|
'''Augusto José Ramón Pinochet Ugarte''' ([[25. listopad]]u [[1915]] [[Valparaíso]] – [[10. prosinec|10. prosince]] [[2006]] [[Santiago de Chile]]) byl vůdce [[Chile|chilské]] pravicové vojenské junty a později i [[prezident]], vládnoucí v [[Chile]] v letech [[1973]] až [[1990]]. Protože Pinochet od počátku své vlády ovládal moc zákonodárnou i výkonnou a jeho režim rozsáhle porušoval [[lidská práva]], lze jej označit za [[Diktatura|diktátora]].
== Život ==
== Státní převrat a vláda vojenské junty ==
=== Mládí ===
{{Podrobně|Vojenská diktatura v Chile}}
{{pahýl část}}
=== Vojenská kariéra ===
{{pahýl část}}
=== Státní převrat a počátek vojenské junty ===
K moci se Pinochet dostal během násilného vojenského převratu v září 1973,<ref>Vysílání Československého rozhlasu, stanice Praha 1, 11. září 1973, se záznamy střelby z [[kulomet]]ů vojenského letectva.</ref> během kterého byl sesazen tehdejší demokraticky zvolený prezident [[Salvador Allende]]. Státní převrat byl obhajován údajným ohrožením [[demokracie]] a zhroucením [[Ekonomika|ekonomiky]].
Postoj armády nebyl jednotný. Proti státnímu převratu se rozhodně stavěl tehdejší vrchní velitel generál [[Carlos Prats]] a zprvu i jeho zástupce Augusto Pinochet; oba zmařili puč v červnu 1973.<ref name="finmag">{{Citace periodika
K moci se Pinochet dostal během násilného vojenského převratu v září 1973.<ref>Vysílání Československého rozhlasu, stanice Praha 1, 11. září 1973, se záznamy střelby z [[kulomet]]ů vojenského letectva.</ref> Převratem byl sesazen tehdejší demokraticky zvolený prezident Chile [[Salvador Allende]], který během bombardování prezidentského paláce [[La Moneda]] spáchal sebevraždu puškou AK 47 jemu darovanou [[Fidel Castro|Fidelem Castro]] (podle spekulativních verzí byl Allende zabit).
| příjmení =
| jméno =
| titul = Augusto Pinochet: Padouch, nebo hrdina?
| periodikum = finmag.penize.cz
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs
| url = http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina
| datum přístupu = 2017-02-26
| datum =
}}</ref> Po odstoupení generála Pratse se stal Pinochet novým vrchním velitelem armády (jmenoval jej prezident Allende) a 23. srpna 1973 napadl důstojníky,{{Doplňte zdroj}} kteří byli považováni za zastánce řešení vojenským převratem, a vyzval je k rezignaci. Mezi důstojníky, kteří byli zainteresováni na přípravě puče, nepanovala jednota, jak a zda vůbec Pinocheta o puči informovat, případně jak s ním po puči naložit. Těsně před pučem rezignovali další významní generálové [[Juan Manuel Guillermo Contreras Sepúlveda|Manuel Contreras Sepúlveda]] (velitel jednotek v Santiagu) a Pickering. Pinochet nahradil Contrerase Sepúlvedu generálem [[Herman Brady Roche|Hermanem Bradym]], který byl znám spíše levicovými názory a byl považován za přívržence Lidové jednoty. Allende jmenoval Pinocheta vrchním velitelem armády 23. srpna 1973. Den poté opozice s podporou křesťanských demokratů v Poslanecké sněmovna Chile schválila rezoluci, kterou prezidenta Allendeho, ministry, policii a armádu vyzývala „k okamžitému ukončení porušování ústavy“. Prohlášení reagovalo na otevřenou stížnost ústavního soudu, který kritizoval vládu za to, že není schopná zajistit bezpečnost země. Ústavní soud tím reagoval na událost z června 1973, kdy se člen armády Roberto Souper Onfray pokusil s tankem o vládní převrat a zabil přitom na 22 civilistů. Allende reagoval tím, že ústavu dodržuje a snahy opozicí ovládaným parlamentem odsoudil jako podněcování k dalšímu převratu a občanské válce.
