Wikipedie

Literární noviny: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: sloučení infoboxu do {{tl|infobox - periodikum}} za použití AWB
m články neslouží k lustraci redaktorů, pokud to není hlavním předmětem sdělení + neutralizace obvinění
Řádek 30:
 
== Obnovení po roce 1989 ==
Ač název ukazuje na literární časopis, podstata tradice ''Literárních novin'' spočívala spíše v účasti [[spisovatel]]ů a [[intelektuál]]ů na společenské diskusi a v pojetí literatury jako živého společenského organismu, který úzce souvisí s ostatními uměními, vědami a politikou. ''Literární noviny'' byly obnoveny po takzvané [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v listopadu [[1989]]. První dva ročníky vycházely jako příloha [[Lidové noviny|Lidových novin]]. Od roku 1992 vycházejí samostatně.
 
Během devadesátých let převládlo zaměření spíše na literaturu v akademičtějším slova smyslu. Po nástupu spoluzakladatele [[Hnutí DUHA]] a šéfredaktora společensko-ekologického časopisu [[Sedmá generace]] [[Jakub Patočka|Jakuba Patočky]] do čela redakce se noviny rozšířily o akcent ekologicko-politický a často i radikální tón komentářů na tomto poli vyvolával četné kontroverze. V roce 2004 na protest proti malému zájmu [[Jakub Patočka|Jakuba Patočky]] o řízení časopisu opustilo jeho redakci jedenáct redaktorů.<ref>[http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/03/050307_cz_literarni_noviny_pckg.shtml Viz zpráva českého vysílání BBC.]</ref> [[Jakub Patočka]] nicméně ve funkci šéfredaktora setrval až do konce roku 2009.
 
Od roku [[2001]] patřila mezi [[mecenáš]]e Literárních novin Nadace [[Michael Kocáb|Michaela Kocába]] na podporu literatury.<ref>Oficiální životopis Michael Kocába na [http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/jan-fischer/michael-kocab-75058/ vlada.cz]</ref>
Řádek 38:
Po Společnosti pro Literární noviny převzalo v polovině roku [[2007]] vydávání listu brněnské Centrum pro média a demokracii. Od února 2009 bylo vydavatelem o. s. Právo, solidarita a informace vedené [[Jan Mládek|Janem Mládkem]], které předalo téhož roku vydávaní firmě Litmedia. Následně opustila list většina redaktorů a dalších zaměstnanců, převládajícím důvodem byla neochota spolupracovat s bývalými agenty komunistických tajných služeb.
 
Majoritním vlastníkem je [[Miroslav Pavel]], ředitel Československé televize v období 27. 11. 1989 – 10. 1. 1990 a někdejší mluvčí dvou komunistických premiérů [[Lubomír Štrougal|Lubomíra Štrougala]] a [[Ladislav Adamec|Ladislava Adamce]]. Šéfredaktorem byl [[Zbyněk Fiala (novinář)|Zbyněk Fiala]], evidovaný jako agent Státní bezpečnosti s krycím jménem Oto (soud rozhodl, že byl evidován neoprávněně), redaktorem Aleš Bluma – dlouholetý agent Státní bezpečnosti s krycími jmény Historik, André a Trnka, a dopisovatelem [[Oskar Krejčí]] – další dlouholetý agent Státní bezpečnosti s krycími jmény Oskar a Kaláb.
 
V červnu 2010 se šéfredaktorem stal Petr Bílek, který předtím vedl časopis ''[[Reflex]]''.<ref>https://denikreferendum.cz/clanek/5875-literarni-noviny-zcela-pohltil-miroslav-pavel</ref> Dnes se ''Literární noviny'' věnují převážně politickým, ekonomickým a obecně společenským tématům. Zrušena byla zvláštní příloha ''[[Nové knihy]]''. Mezi přispěvatele týdeníku patří či patřili například [[Tereza Spencerová]], [[Aleš Bluma]], [[Zbyněk Fiala(novinář)|Zbyněk Fiala]], [[Josef Brož (novinář)|Josef Brož]] nebo [[Petr Bílek (novinář)|Petr Bílek]]. V roce 2017 vznikla Akademie Literárních novin, která si vzala za cíl formou seminářů a přednášek dále vzdělávat zájemce o současnou českou a světovou literaturu, svět médií či tvůrčí psaní.<ref>https://www.mediaguru.cz/clanky/2017/03/pohled-do-historie-literarni-noviny-vychazeji-90-let/</ref>
 
OdPočátkem roku 20192020 spolupracovalybyly Literární noviny s jednímnovináři z největších čínských vládních deníků [[Kuang-ming žAktuálně.cz|'-pao]] a tiskly komunistickou propagandu, včetně článků, které píší přímo vládní novináři Číny. Po portálu [[Info'Aktualně.cz'']], jehožobviněni některéz texty„šíření okomunistické Číněpropagandy“, cobyprotože výsledekspolupracovaly svés prácejedním vykazovalaz PRnejvětších agenturačínských placenástátních společnostídeníků [[HomeKuang-ming Creditž'-pao]], šlo u Literárních novin o další případ placeného vylepšování obrazu Číny v českých médiích.<ref>[https://zpravy.aktualne.cz/domaci/literarni-noviny-cina-spoluprace/r~f68e6648316811eaa24cac1f6b220ee8/ Lukáš Valášek, Daniel Konrád, Literární noviny šíří čínskou propagandu. A Česko jim dává statisícové dotace, Aktuálně.cz, 27.1.2020]</ref>
 
==== Ekonomické problémy ====
Od ledna 2014 vycházely jako měsíčník. V roce 2016 nebyla Literárním novinám poskytnuta dotace, majitel reagoval zvýšením ceny na 59 Kč. Majitel zároveň uvedl, že je titul od okamžiku převzetí neustále vysoce ztrátový (i přes dotace v minulých letech). Za rok 2014 uvedl ztrátu 5,5 milionu Kč, 2013 skoro 8 milionů, v roce 2012 8 milionů, v letech 2011 a 2010 rekordních 11 milionů a za rok 2009 to bylo 5 milionů. Kumulovaná ztráta z vydávání Literárních novin v letech 2009 až 2014 tak činila cca 50 milionů Kč.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Media|jméno=News|titul=Literární noviny zdražují, nedostaly státní dotaci|periodikum=Médiář|url=http://www.mediar.cz/literarni-noviny-zdrazuji-nedostaly-statni-dotaci/|datum přístupu=2017-04-06}}</ref>
 
Neudělení dotace Ministerstva kultury odborná komise odboru umění, literatury a knihoven zdůvodnila tím, že "Literární„Literární noviny nejsou již dávno časopisem literárním, jejich název je zavádějící a obsahově jej nelze zařadit mezi zde podporovaná periodika. Tradice, ke které se časopis svým názvem hlásí, zde není již dlouho naplňována."“
 
I v listopadu 2018 byly Literární noviny stále nevýdělečné, provoz hradil z vlastních prostředků Miroslav Pavel.<ref>{{Citace periodika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Literární_noviny“