.HST.UV.jpg|náhled|Polární záře nad [[Jupiter (planeta)|Jupiterem]], v ultrafialové části spektra.]]▼
| vydavatel = phys.org
| datum_přístupu = 2021-01-17
| jazyk = en
}}</ref>
▲'''Polární záře''' je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké [[atmosféra|atmosféře]] ve výškách od 80 do 100 km, nejčastěji kolem 100 km (v [[ionosféra|ionosféře]] – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů), někdy zasahující i do výšek několika set km. Je to jeden z hlavních jevů [[Vesmírné počasí|vesmírného počasí]]. Běžně se vyskytují v polárních oblastech (jižní záře – '''''aurora australis''''', severní záře – '''''aurora borealis'''''), zatímco ve středních zeměpisných šířkách a zejména v tropech jen výjimečně. Jižní a severní záře jsou mírně odlišné.<ref>https://phys.org/news/2019-01-explanation-differences-southern-northern.html - Study presents surprising explanation for differences in Southern and Northern Lights</ref>
Její jméno '''''Aurora Borealis''''' je složeno ze jména římské bohyně úsvitu '''Aurory''' a řeckého pojmenování severního větru '''Boreas'''. Toto jméno poprvé použil roku 1621 francouzský filozof [[Pierre Gassendi]].
== Stručný průběh jedné polární záře ==
[[Soubor:AuroraBuryatia.jpg|náhled|Polární záře]]Na [[Slunce|Slunci]] vznikají vlivem nerovností v magnetickém poli sluneční skvrny. U těchto skvrn vznikne jedna masivní [[protuberance]] (erupce). Mrak částic [[sluneční vítr|slunečního větru]] tvořený [[proton]]y, [[elektron]]y a [[částice alfa|alfa částicemi]] ([[plazmoid]]) letí [[vesmír]]em (rychlostí řádově 0,1 % [[rychlost světla|rychlosti světla]]), a pokud se na své cestě setká s magnetickým polem Země, tak ho ono pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům Země. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře. Vznikají i seismické vlny.<ref>
| titul = Alaskan seismometers record the northern lights | url = https://phys.org/news/2020-07-alaskan-seismometers-northern.html
| vydavatel = phys.org
| datum_přístupu = 2021-01-17
| jazyk = en
}}</ref>
== Vliv Slunce na polární záři ==
Řádek 24 ⟶ 30:
== Vliv magnetického pole Země na polární záři ==
[[Soubor:Structure of the magnetosphere-cs.svg|náhled|upright=1.5|Schéma magnetosféry Země]]Když se sluneční vítr setká s magnetickým polem Země, nastane zde interakce, jelikož složky slunečního větru mají své vlastní magnetické pole (protony a alfa částice jsou kladné, elektrony záporné). Většina je ho tedy odražena, ale část je zachycena a stáčí se v magnetickém poli po spirálách až k atmosféře.
== Interakce slunečního větru s atmosférou ==
A nyní se dostáváme přímo k jevu, který nazýváme polární září. Když se totiž konečně hrstka protonů, elektronů a alfa částic dostane skrz magnetické pole až k zemské atmosféře, jejich rychlost, potažmo energie, je stále o několik řádů větší, než energie okolních molekul ze zemské atmosféry. Částice slunečního větru se začnou srážet s molekulami atmosféry a při tom z nich vyrážejí elektrony, na jejichž místo se okamžitě obsazují jiné (viz fyzika atomového obalu). Při tomto ději se emituje elektromagnetické záření, které je ve viditelném spektru. Pro kyslík to je 558 nm (zelená barva) a 630 nm (červená barva)
| titul = AURORA (Aldebaran Group Expedition - Aurora 2002)
| url = https://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html
| vydavatel = Aldebaran
| datum_vydání = 2002
| datum_přístupu = 2021-01-17
}}</ref> Jedná se o [[doutnavý výboj]] ve tvaru proudových stěn.
== Místa s vysokou pravděpodobností výskytu ==
Řádek 42 ⟶ 54:
* Souostroví [[Špicberky]]
* [[Faerské ostrovy]]
== Galerie ==
<gallery mode="packed">
▲
</gallery>
== Odkazy ==
Řádek 49 ⟶ 68:
=== Externí odkazy ===
* {{Commons|Aurora}}
* {{Commonscat}}
* Článek - [https://www.pocasicz.cz/aktuality-o-pocasi/polarni-zare-2410/10-mist-na-svete-s-nejvyssi-pravdepodobnosti-vyskytu-polarnich-zari-2954 10 míst na světě s nejčastějším výskytem polárních září]
| |||