Cihla: Porovnání verzí

Běžné cihly se vytvrzují buďto působením žáru ve [[vypalovací pec]]i (pálené cihly) nebo v zemích s teplým podnebím se suší na slunci (nepálené druhy cihel). Mezi ně lze zahrnout i [[vepřovice]], což jsou sušené cihly, často s příměsí pilin nebo slámy pro zlepšení izolačních vlastností. V [[Česko|Česku]] se používaly až do 19. a 20. století. Podobnou technologií jako pálené cihly se v cihelnách z [[Cihlářská hlína|cihlářské hlíny]] vyrábějí také další stavební prvky, např. [[Střešní taška|střešní tašky]], [[meliorace|meliorační]] [[trubka (technika)|trubky]], ozdobné [[dlaždice]], cihlové tvárnice, [[hurdisky]] apod.

[[Soubor:Rathsdorf Altgaul Ziegelofen.jpg|náhled|Stará cihelna (pec) v Wriezen-RathsdorfuWriezen–Rathsdorfu v Německu]]

* Vysoká schopnost [[Akumulátor|akumulace tepla]]

* Klasický [[modulModulová koordinace|modulový]]ový formát

| '''Pevnost v tlaku''' || 15-8015–80 MPa

Rozměr cihel vychází z jedné [[stopa (jednotka délky)|stopy]], což je 12 [[palec (jednotka délky)Palec|palců]] -– 12" × 6" × 3". Rozdělením cihly získáme části nazývané:

* '''„devítka“''' -– 3/4 cihly = 9" -– také „tříčtvrtka“

* '''„půlka “''' -– 1/2 cihly

* '''„kvantlík“''' -– 1/4 cihly -– také „čtvrtka“

* '''„pásek“''' -– 1/2 cihly rozpůlené po délce

NF -– Normalformat -– mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly; 1 NF = cihla o rozměrech 250 x 120 x 65 mm. Děrované cihly se využívají ve stavebnictví zejména v zemích střední a východní Evropy (např. v České republice, na Slovensku, v Polsku, v Německu, v Rakousku, v Maďarsku aj.).

c. j. -– Cihelná jednotka -– [[Český statistický úřad]] (ČSÚ) používá (mimo dalších) označení Cihelná jednotka (c. j.) -– jde taktéž o cihlu o rozměrech 25 x 12 x 6,5 cm (1000 c. j. = 1,95 m³).

WF -– Waalformat -– mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly; 1 WF = cihla o rozměrech 210 x 100 x 50 mm. Lícové cihly se využívají ve stavebnictví zejména v zemích západní a severní Evropy a v USA (např. v Nizozemsku, v Belgii, ve Velké Británii aj.), v menší míře také v zemích střední a východní Evropy.

Pálená cihla [[Klinker|KLINKER]] bývá díky zvuku, který vydává při poklepu, označována někdy také jako zvonivka. Jedná se o lícovou cihlu vysoké kvality s nasákavostí do 6%. Cihla je vyráběna strojově. Tím je dáno, že má 3 strany pohledové a 1 technologickou na rozdíl od lícové cihly ražené, která má všechny 4 strany pohledové. Pálená cihla KLINKER je přírodní materiál vynikajících funkčních i technických vlastností. Cihly KLINKER je možné použít v interiéru i exteriéru, k řešení fasády rodinného domu či velkých objektů i jako povrchovou úpravu při zateplení fasády. Z cihel KLINKER můžete rovněž realizovat ploty a oplocení, komíny, krby atd.

Krom pálených cihel existují ještě další zdící (či konstrukční) prvky, kterým se běžně říká cihla, ačkoliv nemají s pálenou hlínou nic společného. Jsou to zejména cihly [[šamot]]ové a vápenopískové nebo cementové. První z nich se využívají tam, kde je potřeba odolnost proti žáru, u druhé z nich se cení jednak odolnost proti vlhku a přesné rozměry. Velmi těžké [[magnezit]]ové cihly, které vydrží vysoký žár (udává se 1800 °C), byly součásti konstrukce [[Akumulační kamna|akumulačních kamen]]. V nich nebyly spojeny maltou ale jen složeny uvnitř (obvykle kovové) konstrukce. Dnešní využití starých magnezitových cihel je rovněž pro konstrukci topidel -– zejména krbů.