Přípravy na puč probíhaly v době, kdy byl opozicí připravován lidový plebiscit, který měl podpořit nebo odmítnout Allendovu politiku, přestože Allende vyhrál prezidentské volby, které se konaly v roce 1970. Konání plebiscitu zmařili poslanci za Socialistickou stranu, za kterou byl Allende zvolen prezidentem. Samotný Pinochet vojenský převrat stále ještě odmítal, k pučistům se přidal až několik dnů před jeho uskutečněním.<ref name="lidovky">{{Citace elektronického periodika
Jako první [[Socialismus|socialistický]] prezident země prosazoval Allende znárodňování některých podniků a silnou orientaci na [[Kuba|Kubu]] a další země tzv. socialistického (komunistického) bloku.<ref name="Allende">Chilané už nepovažují Pinocheta za spasitele. Je to pro ně diktátor. ''[[Idnes.cz]]'', [http://zpravy.idnes.cz/40-let-od-pinochetova-puce-0xb-/zahranicni.aspx?c=A130911_170850_zahranicni_mlb], 11. září 2013.</ref> Allende začal ihned po svém zvolení hlavou země v roce 1970 naplňovat socialistickou politiku: prováděl rozsáhlé sociální reformy a znárodnil největší společnost na těžbu mědi na světě (''[[Codelco]]'', která však zůstala ve státním vlastnictví i „za Pinocheta“), ale také řadu dalších firem; vyvlastnil některé velkostatkáře a kolektivizoval zemědělskou půdu; vyplýtval na různé projekty státní měnovou rezervu.<ref>http://kushnirs.org/macroeconomics/gdp/gdp_chile.html#t1 {{Wayback|url=http://kushnirs.org/macroeconomics/gdp/gdp_chile.html#t1 |date=20131029184404 }} Gross domestic product (GDP); Chile; 1970–2014</ref> Podle kritiků Allendeho byly výsledkem socialistických experimentů kolaps ekonomiky, nedostatek zboží a také potravin, zavedení přídělového systému, občanské nepokoje a údajné protiústavní kroky (podle 7 000 soudních rozhodnutí byly vládou porušovány zákony),<ref>{{Citace periodika|titul=Allende: Leftist martyr myth - Patriot Update|periodikum=Patriot Update|datum=2011-07-15|jazyk=en-US|url=http://patriotupdate.com/allende-leftist-martyr-myth/|datum přístupu=2017-02-26}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Byly zaznamenány teroristické útoky levicových radikálů včetně [[Guerilla|guerill]], tehdy v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] často podporovaných [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a zvláště Kubou,<ref>{{Citace periodika|titul=KOMENTÁŘ: Dvojí metr na diktátory? - Jiří Pehe|periodikum=Novinky.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.novinky.cz/komentare/368486-komentar-dvoji-metr-na-diktatory-jiri-pehe.html|datum přístupu=2017-02-26}}</ref> a růst násilí v zemi. V roce 1973 Allende vyhlásil v celém Chile výjimečný stav, poté co do určité míry ztratil kontrolu nad zemí a levicové bojůvky „znárodňovaly“ a vyvlastňovaly bez opory v zákonech.<ref name="mendelu" /><ref>Chalupa (1999), s. 439.</ref><ref name="lidovky">{{Citace elektronického periodika|titul=Pinochetův režim: ekonomická stabilita, jíž padly za oběť tisíce lidí {{!}} Svět|periodikum=Lidovky.cz|url=http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl|datum vydání=2013-09-11|datum přístupu=2017-02-26}}</ref> [[Inflace]] již v roce 1972 dosáhla 140 %, meziroční inflace přesáhla v srpnu 1973 300 %, v říjnu (po převratu) dosáhla 1000 %. V zemi se v průběhu roku 1973 schylovalo k občanské válce.<ref name="finmag">{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Augusto Pinochet: Padouch, nebo hrdina?|periodikum=finmag.penize.cz|datum=|ročník=|číslo=|strany=|jazyk=cs|url=http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina|datum přístupu=2017-02-26}}</ref><ref name="mendelu">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Žídek | jméno = L. | instituce = Mendelova zemědělská a lsnická univerzita v Brně | odkaz na instituci = Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně | titul = Chilská ekonomika za Pinocheta | url = http://acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2005053030225.pdf | typ práce = sborník | vedoucí = Adam | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2004 | počet stran = 16 | strany = | datum přístupu = 2004-12-21 | poznámka = | jazyk =}}</ref><ref name="is.muni">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Kraus | jméno = Josef | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií | odkaz na instituci = Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity | titul = Pinochetovo Chile – případová studie autoritativního režimu | url = http://is.muni.cz/th/144106/fss_b/Pinochetovo_Chile.doc | typ práce = bakalářská práce | vedoucí = Stanislav Balík | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2007 | počet stran = 36 | strany = 7 | datum přístupu = 2016-06-05 | poznámka = | jazyk =}}</ref>
| titul = Pinochetův režim: ekonomická stabilita, jíž padly za oběť tisíce lidí {{!}} Svět
| periodikum = Lidovky.cz
| url = http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl
| datum vydání = 2013-09-11
| datum přístupu = 2017-02-26
}}</ref> Těsně před převratem a během vojenského zásahu se však postavil do jeho čela. Spolupracovali s ním mj. generálové José Toribio Merino Castro, Gustavo Leigh a César Mendoza.
