Atom: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravené chyby značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 26:
| objevil =
}}
'''Atom''' (z [[řečtina|řeckého]] ἄτομος, ''átomos'' – ''nedělitelný'') je
== Historický vývoj atomové teorie ==
[[Soubor:Rutherford atomic planetary model.svg|náhled|
První představy o atomu pocházejí z [[Starověké Řecko|antického Řecka]], ve kterém v [[5. století př. n. l.]] [[Démokritos]] představil [[filosofie|filosofickou]] teorii – [[atomismus]], podle které nelze [[hmota|hmotu]] dělit do nekonečna, neboť na nejnižší úrovni existují dále nedělitelné částice, které označil slovem ''atomos'' (ἄτομος). Podle této teorie je veškerá hmota složena z různě uspořádaných atomů různého druhu, které jsou nedělitelné, přičemž je nelze vytvářet ani ničit. Navíc se objevuje i myšlenka existence prázdného prostoru, kterým se mohou atomy pohybovat.<ref>http://www.osel.cz/10700-demokritos-jen-atomy-a-prazdno.html - Démokritos: Jen atomy a prázdno</ref>
Řádek 40:
=== Rutherfordův (planetární) model atomu ===
{{Viz též|Rutherfordův model atomu}}
Thomsonův model překonal na začátku [[20. století]] [[Ernest Rutherford]], který analýzou experimentů [[Johannes Wilhelm Geiger|Geigera]] a [[Ernest Marsden|Marsdena]] dokázal, že většina hmoty s kladným nábojem je umístěna ve velmi malém prostoru ve středu atomu.<ref>E. Rutherford, The Scattering of <math>\alpha</math> and <math>\beta</math> Particles by Matter and the Structure of the Atom, Philos. Mag, '''6''' (1911) 21, [http://mrmackenzie.co.uk/podpress_trac/feed/3110/0/Rutherford-paper.pdf PDF]</ref> To ho vedlo k ''[[Rutherfordův model atomu|Rutherfordově modelu]]'', podle kterého se atom skládá z kladně nabitého hutného [[atomové jádro|jádra]], kolem kterého obíhají záporně nabité elektrony obdobně jako [[planeta|planety]] obíhají [[Slunce]] (proto se tento model nazývá též ''planetární model atomu''). Později také zjistil, že jádro atomu [[vodík]]u je nejjednodušším jádrem, které je tvořeno jedinou částicí, přičemž tato částice je obsažena také v jádrech ostatních atomů. Tato částice se nazývá
Planetární model však trpěl mnoha zásadními nedostatky: například podle všech známých zákonů by elektricky nabité těleso (elektron) obíhající po kruhové či eliptické dráze muselo vysílat [[elektromagnetické záření]], čímž by ztrácelo [[energie|energii]] a ve velmi krátkém čase by se všechny elektrony spirálovitě zřítily do atomových jader.
Řádek 47:
=== Bohrův-Sommerfeldův model atomu ===
[[Soubor:Bohr Model.svg|náhled|
{{Viz též|Bohrův model atomu}}
Zásadní problémy Rutherfordova modelu překonala až nová [[Kvantová fyzika|kvantová teorie]], podle které je elektromagnetické záření vysíláno i pohlcováno po nedělitelných množstvích, [[kvantum|kvantech]]. V roce [[1913]] vytvořil [[Niels Bohr]] podle této teorie ''[[Bohrův model atomu]]''. Podle tohoto modelu obíhají elektrony atomové jádro jen na některých dovolených kruhových drahách, přičemž nemohou vyzařovat a spirálovitě padat do jádra, protože mezilehlé dráhy nejsou možné a vyzařování energie není spojité, mohou pouze za určitých podmínek jednorázovými změnami „přeskočit“ z jedné [[Elektronová konfigurace#Slupky a podslupky|energetické hladiny]] do jiné.
| |||