Pravděpodobnostní výběr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Přidání 8 knih pro ověřitelnost (20210109)) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot |
||
Řádek 1:
'''Pravděpodobnostní''' (někdy též '''náhodný''') '''výběr''' je jednou z metod [[Statistický výběr|statistického výběru]] a souhrnně označuje skupinu výběrových technik, které jsou založeny na využití matematicko-statistických [[Teorie pravděpodobnosti|teorií pravděpodobnosti]].<ref name="Slovník">{{citace monografie |jméno = Jiří|příjmení = Linhart|jméno2 = Miloslav|příjmení2 = Petrusek|jméno3 = Alena|příjmení3 = Vodáková|titul = Velký sociologický slovník|url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n327 1397]|isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><ref name=":0">[http://dissertation.laerd.com/probability-sampling.php Laerd Dissertation: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref> Opačným typem výběru je tzv. [[Nepravděpodobnostní výběr|výběr záměnný (nepravděpodobnostní)]], jehož nejčastěji využívaným typem je tzv. výběr kvótní.<ref name=":1">[http://www.jakubholy.net/humanities/disman-soc_znalost.html#h-1 HOLÝ, Jakub: Výtah z knihy Miroslava Dismana "Jak se vyrábí sociologická znalost". Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref><ref name="Slovník7">{{citace monografie |jméno = Jiří|příjmení = Linhart|jméno2 = Miloslav|příjmení2 = Petrusek|jméno3 = Alena|příjmení3 = Vodáková|titul = Velký sociologický slovník|url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n327 1396]|isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><ref name="Uvod1">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 44 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref>
== Princip pravděpodobnostního výběru ==
Základem pravděpodobnostního výběru je selekce vzorku z populace podle daných pravděpodobnostních pravidel a procedur, přičemž vzorkem rozumíme ty jednotky (např. osoby nebo společnosti), které jsou skutečně zahrnuty do zkoumání, a populací skupinu, ze které jsou jednotky vybírány.
Samotný pravděpodobnostní výběr se skládá ze dvou částí – z naplánování výběrového postupu a odhadových procedur:<ref name="Slovník">{{citace monografie |jméno = Jiří|příjmení = Linhart|jméno2 = Miloslav|příjmení2 = Petrusek|jméno3 = Alena|příjmení3 = Vodáková|titul = Velký sociologický slovník|url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n327 1397]|isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref>
# Plán výběrového postupu zahrnuje tvorbu a výběr všech následně využitých metod a matematických modelů. Jako mechanismus k náhodnému výběru jednotky jsou nejčastěji používány [[Generátor náhodných čísel|generátory náhodných čísel]], může se ale jednat také o jakýkoli jiný typ náhodného losování.<ref name=":0">[http://dissertation.laerd.com/probability-sampling.php Laerd Dissertation: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref>
Řádek 13:
== Formy pravděpodobnostního výběru ==
=== Prostý náhodný výběr ===
Prostý náhodný výběr je základním typem pravděpodobnostního výběru. Důležitým předpokladem je skutečnost, že každý podsoubor dané velikosti má stejnou pravděpodobnost toho, že bude vybrán, a že je tato pravděpodobnost nenulová.<ref name=":2">[http://www.people-press.org/methodology/sampling/why-probability-sampling/ Pew Research Center: Why Probability Sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref><ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref> Jednotlivé jednotky mohou, ale zároveň nemusí mít možnost být vybrány opakovaně. Mechanismem výběru bývá los z osudí pro menší počet jednotek, případně generátor pseudonáhodných čísel pro počet větší.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n328 1398] | isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><br>
'''Příklad prostého náhodného výběru:'''<br>
Příkladem prostého náhodného výběru je stírací los nebo tabulka náhodných čísel, kde jsou jednotky vybírány ze seznamu nebo z množiny čísel, která tento seznam zastupuje. Tyto výběrové postupy nejsou ovlivněny zásahem výzkumníka.<ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref><ref name=":15">[https://explorable.com/systematic-sampling?gid=1578 Explorable: Systematic Sampling. Dostupné online. (cit. 21.11.2015)]</ref>
Řádek 23:
=== Stratifikovaný výběr ===