Podle svědků měl Allende v úmyslu 11. září vyhlásit [[referendum]] o svém setrvání ve funkci, aby tak zabránil občanské válce a zmírnil napětí, což už nicméně nestihl, kvůli úspěšnému vojenskému puči.<ref>{{Citace periodika
Postoj armády nebyl jednotný. Proti státnímu převratu se rozhodně stavěl tehdejší vrchní velitel generál [[Carlos Prats]] a zprvu i jeho zástupce Augusto Pinochet; oba zmařili puč v červnu 1973.<ref name="finmag" /> Po odstoupení generála Pratse se stal Pinochet novým vrchním velitelem armády (jmenoval jej prezident Allende) a 23. srpna 1973 napadl důstojníky{{Doplňte zdroj}}, kteří byli považováni za zastánce řešení vojenským převratem, a vyzval je k rezignaci. Mezi důstojníky, kteří byli zainteresováni na přípravě puče, nepanovala jednota, jak a zda vůbec Pinocheta o puči informovat, případně jak s ním po puči naložit. Těsně před pučem rezignovali další významní generálové [[Juan Manuel Guillermo Contreras Sepúlveda|Manuel Contreras Sepúlveda]] (velitel jednotek v Santiagu) a Pickering. Pinochet nahradil Contrerase Sepúlvedu generálem [[Herman Brady Roche|Hermanem Bradym]], který byl znám spíše levicovými názory a byl považován za přívržence Lidové jednoty. Allende jmenoval Pinocheta vrchním velitelem armády 23. srpna 1973. Den poté Poslanecká sněmovna Chile schválila rezoluci o neschopnosti vlády dodržovat ústavu země. Přípravy na puč probíhaly v době, kdy byl připravován lidový plebiscit, který měl podpořit nebo odmítnout Allendovu politiku. Konání plebiscitu zmařili poslanci za Socialistickou stranu, za kterou byl Allende zvolen prezidentem. Samotný Pinochet vojenský převrat stále ještě odmítal, k pučistům se přidal až několik dnů před jeho uskutečněním.<ref name="lidovky" /> Těsně před převratem a během vojenského zásahu se však postavil do jeho čela. Spolupracovali s ním mj. generálové José Toribio Merino Castro, Gustavo Leigh a César Mendoza.
| titul = LE JOUR MÊME DU COUP D'ÉTAT MILITAIRE Allende devait annoncer un plébiscite sur le maintien des institutions démocratiques
| periodikum = Le Monde.fr
Vojenský převrat ukončil období napjatých vztahů mezi Chile a [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] (USA), které prostřednictvím [[Central Intelligence Agency]] (CIA) přímo podporovaly snahu o zbavení moci Allendeho,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=CIA Activities in Chile|url=https://www.cia.gov/library/reports/general-reports-1/chile/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-18}}</ref><ref name="rfr1">{{Citace elektronické monografie|titul=Jaroslav Šonka: Pinochet a Chile. 40 let od vojenského puče|url=http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/1256230|datum přístupu=2016-08-19}}</ref> podle novějších mj. [[Polsko|polských]] zdrojů přímo podporovaného ze strany SSSR,<ref name=":0">{{Citace periodika|titul=Dostawał pieniądze od KGB. Polska Agencja Prasowa przemilcza ten fakt|periodikum=Informacje, publicystyka, wiadomości, opinie {{!}} niezalezna.pl|jazyk=pl|url=http://niezalezna.pl/45844-dostawal-pieniadze-od-kgb-polska-agencja-prasowa-przemilcza-ten-fakt|datum přístupu=2017-02-26}}</ref><ref>{{Cytuj stronę |url=http://www.wprost.pl/ar/129003/Salvador-Allende-agentem-KGB/ |tytuł=Salvador Allende agentem KGB |data=2008-05-03 |opublikowane=Wprost.pl}}</ref><ref name="pl">{{Citace periodika|příjmení=Cenckiewicz|jméno=Slawomir|příjmení2=Gontarczyk|jméno2=Piotr|titul=Agent Allende|periodikum=WPROST.pl|datum=2008-05-04|jazyk=pl-PL|url=https://www.wprost.pl/tygodnik/129061/Agent-Allende.html|datum přístupu=2017-02-26}}</ref> „aby tak zabránily šíření komunismu v oblasti Latinské Ameriky“.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Potlačil Pinochet demokracii v Chile, nebo zabránil nástupu ještě horšího režimu?|url=http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/potlacil-pinochet-demokracii-v-chile-nebo-zabranil-nastupu-jeste-horsiho-rezimu--1566555|datum přístupu=2016-08-19}}</ref> USA měly v Chile také nemalé finanční zájmy.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=News|jméno=[[ABC]]|titul=CIA Admits Involvement in Chile|periodikum=ABC News|url=http://abcnews.go.com/International/story?id=82588&page=1|datum vydání=2006-01-06|datum přístupu=2016-08-16}}</ref> Do příprav státního převratu byla podle zdrojů zapojena i [[Austrálie|australská]] tajná služba.
| datum vydání = 1973-09-29
| jazyk = fr
| url = https://www.lemonde.fr/archives/article/1973/09/29/le-jour-meme-du-coup-d-etat-militaire-allende-devait-annoncer-un-plebiscite-sur-le-maintien-des-institutions-democratiques_3097726_1819218.html
| datum přístupu = 2020-09-17
}}</ref> Někteří historici jeho snahu o vyvolání referenda rozporují.
