Búrské války: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Druhá búrská válka: Nesmyslný link - co jsou to "ztráty", ví každý, o tom se tu těžko někdy bude psát samostatné heslo značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[File:Mafikeng Second Boer War.jpg|thumb|300px|Búrové v zákopu u Mafekingu, 1899 za druhé búrské války]]
'''Búrské války''', [[Búrové|Búry]] označované jako války za svobodu, ([[16. prosinec]] [[1880]]–[[31. květen]] [[1902]]) jsou dvě války, které se odehrály mezi jihoafrickými republikami búrských osadníků ([[
== První búrská válka ==
{{viz též|První búrská válka}}
[[První búrská válka]] (1880–[[1881]]) propukla poté, co se [[Britové]] pokusili prosadit v praxi [[anexe|anexi]] Transvaalu, kterou [[sir]] [[Theophilus Shepstone]] vyhlásil v roce [[1877]] (čtyřleté zdržení bylo zapříčiněno zejména válkou mezi Angličany a [[Zulové|Zuly]]). Britské jednotky byly po řadě větších i menších neúspěchů poraženy v [[bitva na hoře Majuba|bitvě na hoře Majuba]], v níž padl i velitel britských jednotek v Jižní [[Afrika|Africe]] generál [[George Pomeroy Colley]] a [[23. březen|23. března]] [[1881]] válka skončila, když Británie akceptovala búrskou samosprávu pod (čistě teoretickým) britským dohledem.
Řádek 9:
{{viz též|Druhá búrská válka}}
[[Soubor:Boercamp1.jpg|thumb|300px|right|Búrské ženy a děti v britském koncentračním táboře během Búrské války (kolem roku 1900).]]
Druhá válka propukla v roce [[1899]] poté, co Búrové definitivně odmítli udělit občanství (a tudíž i patřičná občanská práva) Britům, kteří se do země valili od roku [[1887]], kdy se v ní našla bohatá ložiska [[zlato|zlata]]. Boje zahájili Búrové poté, co Velká Británie odmítla stáhnout nové vojenské jednotky ohrožující hranice [[Búrské republiky|búrských republik]]. Klasická [[válka]] (1899–[[1900]]), v níž Britové zpočátku utrpěli několik ostudných porážek, aby se nakonec prosadili díky obrovské materiální a početní převaze, byla nahrazena [[Partyzánská válka|gerilovou válkou]] (1900–1902). Tu nakonec Británie vyhrála jen za cenu nasazení téměř 500 000 mužů (celá populace Búrů zahrnovala pouze 85 000 dospělých mužů), obrovských ztrát a použití extrémně brutálních metod (v dnešní době by je [[mezinárodní právo]] vyhodnotilo jako [[válečný zločin|válečné zločiny]] a [[zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]]), které značně zdiskreditovaly myšlenku, že Britové přinášejí koloniím civilizaci. Asi nejdiskutovanější byla [[taktika spálené země]] a vytváření [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] pro téměř všechny búrské obyvatele búrských republik (včetně žen a dětí), což někteří moderní autoři označují vzhledem k podmínkám v nich panujících za jednání s charakterem [[genocida|genocidy]]. Byly zde však i další „nešťastné okolnosti“ jako [[mučení]] a zabíjení zajatců či vyzbrojení 10 000 domorodců [[kmen (sociologie)|kmene]] [[Bantu]] moderními [[zbraň|zbraněmi]]. Nutno ovšem říci, že řada Búrů se těmto metodám přizpůsobila.
Druhá búrská válka skončila kapitulací Búrů v roce 1902, která znamenala zánik búrských republik. Bylo jim přitom přislíbeno, že se jim v budoucnu dostane rozsáhlé samosprávy. Slib byl částečně naplněn v roce [[1910]] vytvořením [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]].
| |||