Stratifikovaný (též oblastní) výběr je založen na rozdělení zkoumané skupiny do několika homogenních menších podskupin, které se nazývají strata. Zpravidla se více liší jednotlivá strata mezi sebou než jednotky v jejich rámci. Ty jsou naopak nositeli jedné nebo více společných vlastností. V každém stratu je pak uplatněn princip prostého náhodného výběru.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n328 1398] | isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><ref name=":5">[http://www.socialresearchmethods.net/kb/sampprob.php TROCHIM, William M.K.: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref> <br>
'''Příklad stratifikovaného výběru:'''<br>
Stratifikovaný výběr lze využít při kladení otázek, u kterých předpokládáme různé odpovědi od odlišných věkových kategorií, vzdělanostních skupin nebo pohlaví. Pokud je znám podíl obyvatelstva těchto demografických skupin v základním souboru, lze výběr uspořádat stratifikovaně podle podílu jednotlivých strat na výběru. Jestliže byl postup proveden správně, byla snížena možná chyba na výsledku v důsledku menšího nebo naopak většího zastoupení určité kategorie populace ve výběru.<ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref>
=== Skupinkový výběr ===
Skupinkový výběr je způsob výběru, který je používán především z praktických důvodů (např. kvůli nákladnému sběru dat nebo velké geografické vzdálenosti mezi jednotkami populace). Skupinkový výběr probíhá ve třech fázích. V první fázi je populace rozdělena do jednotlivých skupinek, které se od sebe ale na rozdíl od strata nijak extrémně neliší a jsou v podstatě zastupitelné. Jednotlivé rozdílnosti se tedy projeví až uvnitř těchto skupinek. Ve druhé fázi jsou náhodně vybrány ty, které budou zkoumány; ve třetí probíhá samotný výzkum všech jednotek z těchto skupin.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n328 1398] | isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><ref name="Uvod3">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 46 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref><br>
'''Příklad skupinkového výběru''':<br>
Skupinkový výběr může být využit u výzkumu geografických oblastí, např. u výzkumu zaměřujícího se na kvalitu vysokoškolského vzdělání ve Španělsku. Populaci Španělska lze rozdělit do skupinek, např. podle měst. Následně je prostým náhodným výběrem nebo systematickým výběrem vybrán pouze nějaký počet skupinek (měst) a poté z již vybraných měst zkoumáni všichni vysokoškolští studenti.<ref name=":15">[https://explorable.com/systematic-sampling?gid=1578 Explorable: Systematic Sampling. Dostupné online. (cit. 21.11.2015)]</ref>
=== Vícestupňový výběr ===
Vícestupňový výběr probíhá v prvních dvou fázích identicky jako výběr skupinkový – populace je tedy rozdělena do skupinek a z těchto jsou následně náhodně vybrány jen některé. Ve třetím kroku mohou nastat dvě možnosti: ze souboru vybraných skupinek jsou buďto vybrány již přímo jednotky, nebo nejprve další podskupinky a přímý výběr jednotek je aplikování až na tyto podskupinky. Pro výběr jednotek je nejčastěji využit výběr stratifikovaný nebo prostý náhodný. Typickým příkladem takového členění je např. členění administrativní (okres-obec-část obce-ulice-dům-uživatelé bytu). Na jednotlivých stupních je nejčastěji využit stratifikovaný nebo prostý náhodný výběr.<ref name="Slovník6">{{citace monografie |jméno = Jiří|příjmení = Linhart|jméno2 = Miloslav|příjmení2 = Petrusek|jméno3 = Alena|příjmení3 = Vodáková|titul = Velký sociologický slovník|url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n329 1400]|isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><ref name="Uvod4">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 47 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref>
=== Dvou-/vícefázový výběr ===
Řádek 39:
=== Výběr se stejnými pravděpodobnostmi ===
Postup výběru, při kterém má každá jednotka garantovánu stejnou pravděpodobnost, že bude vybrána. Obecně u něj nelze určit směrodatná chyba (odchylka), v praxi lze však prokázat její přibližná rovnost s chybou u výběru prostého náhodného.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n328 1398] | isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><ref name=":5">[http://www.socialresearchmethods.net/kb/sampprob.php TROCHIM, William M.K.: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref><ref name="Slovník9">{{citace monografie |jméno = Jiří|příjmení = Linhart|jméno2 = Miloslav|příjmení2 = Petrusek|jméno3 = Alena|příjmení3 = Vodáková|titul = Velký sociologický slovník|url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n328 1399]|isbn = 80-7184-310-5|spoluautoři = MAŘÍKOVÁ, Hana}}</ref><br>
'''Příklad výběru se stejnými pravděpodobnostmi'''<br>
Příkladem může být výběr založený na výsledcích hodů mincí nebo hrací kostkou, kde každý z jevů (padnutí rubu nebo líce, resp. hodnoty 1 až 6 na hrací kostce) má stejnou pravděpodobnost.
| |||