[[Soubor:A. Pinochet Stamp.jpg|thumb|upright|vlevo|Fotografie z období Pinochetovy vlády]]
[[Soubor:Augusto_Pinochet_y_Eugenia_Garrido.jpg|náhled|Pinochet s manželkou, [[Eugenia Garrido]]]]
[[Soubor:Reunión Pinochet - Kissinger.jpg|thumb|vlevo|Pinochet a americký ministr zahraničí [[Henry Kissinger]] v roce 1976]]
Vojenský převrat byl přímo podporován americkou vládou skrze CIA, která měla v probíhající [[Studená válka|studené válce]] na Allendeho sesazení, jakožto socialisty, zájem již od jeho zvolení.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:A. Pinochet Stamp.jpg|thumb|Fotografie z období Pinochetovy vlády]]
| titul = “Allende Wins”
[[Soubor:Augusto Pinochet y Eugenia Garrido.jpg|thumb|vlevo|Pinochet s manželkou, [[Eugenia Garrido]]]]
| periodikum = National Security Archive
[[Soubor:Feretro Pinochet.jpg|thumb|Pinochetův pohřeb]]
| url = https://nsarchive.gwu.edu/briefing-book/chile/2020-09-04/allende-wins
| datum vydání = 2020-09-03
[[11. září]] [[1973]] jednotky armády a vojenská letadla zaútočily na prezidentský palác [[La Moneda]]. Moc ve státě převzala vojenská [[junta]] pod vedením generála Augusta Pinocheta. Prezident Salvador Allende byl později nalezen mrtvý (spáchal sebevraždu). Během obléhání paláce byl zabit nebo zraněn velký počet civilistů a mnoho jich bylo uvězněno.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Biography.com|url=http://www.biography.com/people/salvador-allende-37231|vydavatel=Biography.com Editors|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-18}}</ref> Vojenská junta okamžitě pozastavila platnost chilské [[Ústava|ústavy]], rozpustila [[parlament]], zavedla přísnou [[Cenzura|cenzuru]], pozastavila činnost politických stran, zvláště těch, které tvořily Allendeho koalici [[Lidová jednota|Lidové jednoty]] (''Unidad Popular''), a znemožnila prakticky veškeré legální politické aktivity v zemi. Pinochetova junta (''pronunciamiento militar'') a zejména její tajná policie DINA (1973–1977), rozpoutaly kampaň teroru proti oponentům z řad socialistů, tzv. miristů (MIR, ''Movimiendo Izquierdo Revolucionario'', Hnutí revoluční levice), komunistů a dalších opozičních politiků a disidentů. Několik tisíc Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo, 27 000–30 000 lidí bylo uvězněno a mnozí byli mučeni. Mnoho lidí bylo vypovězeno ze země a přijímáno v zahraničí, zejména ve [[Švédsko|Švédsku]], v [[Itálie|Itálii]], ve [[Francie|Francii]], v SSSR a zemích bývalého východního bloku. Před rokem 1975 přijímala politické emigranty z Chile i [[Argentina]]. Často byli pronásledování chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. [[Operace Kondor]]. Na potírání opozice dostával Pinochetův režim finanční podporu a dary zejména z USA i dalších zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Pinochet dostával od USA miliony na likvidaci oponentů|url=http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/145399|datum přístupu=2016-08-19}}</ref> Vedle nenásilné opozice existoval i ozbrojený odpor proti diktatuře, vedený ilegální Komunistickou stranou a [[Lidová fronta Manuela Rodrígueze|Lidovou frontou Manuela Rodrígueze]] (FPMR). Souhrnná zpráva tzv. Rettigovy komise, vytvořené z Pinochetových odpůrců i stoupenců pod oficiálním názvem „Národní komise pravdy a usmíření“, z roku 1990 uvádí počet 2 279 obětí (146 osob odsouzeno válečným tribunálem k trestu smrti, 131 lidí zemřelo během střetů při demonstracích, 101 osob zastřeleno při pokusech o útěk, 39 osob zemřelo během přestřelek, 90 osob bylo zabito soukromými osobami, 815 dalších úmrtí a 957 zmizelých).