Cihelné tvárnice se vyráběly již v ČSSR v cihelně v [[Číčenice|Číčenicích]] a mnoha dalších obcích (např. Týn nad Vltavou, Kostelec nad Orlicí, Lety u Písku, Novosedly na Moravě, Hostomice nad Bílinou, Řepov u Mladé Boleslavi, Holice v Čechách, Tuněchody u Chrudimi, Osík u Litomyšle, Přeštice u Plzně, Jivno, Mladá Vožice, Kunín, Hrachovec, Štíty, Dolní Bukovsko, Hevlín, Mískolesy u Náchoda, Krčín u Náchoda a další). V roce 1989 se v Československu nacházelo asi 117 cihelen. Dnes existuje více výrobců s ucelenými zdícími systémy. Jedná se o poměrně přesné výrobky z pálené hlíny, které se skládají z velkého množství vzduchových komůrek, případně ještě vyplněné dalšími izolačními materiály (minerální vata, polystyrenové kuličky). Umožňují rychlou stavbu a existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce. Lepí se obvykle speciální maltou, nebo pomocí pěnového polyuretanu. Mezi sebou se v jedné vodorovné řadě někdy skládají jen k sobě (na pero-drážkupero–drážku) bez malty. Zdivo z tohoto materiálu má dobrou izolační schopnost při částečném zachování tepelné akumulace, která je ovšem znatelně nižší než u cihel plných. Součástí zdících systémů jsou krom uvedeného i jiné výrobky jako jsou kovové kotvící prvky, kterými se zpevňují T spoje (například mezi příčkou a na ni kolmou obvodovou zdí), nebo různé hydroizolační pásy.

Samostatnou skupinou jsou tzv. '''zvonivky''' též známé pod názvem [[Klinker|klinkery]] nebo také ostře pálené či dvakrát pálené cihly. Jedná se o cihly vypálené na vysokou teplotu, případně pálené dvakrát, čímž získají na trvanlivosti. Udává se také, že byly při výrobě lisovány pod velkým tlakem. Jsou odolné proti vlhkosti, jsou mrazuvzdorné i žáruvzdorné (ne ale tak jako cihly šamotové). Též mají výrazně vyšší mechanickou odolnost. Používají se buď tam, kde je potřeba odolnost proti povětrnostním podmínkám (komíny, ploty, venkovní dlažba), nebo tam, kde se využije jejich vzhledu – stavby bez omítky, nebo jako prvek v interiéru – například krb.

Jejich většímu využití brání jejich vyšší cena, která je oproti běžné cihle několikanásobná. Vyrábějí se i v podobě obkladových pásů, které se na objekt lepí podobně jako dlaždice. V této podobě existují i rohové prvky, takže iluze cihelného zdiva je zcela dokonalá a také existují v řadě vzorů. Při práci s pravými zvonivkami je ale nutné dodržet určité technologické postupy, které běžný zedník nemusí ovládat a i složení malty má svoje specifika. Současní výrobci obvykle dodávají speciální maltu k těmto cihlám hotovou. Pokud se tyto postupy dodrží, má objekt z nich postavený velmi dlouhou trvanlivost. Ukázkou je například [[Stará čistírna odpadních vod (Praha-Bubeneč)|čistírna odpadních vod v Praze-BubenčiPraze–Bubenči]]<ref>http://www.novinky.cz/domaci/251459-nejstarsi-cistirna-odpadnich-vod-v-cesku-je-stale-funkcni.html</ref>.

== Nejznámější výrobciVýrobci cihel ==

'''* [[Wienerberger''']] – největší světová skupina výrobců cihel a jiných stavebních materiálů. V České republice působí pod názvem Wienerberger s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích. Součástí skupiny Wienerberger Česká republika se stala rovněž společnost TONDACH Česká republika s.r.o. produkující keramické střešní tašky, přičemž společnost TONDACH Česká republika zanikla fúzí se společností Wienerberger v roce 2019, avšak produktová značka střešní krytiny TONDACH je používána nadále.