Rosný bod: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Definice: math typogr. |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
== Definice ==
Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným, aniž by mu byla dodána vodní pára zvnějšku.<ref>DVOŘÁK, P.: Zlepšení metod předpovědi termické konvekce pro účely letecké meteorologie, rigorózní práce, ČHMÚ Praha, 2008</ref> Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, vzniká například [[rosa]] nebo [[mlha]]. Při relativní vlhkosti menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu, který se nazývá deficit teploty rosného bodu, je tím větší, čím je menší relativní vlhkost. V pozorovatelské praxi se určuje zpravidla z psychrometrických tabulek pomocí tlaku vodní páry. Na termodynamických diagramech lze teplotu rosného bodu v dané tlakové hladině přibližně určit takto: nalezneme průsečík suché adiabaty, vycházející ze suché teploty, a nasycené adiabaty, jež vychází z teploty vlhkého teploměru. Z tohoto průsečíku sestoupíme po příslušné izogramě do výchozí tlakové hladiny, kde přečteme teplotu rosného bodu. Lze ji též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou patří k základním charakteristikám vlhkosti vzduchu a zakresluje se do [[Meteorologická mapa|synoptických map]] a [[Aerologie|aerologických]] diagramů. Využívá se v řadě empirických vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.<ref>kolektiv autorů: ''Meteorologický slovník výkladový a terminologický'', MŽP Praha, 1993, str. 330</ref> Vztah mezi teplotou vzduchu, teplotou rosného bodu a relativní vlhkostí uvádí např.<ref>http://mysite.du.edu/~etuttle/weather/atphys.htm</ref> jako upravenou [[Clausius-Clapeyronova rovnice|Clausius-Clapeyronovu rovnici]]:
<math>E=E_{0}.\exp(-L/R(1/T-1/273,16))</math>
<!-- E = E<sub>0</sub> exp [-L/R (1/T – 1/273,16)] -->
kde E značí [[parciální tlak]] [[nasycené vodní páry]] při teplotě T (v [[
== Výpočet rosného bodu z teploty a vlhkosti ==
Řádek 28 ⟶ 27:
== Příklad ==
Při sprchování v koupelně se sice mění teplota vzduchu (použitím studené vody může i klesat), hlavně ale odparem vody roste vzdušná vlhkost, čímž stoupá rosný bod. Jakmile rosný bod dosáhne teploty nějakého povrchu v místnosti, začne na takovém povrchu voda [[Kapalnění|kondenzovat]]. Lze to sledovat například na [[zrcadlo|zrcadle]], jehož teplota je nižší než hodnota rosného bodu. Zrcadlo se zarosí. Jakmile se zrcadlo zahřeje na okolní teplotu (přesněji na teplotu vyšší, než je hodnota rosného bodu)
== Vnímání výše rosného bodu pro člověka ==
Řádek 63 ⟶ 62:
| <10 °C
| Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní
| 30 %
|}
''Zdroj: [http://www.shorstmeyer.com/wxfaqs/humidity/humidity.html]''
Řádek 69 ⟶ 68:
== Rosný bod z hlediska zdravotní nezávadnosti vnitřního prostředí stavby ==
Rosící se okno bývá spolehlivý indikátor zvýšené vlhkosti v interiéru. Rám okna, ale i zasklení
{| class="wikitable"
|