<ref name="aktuality">{{Citace periodika|příjmení=Azet.sk|titul=Komentár: Pinochet - štátnik a vlastenec|periodikum=aktuality.sk|jazyk=sk|url=http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/|datum přístupu=2017-02-26}}</ref><ref name="rettigreport.en">{{Citace elektronického periodika |titul=Report of the Chilean National Commission on Truth and Reconciliation |url=http://www.usip.org/files/resources/collections/truth_commissions/Chile90-Report/Chile90-Report.pdf |datum přístupu=2016-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130201141603/http://www.usip.org/files/resources/collections/truth_commissions/Chile90-Report/Chile90-Report.pdf |datum archivace=2013-02-01 |nedostupné=ano }}</ref> Následná vyšetřování komisí zřízených prezidentem [[Ricardo Lagos|Ricardem Lagosem]] i jeho nástupkyní [[Michelle Bacheletová|Michelle Bacheletovou]] odhalila v letech 2004 a 2011 další případy. Celkový počet obětí perzekuce uznaný v roce 2011 vládou prezidenta [[Sebastián Piñera|Sebastiána Piñery]] činil 40 018 osob, z toho 3 065 zabitých nebo násilně zmizelých.<ref>{{Citace periodika|titul=Chile recognises 9,800 more victims of Pinochet's rule|periodikum=BBC News|datum=2011-08-18|jazyk=en-GB|url=http://www.bbc.com/news/world-latin-america-14584095|datum přístupu=2017-02-26}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-09-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = After 50 years, documents point to Nixon's order to topple Allende in Chile
| periodikum = Plataforma Media
| url = https://www.plataformamedia.com/en/2020/09/16/after-50-years-documents-point-to-nixons-order-to-topple-allende-in-chile/
| datum vydání = 2020-09-16
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2020-09-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=News|jméno=[[ABC]]|titul=CIA Admits Involvement in Chile|periodikum=ABC News|url=http://abcnews.go.com/International/story?id=82588&page=1|datum vydání=2006-01-06|datum přístupu=2016-08-16}}</ref> Do příprav státního převratu byla podle zdrojů zapojena i [[Austrálie|australská]] tajná služba. Dne [[11. září]] [[1973]] jednotky armády a vojenská letadla zaútočily na prezidentský palác [[La Moneda]]. Moc ve státě převzala vojenská [[junta]] pod vedením generála Augusta Pinocheta. Prezident Salvador Allende byl později nalezen mrtvý (spáchal sebevraždu). Během obléhání paláce byl zabit nebo zraněn velký počet civilistů a mnoho jich bylo uvězněno.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Biography.com|url=http://www.biography.com/people/salvador-allende-37231|vydavatel=Biography.com Editors|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-18}}</ref> Vojenská junta okamžitě pozastavila platnost chilské [[Ústava|ústavy]], rozpustila [[parlament]], zavedla přísnou [[Cenzura|cenzuru]], pozastavila činnost politických stran, zvláště těch, které tvořily Allendeho koalici [[Lidová jednota|Lidové jednoty]] (''Unidad Popular''), a znemožnila prakticky veškeré legální politické aktivity v zemi. Pinochetova junta (''pronunciamiento militar'') a zejména její tajná policie DINA (1973–1977), rozpoutaly kampaň teroru proti oponentům z řad socialistů, tzv. miristů (MIR, ''Movimiendo Izquierdo Revolucionario'', Hnutí revoluční levice), komunistů a dalších opozičních politiků a disidentů. Několik tisíc Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo, 27 000–30 000 lidí bylo uvězněno a mnozí byli mučeni. Mnoho lidí bylo vypovězeno ze země a přijímáno v zahraničí, zejména ve [[Švédsko|Švédsku]], v [[Itálie|Itálii]], ve [[Francie|Francii]], v SSSR a zemích bývalého východního bloku. Před rokem 1975 přijímala politické emigranty z Chile i [[Argentina]]. Často byli pronásledování chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. [[Operace Kondor]]. Na potírání opozice dostával Pinochetův režim finanční podporu a dary zejména z USA i dalších zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Pinochet dostával od USA miliony na likvidaci oponentů|url=http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/145399|datum přístupu=2016-08-19}}</ref> Vedle nenásilné opozice existoval i ozbrojený odpor proti diktatuře, vedený ilegální Komunistickou stranou a [[Lidová fronta Manuela Rodrígueze|Lidovou frontou Manuela Rodrígueze]] (FPMR). Souhrnná zpráva tzv. Rettigovy komise, vytvořené z Pinochetových odpůrců i stoupenců pod oficiálním názvem „Národní komise pravdy a usmíření“, z roku 1990 uvádí počet 2 279 obětí (146 osob odsouzeno válečným tribunálem k trestu smrti, 131 lidí zemřelo během střetů při demonstracích, 101 osob zastřeleno při pokusech o útěk, 39 osob zemřelo během přestřelek, 90 osob bylo zabito soukromými osobami, 815 dalších úmrtí a 957 zmizelých).