Dálnice D1 (Slovensko): Porovnání verzí

Dálnice je ve výstavbě od roku [[1972]] a v současnosti je z ní zprovozněno 366376,5 kilometrů, což je 7073,5 procentprocenta z celkové plánované délky 516512,419 kilometrů. I přes různé stanovené termíny jejího dokončení z minulosti (roky [[1990]], [[2000]], [[2005]], [[2010]] či [[2013]]) bude v celé délce průjezdná nejdříve v roce [[2035|2035.]] Výstavba dálnice je náročná především v kopcovitém terénu mezi [[Žilina|Žilinou]] a [[Ružomberok|Ružomberkem]]. Dvanáctý tunel Dargov se plánuje východně od Košic a stavět se začne nejdříve po roce [[2030]]. V současnosti jsou z těchto dvanácti tunelů v provozu jen čtyři – [[tunel Branisko]] (4 975 m), [[tunel Lučivná]] (250 m) a [[tunel Bôrik]] (999 m)<ref>[http://korzar.sme.sk/c/5002319/tatranskej-dialnice-chyba-uz-len-kusok.html Tatranskej diaľnice chýba už len kúsok (2009)]</ref> a [[tunel Šibenik]] (635 m). Nejdelší z tunelů na dálnici D1 bude [[Tunel Višňové]], který bude měřit 7 460 metrů a bude v úseku [[Žilina]] – [[Martin (město)|Martin]]. Kromě tunelů se budují mnohé [[most]]y, [[viadukt]]y a [[estakáda|estakády]], z nichž nejdelší je [[Estakáda Hričovský kanál]], která bude se svou délkou 1 695 metrů jedním z nejdelších silničních mostů na [[Slovensko|Slovensku]].

Na severním Slovensku (mezi Žilinou a Prešovem) je zatím postaveno 138 kilometrů mezi Ivachnovou u Ružomberku a Prešovem. Dále je zprovozněn 16 km úsek Dubná Skala – Turany v okolí měst Martin a Vrútky a 1935 km úsek dálnice mezi krajskými městy [[Prešov|Prešovem]] a [[KošiceBidovce|Bidovci]].

Po nástupu druhé vlády [[Robert Fico|Roberta Fica]] bylo opět avizované urychlení dostavby dálnic. [[Robert Fico]] označil jako prioritu dobudovat dálnici D1 mezi [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Košice]]mi do roku [[2017]] a [[Rychlostí silnice R2 (Slovensko)|rychlostní silnici R2]] mezi [[Zvolen]]em a [[Rimavská Sobota|Rimavskou Sobotou]]. Z důvodu nedostatku financí ve státním rozpočtu není vyloučeno ani obnovení PPP-projektů. V roce [[2012]] začala stavba úseku [[Levoča]] – [[Jablonov]], který by měl býtbyl uveden do provozu v létě [[2015]].

Dálnice D1 je v současnosti rozšířena na šest pruhů v úseku [[Bratislava]] – [[Trnava]]. Výstavba začala na jaře [[2008]]. Šestiproudová dálnice do [[Senec (město)|Sence]] byla odevzdána do užívání [[24. říjen|24. října]] [[2009]], zbytek po [[Trnava|Trnavu]] [[17. listopad]]u [[2009]]. Vláda i Národní dálniční společnost byly za tento úsek velmi kritizované, protože zde nebyly vybudovány ani nové odstavné pruhy, ani odbočovací a připojovací pruhy. Z tohoto důvodu byla na tomto úseku snížena rychlost na 110 km/h. V létě roku 2012 bylo vybudováno několik odstavných ostrůvků a rychlost byla zvýšena na 130 km/h, ale jen v období mezi devatenáctou a pátou hodinou. Na celém úseku měly být dobudovány odstavné pruhy do konce roku [[20122028]]. Výhledově se počítá{{kdo?}} i s dalším rozšiřováním dálnice.

| [[Soubor:Diaľnica D4.svg|35px|link=Dálnice D4 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (15) || [[Ivanka pri Dunaji]] || plánovanáve výstavbě

| [[Soubor:Diaľnica D3.svg|35px|link=Dálnice D3 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-grün.svg|25px]] || (187) || [[Dolný Hričov]] || plánovanáve výstavbě

| [[Soubor:Rýchlostná cesta R4.svg|35px|link=Rychlostní silnice R4 (Slovensko)]] || [[Soubor:AB-Kreuz-gelb.svg|25px]] || (400) || [[Prešov]]-západ || plánovanáve výstavbě

| [[Soubor:Rýchlostná cesta R2.svg|35px|link=Rychlostní silnice R2 (Slovensko)]] || {| class="wikitable"
|-
| [[Soubor:AB-Kreuz-gelbgrün.svg|25px]]
|}|| (433) || [[Košické Oľšany]] || provozovaná