<ref name="aktuality">{{Citace periodika|příjmení=Azet.sk|titul=Komentár: Pinochet - štátnik a vlastenec|periodikum=aktuality.sk|jazyk=sk|url=http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/|datum přístupu=2017-02-26}}</ref><ref name="rettigreport.en">{{Citace elektronického periodika |titul=Report of the Chilean National Commission on Truth and Reconciliation |url=http://www.usip.org/files/resources/collections/truth_commissions/Chile90-Report/Chile90-Report.pdf |datum přístupu=2016-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130201141603/http://www.usip.org/files/resources/collections/truth_commissions/Chile90-Report/Chile90-Report.pdf |datum archivace=2013-02-01 |nedostupné=ano }}</ref> Následná vyšetřování komisí zřízených prezidentem [[Ricardo Lagos|Ricardem Lagosem]] i jeho nástupkyní [[Michelle Bacheletová|Michelle Bacheletovou]] odhalila v letech 2004 a 2011 další případy. Celkový počet obětí perzekuce uznaný v roce 2011 vládou prezidenta [[Sebastián Piñera|Sebastiána Piñery]] činil 40 018 osob, z toho 3 065 zabitých nebo násilně zmizelých.<ref>{{Citace periodika|titul=Chile recognises 9,800 more victims of Pinochet's rule|periodikum=BBC News|datum=2011-08-18|jazyk=en-GB|url=http://www.bbc.com/news/world-latin-america-14584095|datum přístupu=2017-02-26}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
=== PinochetovaPinochetův režim a jeho politika ===
{{Podrobně|Vojenská diktatura v Chile}}
Pinochet diktaturu označoval za nutnou, podle něj vzhledem k násilným snahám krajní levice o destabilizaci země. Podle některých analytiků směřoval zemi k demokracii, poté co pomine nebezpečí levicové diktatury, podporované [[SSSR]] a [[Kuba|Kubou]].<ref name="is.muni" /><ref>Chalupa (1999), s.439.</ref> V roce 1978 souhlasilo v referendu 78,6 % voličů s pokračováním Pinochetovy vlády a současným směřováním země.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Spooner | jméno = Mary Helen | instituce = University of California Press | odkaz na instituci = | titul = Soldiers in a Narrow Land: The Pinochet Regime in Chile | url = | typ práce = monografie | vedoucí = | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2007 | počet stran = 36 | strany = 7 | datum přístupu = 2016-06-05 | poznámka = | jazyk = angličtina}}</ref> V roce 1980 byla schválena nová ústava, která nařizovala další prezidentské [[referendum]], ovšem jen s jedním kandidátem, v roce 1988 a návrat k demokratickému politickému zřízení v roce 1990. V referendu v roce [[1988]] Pinocheta podpořilo jen 45 % voličů, Pinochet se přesto snažil si moc udržet a hledal podporu u armádních špiček,<ref>[http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-21563384 Chile's Gen Pinochet 'tried to cling to power' in 1988] BBC News, 24. 2. 2013</ref> ty jej však nepodpořily, což vyústilo v uspořádání vícekandidátské prezidentské volby v roce 1989. Nově zvolený prezident [[Patricio Aylwin]] převzal od Pinocheta moc v roce 1990, nicméně ten zůstal na svém postu vrchního velitele armády až do roku 1998, kdy získal na doživotí křeslo v chilském [[senát]]u, což mu bylo zajištěno ústavním dodatkem z roku 1980.
=== Soud a smrt ===
Pinochetův nástupce [[Patricio Aylwin]] ponechal v platnosti hospodářská opatření Pinochetovy vlády, přitom vládu Pinocheta shrnul slovy: „Brutální, ale účinná.“<ref name="finmag" /><ref name="aktuality" /><ref name="lidovky" /> Demokratický systém se v Chile po 17 letech Pinochetovy vlády nevyvinul díky jeho působení, nýbrž jako jasná změna jím zavedeného brutálního „pořádku“.<ref name="rfr1" />
[[Soubor:Feretro Pinochet.jpg|thumb|Pinochetův pohřeb]]V roce [[1998]], stále jako vlivný muž v Chile, odcestoval Pinochet do [[Spojené království|Velké Británie]], aby se podrobil léčení. Během jeho pobytu v [[Anglie|Anglii]] na něj byl vydán zatykač [[Španělsko|španělským]] soudcem [[Baltasar Garzón|Baltasarem Garzónem]]. Pinochet byl více než rok držen v domácím vězení a poté propuštěn ze zdravotních důvodů.
Po návratu do Chile rezignoval na své senátorské křeslo, které mu zajišťovala jím schválená ústava, a to kvůli rozhodnutí vrchního soudu, který konstatoval že trpí [[vaskulární demence|vaskulární demencí]] a nemůže být postaven před soud pro porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]]. Tato obvinění byla vznesena již několikrát před jeho zatčením; nikdy však nebyl souzen. V květnu [[2004]] chilský vrchní soud rozhodl, že Pinochet může být postaven před soud, a v prosinci toho roku byl následně obviněn z mnoha zločinů proti lidskosti. Do své smrti přebýval v domácím vězení kvůli obvinění z porušování lidských práv při vojenské operaci Karavana, kdy byli odstraňováni jeho odpůrci, a také kvůli údajným daňovým podvodům a zpronevěře státních fondů ve výši 27 miliónů dolarů (600 milionů korun).
== Ekonomická stabilita ==
Augusto Pinochet udělal ze země ostrov ekonomické stability, v jinak problémy zmítaném sektoru zemí jako Argentina či Brazílie, což platilo ještě 30 let po převratu. Někdy se tomu, co nastalo po spuštění ekonomických reforem, říkalo „ekonomický zázrak Chile“. V zemi stoupla životní úroveň, snížila se dětská úmrtnost, prodloužil se věk dožití, zlepšila se zdravotní péče, snížily se daně, výdaje státu klesly o 25 %. Zároveň se však zvýšila sociální nerovnost a vzrostlo procento chudých obyvatel. Během prvních let reforem také výrazně narostla nezaměstnanost, její postupné snižování navíc v roce 1982 zastavila celosvětová ekonomická krize. Na míru z doby před Pinochetovou vládou klesla nezaměstnanost až na konci osmdesátých let.<ref name="lidovky" /><ref name="mendelu" /><ref name="finmag" />
Dne 3. prosince 2006 byl po několikanásobném srdečním záchvatu převezen do vojenské nemocnice, kde 10. prosince zemřel.
== Soud s Augustem Pinochetem ==
V roce [[1998]], stále jako vlivný muž v Chile, odcestoval Pinochet do [[Spojené království|Velké Británie]], aby se podrobil léčení. Během jeho pobytu v [[Anglie|Anglii]] na něj byl vydán zatykač [[Španělsko|španělským]] soudcem [[Baltasar Garzón|Baltasarem Garzónem]]. Pinochet byl více než rok držen v domácím vězení a poté propuštěn ze zdravotních důvodů. Po návratu do Chile rezignoval na své senátorské křeslo po rozhodnutí vrchního soudu, který konstatoval že trpí [[vaskulární demence|vaskulární demencí]] a nemůže být postaven před soud pro porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]]. Tato obvinění byla vznesena již několikrát před jeho zatčením; nikdy však nebyl souzen. V květnu [[2004]] chilský vrchní soud rozhodl, že Pinochet může být postaven před soud, a v prosinci toho roku byl následně obviněn z mnoha zločinů proti lidskosti. Do své smrti přebýval v domácím vězení kvůli obvinění z porušování lidských práv při vojenské operaci Karavana smrti, kdy se odstraňovali jeho odpůrci, a také kvůli údajným daňovým podvodům a zpronevěře státních fondů ve výši 27 miliónů [[Americký dolar|dolarů]] (600 miliónů korun). 3. prosince roku 2006 byl po několikanásobném srdečním záchvatu převezen do vojenské nemocnice, kde 10. prosince zemřel.
== Hodnocení ==
Pinochet je svými odpůrci kritizován za zničení chilské demokracie a nastolení diktatury, v rámci které nechal systematicky vraždit a pronásledovat tisíce svých politických oponentů.
[[Soubor:11 septiembre 1976- manifestacion pro Pinochet.jpg|thumb|vlevo|1976 demonstrace za podporu Pinocheta]]
Pinochetovi bývá přičítáno, že jím vedený puč zmařil možnost nástupu [[komunismus|komunistů]] a zvýšení vlivu Sovětského svazu v Chile. Zároveň tím však zničil chilskou [[Demokracie|demokracii]], jelikož svrhl legitimní vládu.
Jeho podporovatelé převážně z [[Pravice|pravicové]] části spektra mu přičítají, že zabránil rozšíření vlivu socialistického bloku v Chile a rozsáhlé [[Neoliberalismus|neoliberální]], [[Volný trh|volnotržní]] reformy v ekonomice, což od roku 1984 vedlo ke stabilnímu ekonomickému růstu v zemi, který pokračoval až do 90. let 20. století.<ref>{{Citace monografie
Jako vládce bojoval proti radikálním levicovým [[terorismus|teroristickým]] skupinám a prosadil politiku [[volný trh|volného trhu]], což vedlo k ekonomickému růstu v zemi, který pokračoval až do 90. let 20. století.<ref name="aktuality" /><ref name="lidovky" /> Tento ekonomický model však podle Pinochetových odpůrců zvýhodňoval především bohaté a škodil střední a nižší příjmové části obyvatelstva.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Anil
| jméno = Hira
| titul = Ideas and Economic Policy in Latin America
| vydavatel = Praeger Publishers
| místo = USA
| rok vydání = 1998
| počet stran = 87
| isbn = 0-275-96269-5
}}</ref> Tento ekonomický model však podle Pinochetových odpůrců zvýhodňoval především bohaté a škodil střední a nižší příjmové části obyvatelstva.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Chilané už nepovažují Pinocheta za spasitele. Je to pro ně diktátor
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2013-09-11
| datum přístupu = 2016-08-19
}}</ref><ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Remmer
| jméno = Karen L.
| titul = The politics of neoliberal economic reform in South America, 1980–1994
| periodikum = Studies in Comparative International Development
| datum vydání = 1998-06-01
| ročník = 33
| číslo = 2
| strany = 3–29
| issn = 1936-6167
| doi = 10.1007/BF02687406
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/BF02687406
| datum přístupu = 2021-01-11
}}</ref>
PinochetemKritikové vedenýrovněž režimPinocheta bylviní represivníz a docházelo k pronásledování, mučeníkorupce a zabíjenízneužívání tisícůsvého lidí,postavení kteří(měl nesouhlasiliúdajně s jeho politikou, především tedy marxistůzpronevěřit a jimpřevést přidruženýchna skupin.soukromé Odpůrkyně Pinochetovy vlády Carmen Quintanaová, která se účastnila demonstrací v roce 1986, přinesla svědectví, že ji společně s dalším studentem Rodrigem Rojasem Denegrim Pinochetovi vojáci polili benzínem a zapálili. Denegri zemřel po 4 dnech v nemocnici v důsledku silných popálenin, Quintanaová byla po několika měsících odvezenaúčty do [[Kanada|Kanady]], kde podstoupila během roku na 40 operací. K incidentu se vyjádřil Pinochet v televizním vysílání, kde tvrdil, že levicovým demonstrantům vzplály [[Molotovův koktejl|molotovovy koktejly]], které používali na režimemzahraničí zakázaných27 protivládníchmilionů demonstracíchdolarů).<ref name="Pinochet">"[http://zpravy.idnes.cz/prezila-pinochetuv-rezim-0y4-/zahranicni.aspx?c=A130910_162439_zahranicni_brm Udělali ze mě lidskou pochodeň, vzpomíná oběť Pinochetova režimu]". ''iDNES.cz''. 10. září 2013</ref>
V roce 2013 označilo v průzkumu Pinocheta za diktátora 76 % dotázaných Chilanů a jen 7 % označilo jeho vládu jako „dobrou“.<ref name=":1" />
Kritikové rovněž Pinocheta viní z korupce a zneužívání svého postavení (měl údajně zpronevěřit a převést na soukromé účty do zahraničí 27 milionů dolarů).<ref name="Pinochet" />
V roce 2013 označilo v průzkumu Pinocheta za diktátora 76 % dotázaných Chilanů a jen 7 % označilo jeho vládu jako dobrou.<ref name=":1" />
== Pinochet a Československo ==
Generál Pinochet navštívil Československo a Českou republiku dvakrát v první polovině 90. let, šlo ovšem o obchodní jednání.{{Doplňte zdroj}} Mezi české obdivovatele Pinocheta patřil [[Václav Benda]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Velkodušný politik Václav Benda|periodikum=blisty.cz|url=http://blisty.cz/art/29051.html|jazyk=cs|datum přístupu=2017-02-26}}</ref>
}}</ref>
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | rok = 2006 | titul = Chile | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7277-136-1}}
=== Související články ===
* [[Fulgencio Batista]]
* [[Salvador Allende]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Augusto Pinochet}}
'''Česky'''
=== Česky ===
* [http://neviditelnypes.lidovky.cz/osobnost-augusto-pinochet-portret-diktatora-fas-/p_zahranici.asp?c=A080403_190346_p_zahranici_wag Augusto Pinochet - Portrét diktátora] (na [[Neviditelný pes|Neviditelném psu]])
* [http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/vojensky-prevrat-v-chile-3197-mrtvych--1255100 Pořad Českého rozhlasu Plus Vojenský převrat v Chile a 3197 mrtvých, pořad obsahuje velké množství archivních rozhlasových nahrávek z roku 1973]
* [https://eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/31117-potvrzeno-exprezident-allende-spachal-sebevrazdu/ Potvrzení sebevraždy Salvadora Allendeho]
'''Cizojazyčně'''
=== Cizojazyčně ===
* {{en}}[http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/pinochet/overview.htm Pinochet's Chile]
* {{en}}[https://web.archive.org/web/20060813124725/http://www.trentu.ca/~mneumann/pinochet.html Pinochetovy zločiny]
| 